Foto: Shutterstock
Tereza
Doma mám pětiletá dvojčata – kluky, takže vylomeniny a maléry jsou u nás na denním pořádku. Jednou si ale spolu půl dne krásně hráli a vůbec nezlobili. Dokonce mi řekli, že si můžu jít do obýváku číst knížku. A já hloupá jsem je poslechla. Po nějaké době jsem je šla zkontrolovat do pokojíčku, ale našla jsem je v koupelně, kde nezůstal kámen na kameni. Otevřeli všechny lahvičky s krémy, šampony a sprchovými gely, na které dosáhli. Vytahali několik roliček toaletního papíru, a dokonce i moje vložky. Všechno rozpatlali a rozházeli po celé koupelně, a to tak důkladně, že jsme to pak několik hodin uklízeli. A stejně jsem druhý den ještě občas našla někde zubní pastu.
Klára
Tříletá dcera zrovna vykonávala na nočníku u nás v ložnici velkou potřebu a já jsem zjistila, že nemám po ruce toaletní papír, takže jsem jí řekla, ať hezky sedí, že pro něj dojdu. Jenže jsem musela až dolů na spodní záchod, protože nahoře v koupelně nebyl. No, a když jsem se po chvilce vrátila, našla jsem v ložnici „kakastrofu“. Dcera obsah nočníků rozmatlala všude kolem, a dokonce i na manželskou postel. Ten smrad jsem z ložnice větrala pořádně dlouho.
Lenka
Loni v listopadu jsme u naší prvňačky v pokoji začali cítit takový nepříjemný zápach, který se stupňoval a stupňoval. Všechno jsem očuchávala a hledala jsem, co by to mohlo být. Dokonce jsme si s manželem nejdřív mysleli, že nám v novém domě špatně udělali odpady a jde to z nějakých trubek. Nakonec jsem se jednoho dne, zatímco byla dcera ve škole, rozhodla celý pokoj vyklidit a prohlédnout. Říkala jsem si, že jí aspoň vytřídím věci. Zdroj zápachu jsem nakonec našla pod postelí. Byl tam kufřík, ve kterém hnilo něco velice špatně identifikovatelného. Z dcery po příchodu domů vypadlo, že to jsou zbytky svačin, které jí nechutnaly a bylo jí líto je vyhodit.
Michaela
Šestiletou dceru vychovávám sama, ale nechtěla bych, aby to tak bylo pořád, a tak se nebráním seznamování a vztahům, což dcera asi zaslechla, když u nás byla na návštěvě kamarádka. Od té doby mě několikrát přivedla do velice trapné situace, když se úplně cizích mužů začala ptát, jestli by nechtěli její maminku, protože nechce, aby umřela jako stará panna. Nejdřív to udělala na hřišti, potom ve frontě v obchoďáku a do třetice, když mě doprovázela k očnímu lékaři. Potom, co jsem jí promluvila do duše, už to naštěstí nedělá, ale ten pocit studu si pořád živě vybavuju. A hlavně ty napůl pobavené a napůl soucitné mužské pohledy.
Kristýna
Když bylo synovi pět, někam mi na chvíli zmizel. Našla jsem ho v koupelně, úplně svlečeného, jak se snaží ostříhat si vlasy. Uviděl, že mu v tom chci zabránit, prosmýkl se kolem mě a začal utíkat na zahradu. Podotýkám, že byl leden a všude závěje. Vzhledem ke své nadváze jsem na tom nebyla fyzicky moc dobře a nestačila jsem mu. Pěkných pár minut jsem ho nahého honila s děsným řevem po zahradě. Dokonce z domů kolem vylezli sousedé, přihlíželi tomu a smáli se. No hrůza.
Zdroje: respondentky redakce
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Mně se jednou stalo že syn stalo se to před týdnem jsou mu 3,5roky tak chodíl doma nahatej a mně volal oštak že veze balík a jsem šla čekat před dům. no a co by nevymyslel jemu se chtělo prý mmmmooooooooooc čůrat ale on je moc malej a na zachod to neumí a na velkej pisoár je moc nízko a jeho malý pisoár tam taky nebil tak věčinu pustil na gauč který máme měsíc a jak zystil že se pocural tak utikal na záchod a cestou čůrál a jak šel po schodech tak tam se rozplácl a odřel se a i zed je od krve.
Když byl nejstarší dcerce sotva rok, dolezla si po čtyřech ke skříňce, kterou nějakým způsobem otevřela a popadla pytel s kukuričnými křupkami, které se jala z pytle všechny vysypat asi 10 minut poté, co jsem vyluxovala. Když bylo druhé dceři 3 a synovi odhadem 10 měsíců, vyhrabali oba v nestřežené chvíli ze skříně věci na pečení a pekli. Tak, že hladká mouka byla vysypána po podlaze, po nich, na oblečení, ve vlasech, všude otisky ruček po skříňkách... Seděli tam jak malá bílá strašidýlka. S dětmi je veselo a popravdě mě tohle baví, lepší než kam je posadit, tam je najít.
Jsem ráda že jsem to vše fotila, neb by v budoucnosti nevěřily
Příběh Lenky je uvěřitelný, ale je to dost smutné, že to dítě muselo schovávat zbytky svačin. Zřejmě by dostalo céres, že to nesnědlo. Ostatní příběhy jsou poněkud divné - vážně pětileté děti rozmatlají obsah koupelny? Dvouleté možná, ale pětileté? Totéž tříleté dítě aby rozpatlalo obsah nočníku. Roční dítě, dobře. Ale tříleté už z toho má mít rozum. Šestiletá slečna se nemá co bavit s cizími lidmi, nanejvýš slušně pozdravit. A toho posledního kluka honila matka proč? Co je špatného na ostříhání? Holt by ho potom vzala k holiči, aby výsledek opravil. Ječet na zahradě a honit nahatýho kluka, to je fakt projev inteligence.
Když byly synovi 3 roky, šel si hrát k sousedům s jejich synkem 2,5. Hlídal (
) tatínek. Asi za hodinu zvoním, co kluci, jestli nezlobí a nemá jít domů. Prý ne, hrají si. Tatínek se díval na fotbal. Po nějaké době jsem slyšela strašný řev, vyletěla jsem celá zděšená, co se stalo. Naši synáčci, ti syčáci vařili. Vzali největší hrnec co našli a do něho sypali co našli - mouku, cukr, strouhanku, rozinky, mák, celé balení, prostě co našli ve špajzu a protože to nedrželo pohromadě, zalilo to vodou a míchali vařečkou. Ten kekel měli i na sobě a všude po kuchyni. Řvala sousedka na manžela když přišla domů, ale bavila se se mnou dál, ani nechtěla uhradit polovinu škody.
U nás takhle dcera rozpatlala sudokrém. Chtěla se sama připravit na koupání a tohle našla na přebalováku. Každý, kdo ho kdy použil ví, že nejde dolů, ta mastnota se nedá pořádně umýt a tady ho bylo hodně. Sama byla bílá jak sněhulák, včetně vlasů, k tomu bílý koberec, ručníky, platby, no hrůza. Ale osobně mám největší strach z chvilky kdy zmizí z dohledu. Nebojí se od nás vzdálit. Oba s bráchou jsou bohužel schopní zmizet a tak se opravdu snažíme být obezřetní.
Předevčírem, v narvaném Lidlu ve frontě u kasy můj syn zničeho nic velmi hlasitě prohlásil: Maminka má pemprsenku! Získal pozornost kolemstojicích a tak důležitě dodal....s kytičkama! Na otrávených obličejích se ukázal úsměv a kdo neslyšel dobře tomu to někdo rád ještě zopakoval. Smála se i paní prodavačka. Akorát já ne :).