Budapešť je v podstatě složena ze tří měst. Římský vojenský tábor Aquincum se v roce 106 n. l. stal hlavním sídlem v provincii Dolní Panonie a o jeho velikosti a velkoleposti dodnes svědčí ruiny amfiteátrů, lázeňských komplexů a akvaduktů ve Starém Budíně. Budín měl údajně nést jméno Attilova bratra či švagra. V roce 896 se na tomto území usazují první Uhři, přišedší ze své domoviny na východ od Uralu. Magyar - hlavní uherský kmen – dává název a jazyk celé zemi. V roce 1061 se už začíná mluvit o Pešti ("pec, trouba"). Ale teprve v roce 1242 po pustošivých mongolských nájezdech král Béla IV. zakládá poslední z trojlístku měst Budín, který nechal obehnat hradbami. Samostatná historie Budapešti se datuje až od roku 1873.
Budapešť bývá také nazývána Paříží východu, zřejmě proto, že vyzařuje typickou atmosféru konce století, neboť skoro všechny důležité stavby (byť po 2. světové válce renovované) vznikly před více než 100 lety na oslavu milénia Maďarska. Nechme se unést velkolepostí a fascinující atmosférou doby "fin-de-siécle" a začněme s její přehlídkou tím, že nastoupíme do staromódního vláčku na žluté lince metra. Ať vystoupíme kdekoliv, všude se nám naskytne pohled na majestátný parlament symbolizující moc a slávu Rakousko-uherské říše. Již zdaleka uvidíme vysoko čnící kopule baziliky sv. Štěpána. Divadlo Vigadó by mohlo ze seznamu dirigentů a ostatních účinkujících (i hostujících) vytvořit příručku "Kdo je kdo v evropské klasické hudbě za posledních 150 let“. Po jednom z osmi budapešťských mostů se dostanete k další dominantě, a tou je v podstatě celý Hradní vrch s Královským palácem, chrámem sv. Matouše a nesčetnými muzei.
Samostatnou kapitolu by mohla tvořit historie budapešťských mostů, které ustupující německá armáda bez výjimky zničila, takže musely být znovu postaveny a rekonstruovány. Ten nejnovější se pyšní i v noci světlem jako za dne, tohoto efektu je docíleno systémem různě nastavených zrcadel. V Budapešti také naleznete nultý kilometr pro celou zemi, od něhož se odvíjí jakékoliv další počítání maďarských kilometrů.
Budapešť je město až bytostně spjaté s vodou. Nejenže jím protéká největší evropský veletok Dunaj, ale spousty pramenů a pramínků zde vyvěrá na povrch až město připomíná spíše cedník. Najdete tu stovky fontánek, kašen či jen "obyčejných" pítek. Proslulé jsou zdejší parní lázně, napájené nesčetnými minerálními prameny (blahodárné účinky termální koupele mohou také využívat hroši ve svém bazénu v budapešťské zoo).
Typický Maďar má vystouplé lícní kosti, sešikmené oči tvaru mandle, hladkou napnutou pleť bez vrásek v obličeji, havraní vlasy, snědou pleť a nekonečnou hrdost na své tradice a dějiny. Téměř na každém místě se v Budapešti setkáte s obrovskými sochami hrdinů, ale i známých osobností, např. náměstí Hrdinů zdobí mimo jiné i polokruhová kolonáda s postavami sedmi vezírů, jež prý přivedli Maďary na toto území.
Městu vládne a prostupuje ho fenomén šachů. Šachy se hrají všude a kdekoliv a hraje je kdokoliv bez ohledu na sociální, národnostní i náboženské postoje. Můžete tedy spatřit zatuchlého pobudu společně s elegantně oblečeným bankovním úředníkem spojené alespoň na pár chvil šachovnicí. Budapešť sice dýchá heroickou atmosférou spojenou s pocitem hrdosti na minulost, ale současně se stále více přibližuje "nové" Evropě, aniž by ztratila chuť a vůni pravého guláše.

Nataša Velenská
Reklama