Je jen malé množství lidí, kteří vám o své profesi řeknou: „Já jsem to chtěl/a dělat od dětství.“ Co si o někom takovém pomyslíte? Je to vytrvalý šťastlivec, který si dokázal splnit dětský sen, nebo je to chudák bez fantazie a odvahy vyzkoušet něco jiného?
Před lety u našeho domu zasahovala skupina chlápků, pro něž jsme měli poněkud tajuplné označení – VIP. Ti chlápci jezdili skutečně honosným VIP vozem, na kterém se skvěl nápis „HOVNOCUC“. Musela jsem je za tuhle práci vážně politovat. „Jó, slečno, já chtěl být doktorem práv… a jak jsem dopadl,“ ozvalo se od velké hadice, která se zrovna spouštěla do žumpy. Dodnes nevím, jak se tahle profese vlastně nazývá. Při současném trendu pojmenovávat pracovní pozice anglicky, snad aby přibraly na důležitosti, by to klidně mohl být septic manager.
V hlavě se mi pak vynořila celá řada otázek. Kam se poděla jeho původní ctižádostivost? Kam zmizel ten dětský sen? Co se asi přihodilo tomu člověku, že z právníka slevil na ehm… septic managera? Potkat někoho takového dnes, zpovídala bych ho. Ale teď máme jen domněnky a fůru nezodpovězených otázek.
Jistě mi dáte za pravdu, že některé dětské představy o budoucím povolání nás dospělé občas trochu zaskočí. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Ale o tom si povíme ve čtvrtek. Dnes je tu prostor pro vás.
Zkuste si teď vzpomenout, čím jste v dětství chtěli být, jak se vaše představa o budoucím povolání postupem času měnila a jak dalece se podobá dnešní realitě. Napadlo vás někdy, že budete dělat to, co děláte nyní? Napište nám svůj příběh do diskuze.
Nový komentář
Komentáře
to já v6 letech prohlásila ,že budu doktorka a i přes to že jinde bych se nadřela míň a nemusela tolik učit mi to vydrželo kdybych se měla rozhodovat tak bych si vybrala stejně i když teda plat hrůza .
Pamatuju si, že jsem si často hrávala na školu, chtěla jsem být učitelkou, ale nakonec jsem vystudovala veřejnosprávní činnost, ale v tomto oboru jsem nikdy nepracovala.
V 5. a 6. třídě jsem chtěla být archeologem.To byl dějepis ještě zajímavej.Pak taky učitelkou v mateřské školce.A vyučila jsem se zakázkovou dámskou krejčovou.
Zvěrolékařkou a taky učitelkou v mateřksé školce.
chtela jsem vzdycky prodavat noviny:)
Od dětství jsem chtěla být učitelkou na základce,nebo prodavačkou. Zvítězila učitelka. Své povolání jsem vykonávala až do odchodu do důchodu.
Kdybych se znovu narodila,
vybrala bych si tutéž profesi.
Já jsem strašně chtěla být zdravotní sestřičkou.U příjímaček jsem rupla z matiky...Časem jsem nevědomosti dohnala a stala jsem se-považte-účetní
...Ale láska k nemohoucím ve mně zůstala, tak snad v příštím životě
...jestli tomu tak je ...
učitelkou v mat.školce
Anai — #43
sestřednice
Plavčice
Příspěvek - dlouhatáááánský - jsem vložila do toho druhého článku "Z právníka septic manager...", četla jsem ho jako první. Žasnu je, jak jsou ženy kromě tedy té sestřednice, skromné a "při zemi"!!! Všechno snadno splnitelné, na rozdíl od těch mých představ....
já jsem chtěla tolik povolání,že si je nepamatuji,teď bych si jich taky mnoho vybrala...jsem polovičatě v kanceláře,polovičatě v přírodě.práce mě baví,setkávám se s lidmi-celkem spokojená-jen v devítce jsem nevěděla při výběru školy,co to vlasně mě čeká -asi mě lákalo cizí slovo: geodézie
Ja jsem od malicka michala sedmikrasky s indulonou babicce na plet a dedovi jitrocel s alpou na kolena
A uz jsem u tech masticek zustala 
Od 1. třídy základky jsem chtěla být učitelkou. V 8. ročníku jsem změnila názor - chtěla jsem být knihovnicí ( hrozně ráda jsem četla) - už 32 let dělám účetní
Chtěla jsem být učitelkou a to se mi vyplnilo,učila jsem do 60 let a NIKDY JSEM NELITOVALA.
jazuzinka — #36 jo jo, jsme na tom podobně. Nikdy jsem nechtěla být "kancelářská myš"... to už snad radši ta učitelka.
Ale nějak se stalo, že jsem účetní. 
átéčko — #34 Aha, to je mi líto.
já si pamatuju, že jsem od mala prohlašovala, že hlavně NEBUDU učitelka ( máti jí byla ). mno..... jak to říct slušně.... hovno hovno slavnej soude, odříkaného chleba největší krajíc.
13042000 — #19 on si člověk nevybere zda-li to řemeslo či ono. obě tyto profese potřebují čas co se týče svátků ,přesčasů-vyjde to na stejno.Na peníze je lepší soc. pracovnice a nepracuje člověk v takovém horku a nepotí se jako tele.
ToraToraTora — #33 Ne, mám postiženého syna, tak se profesionálně věnuji mateřství. 32let