Foto: Shutterstock

Nejjednodušším způsobem, jak na podzim obohatit záhony o ztracené živiny, je vypravit se do obchodu a koupit tam již připravené podzimní hnojivo v granulích. Práce s ním je snadná a rychlá. Jenže stejně jako každá jiná zkratka, i tato nás sice dovede do cíle, ale leccos obejdeme. Zastánci pěstování plodin v souladu s přírodou dokonce před uměle vyrobenými hnojivy varují. Mohou se dostat do spodních vod a navíc zasolují půdu, takže nakonec není vůbec v dobré kondici. A stejně i přes veškerou snahu výrobců zemině nedodají (nebo alespoň ne v dostatečné míře) to, co potřebuje – organickou hmotu, která podporuje veledůležité půdní mikroorganismy. Zkuste to tedy pěkně postaru. Sice složitěji, ale zdravěji a s dlouhodobějším účinkem.

Hnoje(ní) ze stájí a kurníků


Foto: Shutterstock

Prvním přírodním hnojivem, které vás napadne, bude nejspíš hnůj. Chlévská mrva je využitelná veškerá a používá se i močůvka. Tak jakou tedy vybrat? Záleží ale na tom, kdy ji do země zapravujete a co chcete na záhonku následující rok pěstovat. Jen myslete na to, že hnůj by měl být v ideálním případě hezky uleželý, ne právě vyvezený ze stáje. Až budete vybírat dodavatele, vyřaďte velkochovy, kde nevíte, čím zvířata právě léčí, nebo čím je krmí. Pak už jen stačí hnůj zarýpat. Ovšem ne příliš hluboko, aby přišel do kontaktu ze vzduchem, a abyste příliš nenarušila půdní strukturu.

  • Hnojem nejčastěji používaným pro podzimní hnojení je ten kravský, ideálně se slaměnou podestýlkou. Není agresivní, obsahuje všechny důležité živiny a milovat ho budou hlavně rostliny bažící po půdách s vyšším obsahem dusíku. Hodí se právě teď na podzim, protože se rozkládá pomalu.
  • Naopak málo dusíku a ještě méně vápníku, zato hodně draslíku dodá půdě hnůj prasečí. I ten se rozkládá pomalu, takže ho využijete na podzim.
  • Těžké a studené půdy prohřeje hnůj koňský. Abychom své rostliny o jeho výhřevnost nepřipravily, je vhodné nabídnout ho záhonkům až na jaře. Skvěle se uplatní například ve sklenících, ale i u všech plodin, které teplo ocení, například okurky.
  • Trus králíků, koz nebo ovcí obsahuje velké množství dusíku, takže byste to s jeho dávkováním neměla přehnat. Hodí se hlavně pro pěstování na živiny náročných plodin.
  • Hnojivo z kurníku, tedy od slepic, kachen či hus, ale také například od holubů, je velmi agresivní. Obsahuje vysoké množství fosforu, ale i dusíku a draslíku. Zvláště pokud jím hnojíte napřímo nějakou zeleň, mělo by být vždy ředěné, například kompostem. Rychle se ale rozkládá, takže je lépe využít jeho pozitivních vlastností až na jaře. Ocení ho na živiny náročné plodiny.

Zelené hnojení


Foto: Shutterstock

Toto je nejjednodušší a zároveň i nejlevnější způsob hnojení. Prázdné, plevelů zbavené záhony stačí osít rostlinami k tomu určenými. Používá se například svazenka, bob, řepka, měsíček, vikve, jetel a podobně. Ale vzhledem k tomu, že už čas pokročil, máme výběr omezený na ozimé vikve, žito nebo řepku.

Tyto rostliny nejen že obohatí půdu o spoustu přírodních, a tedy dobře využitelných, živin, ale přináší i další benefity. Kořenový systém i zelená nať jsou doslova pastvou pro půdní mikroorganismy. Zelené hnojivo půdu provzdušní a prokypří při samotném růstu svým bohatým kořenovým systémem, ale i prospěje jí i při následném rozkladu. Půda pak lépe zadržuje vláhu a není tak kyselá.

Na podzim nemusíte se zapravením zeleného hnojiva do půdy vůbec spěchat. Můžete ho nechat vyrůst a vykvést a „nakrmit“ jím zeminu až na jaře. Porost ji alespoň lépe ochrání před přehřátím nebo promrznutím, větrnou i vodní erozí nebo vypařováním vody, ale i před růstem plevelných rostlin. Jen pozor, aby se hnojivo nevysemenilo.

Poslední tráva a shrabané listí


Foto: Shutterstock

Do půdy můžete zapravit i posekanou a mulčovanou trávu, ideálně v kombinaci s mulčovaným listím ze stromů. Společně dodají vyváženou kombinaci živin, protože jde o dusíkatou (tráva) a uhlíkatou (listí) organickou hmotu.

Čtěte také:

Reklama