89d9db3aaddbb-jidlo-seznam.jpg
Zdroj foto: Shutterstock

Jídlo, nápoje a dovážka až ke dveřím

Mnozí lidé prohlašují, jak žijí udržitelně a šetří přírodu. Ale pravděpodobně by se hodně divili, kdyby na jedné hromadě viděli všechny krabičky od jídel z restaurací, které si za poslední rok objednali či nechali dovézt domů.

Každý Čech ročně vyhodí více než 90 kilogramů potravin. V celé zemi je to 1,9 milionu tun ročně, jak vyplývá z dat Ministerstva životního prostředí. V Evropě také vzniká největší množství potravinového odpadu v domácnostech, na plýtvání jídlem se podílí z 53 procent. Dalších 31 procent odpadu jde na vrub zpracování a výrobě, devět procent ztrát připadá na restaurace a pohostinství a sedm procent na maloobchod a distribuci – uvedl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)

Pokud to chcete změnit, neplýtvejte potravinami. Další možnost je kupovat jídlo, které by brzy v kontejnerech skončilo. Existují aplikace, které zachraňují dobré jídlo před vyhozením. Stačí si nainstalovat do chytrého telefonu aplikaci Too Good To Go nebo Nesnězeno. 

Ženská hygiena

Žena za rok v průměru spotřebuje okolo 260 až 325 kusů jednorázových vložek či tamponů. Za 5 let je to 1 300 až 1 625 kusů. Problém odpadů z domácností spočívá v tom, že putují jako odpad buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek, velká část pak podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který negativně přispívá ke klimatickým změnám. Při vyhnívání se také uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují okolí. „Řešením jsou přitom opakovaně použitelné menstruační pomůcky, jako jsou menstruační kalíšky či menstruační kalhotky. Ty ve většině případů dokáží plnohodnotně nahradit jednorázové vložky či tampóny a lze je po vyprání používat dlouhodobě,“ říká Ilona Bittnerová z Maluna.cz.

Dětské pleny

Za dobu, kdy dítě nosí plenky, spotřebuje asi čtyři tisíce jednorázových plen. To je přibližně 200 kg buničiny a tuna odpadu. Problém tohoto odpadu je pak stejný jako u jednorázové hygieny. Jen pro ilustraci, plenky v průměru tvoří okolo 4 % domácího odpadu. Látkové pleny mohou tomuto plýtvání ulehčit. Je pravda, že jich rodiče musí pořídit několik desítek kusů, a pak je prát a sušit. Na druhou stranu ale neprodukují žádný odpad navíc a jsou prodyšné a vyrobené z přírodních materiálů. Když se rodiče pro tuto cestu rozhodnou, mohou se současnými možnostmi nejen jít ekologičtější cestou, ale i ušetřit.

Kupujeme, co bychom mohli sdílet

Planetu také zatěžuje nadměrné pořizování věcí, které lidé nutně nepotřebují nebo si je mohou půjčit. Jedná se o módu, elektroniku, vybavení domácnosti a třeba i automobily. Elegantním a ekologickým řešením je vedle ekonomické skromnosti také sdílení, jehož rozvoj podporuje i rozvoj digitálních technologií. Sekačku nebo kompresor lze pohodlně sdílet mezi sousedy, ale pomocí chytré aplikace lze sdílet i automobily. „Podle studií dokáže jedno sdílené auto nahradit 8 až 12 aut, které se tedy nemusejí vyrobit. Sdílené vozy pak také jezdí mnohem častěji než soukromá auta. O auto se dělí více lidí a jede s ním jen ten, kdo to opravdu potřebuje,“ říká Roman Filip z Asociace českého carsharingu.

2efee9729f0ce-auto.jpg
Zdroj foto: Shutterstock

Zamoření plastem

Problém zamoření plastem vyrobeným často pro jednorázové účely je zřejmý. Řešení může být v používání recyklovaných plastových materiálů. Z recyklovaných PET lahví se pak vyrábí další nápojové obaly, textilní vlákna, koberce, výplně do bund, dek a spacáků a oblečení.

Příkladem je nápojářský průmysl, kdy se na světě každou minutu prodá 1,2 miliónu jednorázových plastových lahví. Navíc jsou přepravovány na velké vzdálenosti, čímž vznikají zbytečné emise CO2. Přitom řešením může být nekupovat balenou vodu, ale pořídit si pokročilé filtrační systémy, které formou poddřezových řešení či samostatných výdejníků dokáží eliminovat nežádoucí látky včetně bakterií a mikroplastů v kohoutkové vodě, vylepšit její senzorické vlastnosti a přidat minerální látky,“ říká Jaroslav Žák ze společnosti BWT.

Novým směrem jde také společnost 3DDen, která na svých pokročilých 3D tiskárnách vlastní výroby tiskne rozmanité výrobky z recyklovaných materiálů, například oPET. Jde o recyklovaný materiál, který je vyroben z plastového odpadu vyloveného z oceánu. Ten dokáže nahradit původní plast bez ztráty kvality. Tento odpad se tak vrací zpět k životu a mění jednorázový plast na vysoce kvalitní, bezpečné a trvanlivé zboží. Dalším ekologickým materiálem používaným ve 3DDEN je kompostovatelný biopolast. „Materiál, ze kterého se 3D tisk provádí, lze průmyslovými kompostéry zcela rozložit. Je často z bioplastu, tedy materiálu vyrobeného z biologických surovin, jako jsou například brambory či kukuřice. Díky tomu je plně kompostovatelný a ze zemského povrchu může zmizet už za pár měsíců,“ říká Jan Hřebabecký, zakladatel společnosti 3DDEN.

Příkladem je i nový čistič iCapsol RM 764N, který obsahuje 99 % přírodních složek, zejména surfaktanty získané z pšeničných otrub a kukuřice, které jsou vedlejšími produkty potravinářského průmyslu. Díky technologii enkapsulace lze koberce čistit bez oplachování a dlouhých dob schnutí.  Nečistoty se uvolní, vytvoří drobné krystaly a lze je snadno vysát. Výsledkem je rychlejší a efektivnější proces čištění s minimálním rizikem opětovného zašpinění. To ocení nejen profesionálové v pohostinství a úklidových firmách, ale také všichni, kdo hledají účinné a ekologické řešení,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Zdroj info: MŽP, EFSA, studie sdílení aut, tiskové materiály/ Ilona Bittnerová z Maluna.cz,  Roman Filip z Asociace českého carsharingu, Jaroslav Žák ze společnosti BWT, Jan Hřebabecký ze společnosti 3DDEN, Lukáš Rom ze společnosti Kärcher