Matky, které odloží své novorozené děti do babyboxů, většina lidí kritizuje. Málokdo dokáže pochopit, jak může žena opustit to nejcennější, co ve svém životě má. Potomka. Jednou z mála, které to chápou, je dvaadvacetiletá Alice. I ona před rokem zvažovala, že se svého syna vzdá.
Vyrostla v dětském domově, takže když z něj v dospělosti odcházela, nebyl nikdo, kdo by jí v začátcích pomohl. „Nemám žádnou rodinu. Moje matka už dávno zemřela, otec byl neznámý. A já po něm nikdy nepátrala. Takže jsem najednou byla úplně sama. Divný pocit. Ale našla jsem si práci a ubytovnu. Půl roku vše fungovalo skvěle. Přítel, kterého jsem znala ještě z děcáku, se ke mně nastěhoval a já si malovala, jak si jednou pořídíme vlastní byt. A snad i rodinu. Jenže on se chytil divné party. Začal pít a hrát automaty. A nakonec přišel i o práci,“ vypráví Alice.
Začít znovu už nebylo tak snadné
Když zjistila, že jí bere peníze, došla jí trpělivost. Rozešla se s ním a on se odstěhoval. Jenže aby toho nebylo málo, dostala i ona v práci výpověď. Zkrátka snižování stavů. „Říkala jsem si, že si zkrátka najdu novou práci. Nějak se z toho všeho vyhrabu a začnu znovu. Chodila jsem zatím na různé brigády, uklízet a tak. Jenže pak přišel šok,“ vzpomíná na chvíli, kdy zjistila, že je těhotná.
„Vůbec jsem netušila, co dělat. Přemýšlela jsem i nad potratem, ale ve čtvrtém měsíci těhotenství? A stejně bych to asi nedokázala, zabít ho. První týden jsem probrečela beznadějí – nastávající matka bez chlapa, peněž i práce a na ubytovně!“ svěřuje se se svými pocity. Jen jediné věděla. Za jeho otcem rozhodně nepůjde. Párkrát ho potkala, a ani ji nepoznal, jak byl opilý. Pak si vzpomněla na jinou možnost – babybox.
Chtěla mu dopřát bezstarostný život
„Říkala jsem si, že ten malý si nezaslouží vyrůstat na ubytovně s matkou bez peněz. Uživila jsem sotva sebe! Tak mu zkrátka dopřeju, aby měl rodinu, která se o něj postará. Bez ohledu na to, jak moc mě to bude bolet,“ přiznává Alice, ve které se začínaly probouzet mateřské pudy. I tak se ale vypravila k nejbližšímu babyboxu. Chtěla se na tu chvíli připravit, promyslet, jak to udělá.
„Jenže u toho zařízení na mě všechno padlo a já se hrozně rozplakala. Musela jsem odejít, než si toho někdo všimne. Bylo mi hrozně. Naštěstí jsem cestou domů potkala bývalou kolegyni. Když mě viděla, zatáhla mě do kavárny a já se jí se vším svěřila. Hrozně se mi v té chvíli ulevilo,“ popisuje setkání, které jí změnilo život. Z bývalé kolegyně se totiž stal její strážný anděl, jak jí dnes říká.
Z bývalé kolegyně se stala součástí její rodiny
„Nabídla mi, že mi pomůže. Žije prý sama a brzy jde do důchodu. Děti bydlí daleko a moc často za ní nejezdí. Tak se alespoň ve svém velkém bytě nebude cítit osaměle. A až budu mít peníze, můžu jí to postupně vrátit. Nevěřila jsem vlastním uším,“ vypráví Alice, která nabídku neodmítla. I když jí celá situace připadala absurdní a neuvěřitelná. A tak ji nakonec jen objala a rozplakala se úlevou.
Dnes je Patrikovi necelý rok. Alice s ním stále žije u hodné „tety“, která je bere spíše jako dceru a vnouče. A skvěle spolu vycházejí. „Ona je zlatý člověk, teď už vlastně součást mé rodiny. Vůbec si nedokážu představit, co by se stalo, kdybych ji tehdy nepotkala. Snad jí to jednou všechno splatím. A rozhodně neodsuzuji matky, které dají své dítě do babyboxu. Ne každá má takové štěstí, jaké potkalo mě,“ dodává Alice.
Nový komentář
Komentáře
Babybox - nejlepší vynález
tak to je síla
margot — #48 myslim, ze reagovala na Tvuj 1.prispevek.
peetrax — #42Souhlas. Před pár lety jsem viděla dokument o dětech z DD. A jednu maličkost z mnoho citovaných si pamatuji dodnes: slečna popisovala, jak se po opuštění DD domova divila, že chleba se v obchodech prodává vcelku (tenkrát ještě nebyly v supermarketech krájený a ona chleba vcelku snad do té doby neviděla). Jedním slovem průser. Jo, dneska jsou domy na půl cesty a jiné možnosti, ale podstata problému je stejná. Ta děcka vyrůstají bez rodiny a pokud chtějí vytvořit svou rodinu, tak to mají sakra těžké. Po opuštění děcáku dostanou nějaké peníze do začátku a nazdar. I hledání informací na netu a pod. vyžaduje minimální znalosti, intelekt a samostatnost. Co když se jim tohoto nedostává? V rodině by jim někdo pomohl, někdo by je i dokopal ke smysluplné činnosti, ale takhle...
peetrax — #42 a můžeš mi tedy říci, co je špatně na mém názoru/úvaze, že by se mělo dětem v DD dostat vzdělání a povědomí o např. té finanční gramotnosti, základech práva, aby alespoň věděly, kde takové informace hledat, kam se obrátit, aby nebyly po odchodu z DD úplně ztracené, zejména, když budou odkázány dále samy na sebe? nějak jsem se naivně domnívala, že by to bylo ve prospěch jich samotných a v konečném důsledku pro nás všechny.
děkuji za tvoje doporučení, příště, až třeba budu mít názor např. na úroveň zdravotnictví v ČR, doporučíš mi opět rekvalifikaci a dobrovolnickou práci bez nároku na odměnu, abych byla dostatečně fundovaná k napsání své myšlenky do diskuze?
Mickey Mouse — #29Souhlas!
Je to už 40let,kdy já byla v DD. Když jsem v 18 musela domov opustit,naštěstí se kolem mě našlo také hodně andělů strážných. To si nikdo neumíte představit,jak se člověk cítí.Nic nemáte,naštěstí tedy byla jistota práce,byla možnost zažádat si o byt,atd. Odsoudit je nejjednodušší,ale pochopit,to umí málokdo. Ale jou tací mezi námi.
Přeji Alici do života jen vše nej,a časem i nějakého hodného tatínka pro Patrika. Andělu který podal pomocnou ruku patří velký dík.
dadma — #43
kdo vi, co jim rupne v hlave. Se mnou po porodu tak silene cloumaly hormony a deprese, ze jsem byla fakt chvilema nepricetna. 
A jestli je ta zenska na to sama..... Ne, nebranim vrazedkyne, jen chci rict, ze treba potrebovaly pomoc a te se jim nedostalo. Ja nevim.
peetrax — #42 souhlasim do posledniho pismenka. Myslim, ze ta decka jsou ve svete uplne ztracena.
Určitě bych jí neodsoudila, kdyby dítě dala do babyboxu, musí být k tomu velká motivace a odvaha.Alice měla štěstí .Přeji všem třem ať se jim daří.Alice určitě najde nějakého muže ,který jí i dyna bude mít rád a ještě budou mít navíc hodnou tetu,která si zaslouží velký obdiv.
Naopak nedovedu pochopit ženy ,které miminko zavraždí.Babyboxů je po republice hodně,tak bych tam přeci to dítě odnesla. Prostě tohle myšlení nepochopím.
margot — #27 když tak víš, co BY SE MĚLO v DD dělat, začni u sebe, nech se proškolit a nabídni své služby z oblasti poučování o finanční gramotnosti coby dobrovolník - pokud už tak tedy nečiníš.
Nedokážu odsuzovat/soudit/tvrdit, co by měly dělat děti z DD, případně dospělý, který děcákem prošel. Nedovedu si představit, díkybohu, jaké to je, vyrůstat bez rodiny, bez základů, které rodiče (a další příbuzní) dětem výchovou či vlastním příkladem dávají. Co my bereme jako samozřejmost, je pro ně mnohdy sci-fi. Od zázemí, až po to, že takového člověka nenapadne vyhledat si informace o pomoci s aktuální životní situací na netu. A nemám ráda chytrolíny, kteří nejlíp vědí, jak se ostatní mají chovat.
Krásný příběh, sice to může někomu znít jako pohádka, ale v životě se dějí i podobně "pohádkové" příběhy. Tak hodně štěstí mamince i dítěti
Rikina — #36 Ono je dost velké riziko, že se takový asociál na ni pověsí a bude jí slibovat a ukecávat ji a co víme, jak je holčina silná.
Stokrát lepší dát své miminko do babyboxu než někde pohodit za keřem, což se taky stává a je mi z toho pokaždé zle..u nás už je druhý babybox a hned jak se vyměnil, tak měl využití a to je dobře a taky je dobře, že když se maminka přihlásí, že ji miminko vrátí, protože má zájem a bojuje se svojí situací a to chce pořádný kopec odvahy!
cilani — #35 to jsem právěže neměla, ale fakt jsem nesložila ruce do klína. zkusila jsem co šlo, něco i opakovaně. nenechala jsem se odbýt. brekot nad tím, že mě nikdo nemá rád jsem brala jako jednu z posledních možností. dle mých zkušeností není pravidlem, že úplně všude sedí neochotný zlý úředník, pro kterého jsou ostatní obtížný hmyz
margot — #20 Naše správkyně poč. myslela, že pokud kojí nemůže otěhotnět - vysokoškolačka a toho třetího potomka taky zjistila ve 4. měsíci
Mickey Mouse — #29 Počkej, nechceš doufám tvrdit, že by takoví "tatínkové" měli mít jakési osvobození od otcovské odpovědnosti, jen proto, že jsou to asociální osoby? To by mohli vesele plodit děti a nestarat se? Jéje, to by bylo rázem asociálních otců, od kterých by se přece nemohla žádat výživa a výchova potomstva. A co asociální ženy? Na ty by se to taky vztahovalo, že se od nich nemůže nic chtít? To by se asi muselo postavit hodně dětských domovů a SOS vesniček...
margot — #34gratuluji ti, že jsi měla štěstí jen na ty ochotné a vždy pomáhající úřednice.
i člověk, co se jen mlhavě orientuje (i kdyby byl totálně sociální případ) snad nežije v totálním vakuu, má pusu a kolem sebe lidi, kteří mohou poradit - v nouzi jistě i pracovníci DD, ze kterého člověk vzejde ho mohou nasměrovat patřičným směrem. a sry, např. permice do knihovny je za 100Kč/rok (cca), kde je i přístup k netu zdarma (mohla to spojit s obhlídkou babyboxu, který byl ve větším městě). v dnešních DD jistě základy na PC berou, takže anafabelt to totální být nemůže, aby nedokázala zadat hledané heslo do google. a - se sociálkou v pasti, těhotná? ještě i do porodnice chodí a tu možnost adopce nabízejí
sry, tohle mi přijde jako vymýšlení důvodů, proč něco fakt nejde. a jistotu? tu přeci nemá nikdo... zetra, co zetra, kdožpak ví - zejtra si lehneme do rakví
margot — #27 pokud se v tomto neorientuje a má jen mlhavé informace, nemá přístup k netu a na socce či pracáku se s ní nebaví (což někdy ty baby tam prostě jsou na přesdržku), tak si holka může připadat v pasti velmi snadno. Když má člověk nějaký přehled, hned se mu informace shání snáze. Je krásné tvrdit, že má někdo na něco nárok, ale ne vždy je realita tak snadná a jednoduchá..