Chrápání není jen obtěžující jev pro svého „majitele" a také pro jeho partnera, ale může být i životu nebezpečné. Je to totiž jedna z komplikací tzv. spánkového apnoického syndromu, tedy krátké zástavy dechu během noci. To ale není zdaleka vše, co se takto postiženému člověku může v souvislosti s tímto onemocněním stát.
Spánkový apnoický syndrom (bezdeší) se projevuje během spánku a jedná se o zástavu dechu (odborně tzv. apnoickou pauzu) na déle než deset vteřin.
Příčina je v překážce
Apnoickou pauzu nejčastěji způsobuje překážka v dýchacích cestách. Během dne si člověk ani nemusí uvědomovat, že se mu nedýchá dobře. Ale ve spánku ochabnou svaly měkkého patra, patrové oblouky, stěny hltanu a svaly kořene jazyka. Pokud již byla přítomna nějaká překážka ve dne, v noci se obtíže zhorší – nemocný začne „chrápat“.
Častou příčinou bezdeší je deformita nosní překážky. Zvýšené riziko výskytu těchto potíží je u:
- obézních jedinců,
- lidí s nižším svalovým napětím,
- kuřáků,
- lidí trpících chronickými záněty dýchacích cest.
Pokud se spánková apnoe objevuje u dětí, je třeba myslet na zvětšené patrové nebo krční mandle.
Jde „jen“ o chrápání?
Chrápání bohužel rozhodně není jedinou komplikací, kterou člověku bezdeší přináší. Při apnoické pauze dochází ke snížení srdeční frekvence, zvýšení krevního tlaku a ke sníženému sycení krve kyslíkem. V tu chvíli trpí všechny orgány nedostatkem kyslíku, postižen je hlavně mozek a srdce. Po skončení apnoické pauzy se postižená osoba na chvilinku probudí a zhluboka se nadechne. Také srdce zrychlí svoji činnost – aby dohnalo, co předtím zameškalo. Výsledkem je výrazné přetěžování srdce během noci.
Pro důkazy nemusíme chodit daleko – lidé se spánkovou apnoí mají mnohonásobně častěji srdeční infarkt a vyšší riziko cévní mozkové příhody (lidově „mrtvička"). Nemocné často obtěžují poruchy paměti a koncentrace, špatná nálada, velká únava během dne, muže také trápí poruchy potence.
Míra závažnosti stavu záleží na tom, kolik apnoických pauz za hodinu spánku u daného pacienta vzniká. Většina potíží je vratných po odstranění příčiny tohoto syndromu. Obecně platí, že je lepší navštívit lékaře dříve. Léčba je zpravidla chirurgická. A pokud se náhodou operaci podrobit nechcete, doporučují lékaři alespoň přestat kouřit, snížit případnou nadváhu či zkusit spát na boku.
Zdroje:
1. Nevšímalová S.: Vztah spánku a jeho poruch ke kvalitě života. Neurologie pro praxi 2006;2:94–98.
2. Jedlička P., Keller O., et al.: Speciální neurologie. 1. vyd. Galén, Praha, 2005, 405 s.
3. Hybášek I.: Ušní, nosní a krční lékařství. 1. vyd. Galén, Praha, 1999.
Převzato ze serveru www.akromegalie.cz
Chrápe váš miláček? Musíte usínat v jiném pokoji? Navrhla jste mu chirurgickou léčbu? Nebo máte jiný osvědčený recept?
Nový komentář
Komentáře
Kuře: Tak když se s tím manžel nehodlá smířit, tak ať nechrápe, ne? Můj přítel občas taky chrápe, tak jdu spát jinam. A že se mu to nelíbí je jeho problém, až nebude chrápat, tak s ním budu ráda sdílet společné lože...
Já sice nechrápu, ale můj muž chrápe jako nastartovaný buldozer, takže mi o život asi jde.
Manža chrápe na zádech, na boku, na břiše... Je úplně jedno, jestli mlaskám nebo do něj kopu, stejně to je na houby. Ale spát v jiném pokoji je něco, s čím se nehodlá smířit (a to jem chtěla v obýváku spát já), takže trpím
přítel občas chrápe,takže buď zamlaskám nebo ho lehce probudím,ať se obrátí nabok
michaela.kudlackova: Tohle pomůže jen některým, silně chrápajícím jedincům ne.
Amálie: Kde je ta anketa s moudráky? Nevidím ji.
Mám osvědčený recept. Je potřeba chrápajímu několik sekund přidržet polštář na obličeji.
Lehce se přidusí. Po té polštář odejmout. Chrápající vyrazí jásavý nádech - několikrát zafuní, otočí se a přestane. Alespoň na tak dlouho, než druhý stihne usnout. Pokud se při aktu probudí, je dobré předstírat somnambulismus
Zdejší ankety zřejmě touží pouze po katastrofických zprávách
Jinak si nedovedu vysvětlit, proč u chrápání není možnost "nikdo nechrápe", kterou bych uvítala. Stejně tak moudráky nikomu zřejmě vyrůst v klidu nemohly, atd.
*modra: já jsem měla dva kolegy, kteří děsně chrápali a tak spali na různých podnikových, nebo společenských akcích např. v jiném baráku, popř. v jiném patře, v nejhorším případě na druhém konci chodby
jako rota vojáků
nemusím usínat v jiném pokoji, zůstala jsem v ložnici a jeho jsem přesunula do bývalého dětského pokoje a od té doby si konečně můžu v posteli číst a nikdo mi tam hlavně nechrápe
Můj manžel chrápe na zádech, na boku, když si dá pivo, když je unavený. Jen občas se stane, že nechrápe. Takže když nemůžu spát, stěhuji se do obýváku na gauč.
To, že zákroky, které mají odstranit přičinu chrápání nejsou 100% jsem už taky slyšela.
Známý taky tak chrápal že museli v hotelu objednávat vždycky dva pokoje, pak šel ze zoufalství na nějakou laserovou operaci, pomohlo to chvíli, hojení bylo pěkně bolestivé a nakonec stejně po čase chrápe prý znovu
U nás naštěstí nechrápe nikdo (mimochodem tato možnost chybí v anketě).
Tak proč potom odstraňovat příčinu, když to vlastně nemá efekt?
A jak mám chápat větu "Většina potíží je vratných po odstranění příčiny tohoto syndromu"? Jako že se potíže vrátí?
*modra: Musí a doufám, že to taky pomůže, děkuji...
Aloren:
tak ať ti to dobře dopadne
Bohužel, problémy jsem začala mít já, tak jsem si prošla spánkovou laboratoří a čeká mne operace nosu, mám deformovanou nosní překážku, zákrok zatím odkládám...