Cigareta se s perlovým náhrdelníkem stala bezesporu nejoblíbenějším doplňkem dam dvacátých let.

 

Cigaretová špička a korále spolu vzájemně soupeřily v délce.

 

Čím nepraktičtější... tím více šik, deviza, která se koneckonců v módě  drží dodnes.

 

U doplňků v té době nezáleželo ani tak na hodnotě, jako na jejich šokujícím účinku.

 

Co nejdelší cigaretová špička, která se dala držet s takovou provokativní lascivností, byla snad ještě žádanější než perly, které ani nemusely být pravé.

Se zdobenými tabatěrkami se mohlo celý večer tak rozkošně koketně pohrávat.

 

Další argument pro elegantní kuřačky.

 

Sama, mnou tolikrát zmíněná, Coco se nechávala často s cigaretou fotografovat.

Snad aby zdůraznila svou hrdou emancipovanost.

 

A co by byly filmy třicátých let bez magického obláčku stoupajícího ze zapálené cigarety božské Adiny Mandlové nebo záhadné Grety Garbo.

 

 

 

 

Za války převzaly ženy role mužů.

Oblékly hrubé pracovní overaly a kouřily jako muži.

 

Po válečném strádání se stala rudovlasá diva Rita Hayworth v černých šatech s odhalenými rameny a labužnicky kouřící cigaretu symbolem všeho, co si muži vysnili.

 

A tak bych mohla přes “mariánkové“ jointy květinových dětí  pokračovat bohémským světem filmu až k modelingu, kde se cigareta stala nezbytnou rekvizitou.

 

Co dodat.

 

Ještě asi dlouho potrvá, než ten modrý proužek cigaretového dýmu  nadobro odvane čas a my ho budeme vídat už jen na plátnech kin.