To nebyla láska, ale posedlost
Dokud jsme s Milanem spolu randili, bylo to mezi námi hezké. Ale když se ke mně přítel nastěhoval, po půl roce to mezi námi začalo skřípat. Vadilo mi, že Milan, místo aby po práci spěchal za mnou, chodil cvičit, scházel se s kamarády, příliš často jezdil za rodiči, během dne mi kolikrát ani nezavolal, neposlal esemesku. Užírala jsem se vztekem a žárlivostí! Zpočátku mi přítel v klidu vysvětloval, že moje žárlivé scény ho ubíjejí, že není nic špatného na tom, když si občas zahraje volejbal, hokej, zajde s kamarády na pivo, nebo zajede za rodiči. Já se ale cítila odstrčená a ani domluvy mámy na mém chování nic nezměnily. Čím častěji jsme se hádali, tím víc času Milan trávil beze mě. Po čtrnácti měsících společného soužití na mě v hádce zakřičel, že moje majetnické sklony, žárlivost a hádavost v něm veškeré city vůči mně ubily a že poznal ženu, se kterou je mu nepoznaně lépe. Na Milana jsem vychrlila spoustu urážek, jeho věci jsem vyházela z okna a ze skleněné vázy, která dopadla na zavírající se dveře, zbyla - stejně jako z mého vztahu - jen hromada střepů.

Toužila jsem jeho nový vztah zničit
Milana jsem milovala a fakt, že mě opustil, navíc kvůli jiné ženě, jsem brala jako neodpustitelnou zradu! Nejdřív jsem se ho přes esemesky (hovory nepřijímal) snažila přemluvit, aby se ke mně vrátil, později jsem ho urážela a vyhrožovala mu. Když si u mobilu vyměnil sim kartu, párkrát jsem na něj počkala před prácí. Jenže se se mnou odmítal bavit a pokaždé beze slova nasedl do auta a odjel. Dusila jsem se ponížením a nenávistí a rozhodla se tomu zrádci ze života udělat peklo a hlavně zničit jeho nový vztah! Vzpomněla jsem si na sousedku z vedlejšího domu, která se zabývala léčitelstvím a kartami, a zašla za ní. Ona sama mi v tomto problému pomoct nedokázala, ale doporučila mi svou známou, vyhlášenou čarodějku, která se zabývala kultem voodoo. O týden později jsem se s touto ženou setkala. Jakmile jsem jí řekla, o co mi jde, zamračeně pokývala hlavou a varovala mě, že přenést na někoho zlo, uškodit mu, je nejen psychicky náročný, déletrvající a také finančně nákladný proces. „A hlavně si uvědomte, že to, co provedete ostatním, se vám jednou vrátí. Skutečně to chcete?“ Bez váhání jsem přikývla.
 
Aby tě srdce bolelo stejně jako mě!
Od toho dne jsem k čarodějnici docházela na seance, utrácela nemalé peníze za všemožné amulety, svíčky, krystaly a mnoho dalších magických věcí, do puntíku jsem plnila všechno, co mi bylo řečeno, jenže ani „čáry“ voodoo u Milana žádné negace nevyvolaly, naopak se mi zdál spokojený a šťastný. Když jsem si čarodějce postěžovala, že za tolik peněz pořád nevidím žádné výsledky, rozhodla, že přistoupíme k čarování a panence. Podle rad jsem doma vyrobila voodoo panenku, z proutí spletla věnec, u čarodějky koupila plochý kámen a černou svíci. Večer jsem svíci zapálila, na kámen jsem položila věnec, do něj panenku, vzala první špendlík a podle instrukcí jsem figurku bodla do srdce a odříkala kletbu: „Aby tě srdce bolelo, jako mě!“ Ránu jsem zakapala voskem a znovu bodla, tentokrát do hlavy: „Aby tvoje hlava byla plná bolesti a trápení!“ Potřetí jsem bodla do břicha: „Aby tvoje střeva sžírala zhoubná...“ V ten moment se pokojem rozlehl výkřik! Vůbec jsem mámu, která si o mě už delší čas dělala starosti, neslyšela přijít, a jak jsem se lekla, převrhla jsem černou svíci. Máma pohotově uhasila hořící ubrus, a když se na mě vyděšeně podívala, po tvářích jí tekly slzy. „Verunko, jsi nemocná! Zítra zavolám bývalé kolegyni a zajdeme za jejím manželem – je to skvělý psycholog, pomůže ti, ano?“ Rozbrečela jsem se a mámu objala...

Snad se z minulých chyb poučím
Měla jsem štěstí, manžel bývalé kolegyně mámy byl nejen sympatický a milý chlap, ale hlavně skvělý odborník. Okamžitě jsem k němu pojala důvěru a snad i proto jsem ve všem bez protestů spolupracovala. Netrvalo dlouho a já se za to, jak jsem se k bývalému partnerovi chovala, a kvůli pomstě se uchýlila k černé magii, styděla. Že je moje léčba úspěšná, jsem si nedávno dokázala tím, když jsem se dozvěděla, že Milan se bude ženit. Já sama bych mu nenapsala, ale nakonec jsem poslechla pana doktora a poslala mu sms: „Přeji ti hodně štěstí a za svoje chování se omlouvám! Veronika.“ 
 
Na nový vztah zatím nemám pomyšlení, ale až budu na lásku připravena, určitě se budu snažit vyvarovat dřívějších chyb. Snad se mi to podaří…

Čtěte také:

Reklama