crazy

„Pátek – blázni maj svátek.“  V tomto duchu se nese poslední den pracovního týdne v magazínu Žena-in. Aby to bylo fér, i já poodkryju roušku mých tajemství.

Jako blázen vypadám víceméně skoro pořád. Nejčastěji se svojí mámou, která je pro každou špatnost a která zřejmě zapomněla vyrůst z puberty. Úžasná bytost. Bravurně zvládáme tisíc různých způsobů, jak udělat ostudu každému, kdo se k nám přihlásí. Nejmladší sestra tenhle svérázný způsob zábavy zatím moc nechápe. Je totiž ve věku, kdy jsou matky nejtrapnější na světě. Ale časem se to poddá.

Dokonale zvládáme i naší oblíbenou hru „na dementy“ (odpusťte ten výraz) v přeplněných prostředcích městské hromadné dopravy. Dokonce nás i pouští sednout. Díky, lidi!

Jednou se mi ale podařilo vypadat jako naprostej cvok, aniž bych to chtěla.

Začalo to nevinně

Padl na mě splín. Postěžovala jsem si svému on-line kamarádovi, a ten mi jen tajemně odepsal: „Koukni na dokument Tajemství.“ Naprosto legálně jsem si ho během následující hodinky opatřila a zasedla k obrazovce.

Během deseti minut mi bylo lidmi z filmu oznámeno, že si na sebe neštěstí přivolávám sama. Ale že to jde i obráceně – přivolat si štěstí, chlapa, auto a vlastně cokoliv, co budu chtít. Po těch deseti minutách to klidně mohlo skočit. Další hodina už připomínala vymývání mozku. Nicméně film (a lahev Tramínu červeného) mě naladil na báječnou náladu a já si řekla: „Tak to teda prubnu.“

Chtěla jsem si přivolat auto

Nebudu popisovat mechanismy, na kterých má celé tohle tajemství fungovat. Prostě jsem si chtěla přičarovat auto. „Zasedněte do křesla, podívejte se na své ruce a uchopte jimi pomyslný volant a užívejte si jízdu,“ takhle nějak popisují základ pro splnění vašeho přání – vizualizaci. Vizualizace je mimochodem důležitá součást lecjakých kouzel na lásku, úspěch, peníze a podobně. Samozřejmě mě napadlo, že budu vypadat jako někdo, jemuž byly veškeré kognitivní funkce dočasně odstaveny z provozu. Ale v bytě krom psa byste nenašli ani živáčka.

A teď se na to podívejte ze strany někoho, kdo neměl ani nejmenší tušení o výše napsaném. Kdybyste našli svou drahou polovičku sedět v křesle, kopající nohama do vzduchu ve snaze najít ten správný imaginární pedál, jednou rukou otáčející neexistující volant a v druhé ruce namísto řadicí páky svírající záchodovou štětku a do toho hystericky řvoucí: „Vrrrrrmmmmmmm, vrrrrmmmmm!!“, co byste si pomyslela?

 Přesně tohle mě ke konci rituálu na auto napadlo. Otevřela jsem oči a… No, stál tam! Vyděšený, v šoku. „J… Je ti dobře?“ ptal se a z jeho hlasu se dalo odhadnout, kterak by mě nejraději viděl uvězněnou ve spárech neslušivé svěrací kazajky a v odborné péči nesmlouvavého docenta Chocholouška. Jako někdo s alergií na bílé pláště jsem zkusila pohotově argumentovat: „No co? To je takový kouzlo!“

Přiskočil a položil mi dlaň na čelo. Už bylo jasné, že to neuhraju. A tak jsem se aspoň pokusila dovést celou tu absurdní situaci do zdárného konce: „Já nemám horečku, já jsem ti jenom chtěla dát tohle krásný auto. Tady máš klíčky, jsi na řadě.“

Vypadala jste někdy jako cvok, povedlo se vám spáchat nějakou bláznivinu? Máte ve svém albu potrhlou fotku?Podělte se s ostatními! Vaše příspěvky budeme v průběhu celého dne zveřejňovat. Na ty nejlepší čeká odměna! Své příběhy nebo fotky s krátkým komentářem posílejte na e-mail redakce@zena-in.cz

Vzpomínáte, kdy naposledy jste vypadala jako cvok?