„Dceru velmi často budily noční děsy, občas se ve spánku dokonce i počůrala. Spala velmi neklidně. Vůbec nebylo divu, že se jí ráno nechtělo z postele. Byla protivná a často mi tvrdila, že ji bolí hlava," vypráví Jana (39), maminka pětileté Barborky, která vše přisuzovala tomu, že se jí nechce do školky. Měla podezření, zda jí tam někdo neubližuje. „Učitelka se ale zapřísahala, že rozhodně ne. Prý spíš moje dcera má potíže s chováním. Občas je nezvladatelná a bývá vůči ostatním dětem agresivní. Když jsem dceřiny potíže popisovala dětské doktorce s tím, aby nás poslala za psychologem, napadla ji jiná příčina. To ona poprvé vyslovila, že by se mohlo jednat o spánkovou apnoe. A to nám pak ve spánkové laboratoři potvrdili,“ dodává a zároveň přiznává, že ji ani nenapadlo hledat za dceřiným chrápáním vážný problém.

Foto: Shutterstock

Právě tento příznak je přitom jedním ze stěžejních. Do chrápání je ale třeba se zaposlouchat – přerušují ho totiž takzvané apnoické pauzy či změlčený dech. Opakující se zástavy dechu ve spánku trvají u dětí ve školním věku vždy po dobu minimálně 10 vteřin. Mladší děti vynechají nejméně dva dechové cykly. Na to často lapají po dechu.

Obstrukční spánková apnoe se vyskytuje až u 3 % dětí ve věku od 2 do 8 let.

Pozor i na další příznaky

Dítě, které trpí spánkovou apnoe, má neklidný spánek, nezřídka přerušený náměsíčností či nočními děsy. Potí se a může se u něho objevit i pomočování. Vyhledává také nezvyklé polohy, které mu usnadňují dýchání. Příkladem bývá zakloněná hlava.

Není divu, že po takové noci vstává jen velmi nerado, nezřídka s bolestí hlavy a vyschlými ústy. Bývá unavené a má narušené kognitivní funkce, takže se hůře soustředí, neudrží pozornost, má potíže s řečí, pomaleji přemýšlí a chápe informace. Děti trpící tímto syndromem mohou mít i poruchy chování, být agresivní, podrážděné, úzkostné či hyperaktivní. K symptomům se řadí třeba i nechutenství, častá respirační onemocnění.

Apnoe ovlivní víc než jen spánek

Onemocnění může vyústit v poruchu růstu, ale má dopad i na rozvoj kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Hrozí také trvalé poškození kognitivních schopností. Pokud je pacient navíc obézní, riskuje mu rozvoj metabolického syndromu. Proto je nanejvýš důležité včasné vyšetření a řešení problému.

Vyšetření nebolí

Kromě popisu potíží bývá pro stanového diagnózy důležitá také polysomnografie. „To je moderní vyšetřovací metoda, která umožňuje komplexní vyšetření spánku. Jde o celonoční současné snímání EEG křivky, očních pohybů, aktivity svalů brady a pohybů dolních končetin, dýchání, EKG křivky a sycení krve kyslíkem. Chování pacienta se zachycuje na video. Vyšetření slouží k upřesnění charakteru a příčiny poruch dýchání ve spánku nebo poruch spánku s neobvyklým chováním či pohyby,“ vysvětlují lékaři z Centra pro poruchu spánku na Klinice dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol.

Jaké jsou možnosti léčby?

Vycházejí z toho, co problém způsobuje. U dětí nejčastěji nějaká překážka v dýchací soustavě – například zvětšené krční nebo nosní mandle. Často pomůže, když je lékaři odstraní. Existuje i speciální nosní maska připojená k počítači.

Čtěte také: