Úterý 14. srpna bylo dnem návratu členů Expedice Altaj – Cimrman do Prahy. Snaha splnit dávný Cimrmanův sen společně s nadšením všech zúčastněných příznivců tohoto českého velikána dovedly výpravu až na vrchol třítisícové altajské hory, která se bude pyšnit Cimrmanovým jménem.

Hlavním impulsem pro uspořádání této Expedice byla snaha splnit jeden ze snů českého génia Járy Cimrmana, tolikráte bez příslušných poct opomíjeného. Tento sen o velehoře nesoucí jeho jméno si Cimrman pokusil splnit přesně před 100 lety při své cestě z rusko-japonské války, kdy se rozhodl dosáhnout vrcholu jedné z bezejmenných hor ruského pohoří Altaj (evropské velehory byly již jinými ať již více, spíše však méně známými jedinci „rozebrány“). Tento krok podpořila také láska k altajské šerpě Máše, která však byla po přecenění svých sil odnesena Járou Cimrmanem zpět do údolí a nepřímo mu tak zabránila dosáhnout vrcholu. Iniciátoři Expedice Altaj – Cimrman oživili tento dávný Cimrmanův sen. Cílem však bylo splnit hned dva Cimrmanovy sny – nejen dosáhnout bezejmenného vrcholu a pojmenovat jej jeho jménem, ale také vybudovat domov pro přestárlé umělce. K tomuto účelu byla uspřádána celonárodní sbírka „Národ tobě, Járo Cimrmane“.

Přispěvatelé, kteří byli jako poděkování za svůj dar zaznamenáni do Vrcholové knihy, podpořili Expedici finančním darem 648 100 Kč. A co víc, částka převyšující potřeby Expedice bude věnována na výstavbu Domu čtyř múz, důstojného domova pro přestárlé umělce.

Expedice Altaj – Cimrman se vydala na svůj speciální úkol v pátek 3. srpna s velkým očekáváním nového dobrodružství. Od prvních okamžiků na půdě Altajské republiky však stíhaly výpravu komplikace vskutku cimrmanovské. Ať již se jednalo o změnu místa přistání z důvodu mlhy či letu vrtulníku do základního tábora, který místo dvou cest uskutečnil pouze jednu. Výprava se po dvou dnech na cestách a více jak 1 000 kilometrech různými dopravními prostředky přeci jen ocitla v městečku Ťunguru na úpatí altajských velehor.

 

S heslem „nado ždať“ (musíme čekat) však byly veškeré nepříjemnosti překonány a 10. srpna ve 12 hodin tři z třiadvaceti členů expedice stanuli na vrcholu 3 610 m vysoké altajské hory v masivu nejvyšší sibiřské hory Bělucha. Zde Radek Jaroš, Radek Kokoř a altajský člen Vjačeslav Gerasimov vyvěsili českou vlajku a uložili elektronickou podobu Vrcholové knihy se jmény všech přispěvatelů do sbírky „Národ tobě, Járo Cimrmane“. „Na vrchol jsem tříčlenné družstvo vedl sám, ale při výstupu na samotný vrchol jsem dal přednost Altajci Vjačeslavovi Gerasimovi. Pak jsem tam vstoupil já a třetí Radek Kokoř. Skláním se před všemi 5 kolegy vrcholového družstva – všichni se nacházeli v takové nadmořské výšce poprvé,“ řekl Radek Jaroš, sportovní velitel Expedice. Jeho slova potvrzuje Genadij Rumlena, člen Divadla Járy Cimrmana: „Nevyšel jsem sice na vrchol, ale přesto jsem šťastný; úkol byl splněn a já vylezl nejvýš v životě – 3 100 m vysoký vrchol nad Akkemským jezerem. A když sečtu všechny výstupy během naší pouti, byl bych i výše než 3 610 m.“ Den na to byl ze základního tábora u jezera Akem památeční holí Járy Cimrmana odpálen golfový míč, čímž byla slavnostně ukončena celá Expedice. 

 

Expedice Altaj – Cimrman dosažením vrcholu splnila dávný Cimrmanův sen, aby byla jedna ze světových velehor pojmenována jeho jménem. „Členové Expedice a vrcholového družstva teď zpracují detaily výstupu na určenou horu a podají Žádost Federaci alpinismu a horolezectví Republiky Altaj o její pojmenování na „Horu Járy Cimrmana“. Předseda Federace V.D. Šumilov pak rozhodne, zda Žádost postoupí k dalšímu procedurálnímu jednání na federální úrovni,“ potvrdil Sergej Šajchislamov, iniciátor Expedice Altaj – Cimrman.

Zajímavosti nakonec

  • projekt Dům 4 múz zastřešují i organizace Charta 77 a Život umělce
  • Česká televize se uvolila k odvysílání filmu o celé Expedici, ale rozhodně si za to nedávala žádné peníze, jak tvrdila některá média
  • kameraman filmu o Expedici Václav Kotek natáčel pouze za náklady, nebral si za tuto práci žádný honorář
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ