Chraňte se před zlými duchy!
Chraňte se před zlými duchy. Žádná zaříkání nebo kouzla. Pořiďte si masku a vpusťte do bytu Orient. A můžete si u toho zapálit - třeba vodní dýmku nebo tyčinky..
Někdo má jen sošku Buddhy, jiný zapaluje tyčinky a další má celý byt zaplněný. Čím? Orientálními doplňky. V posledních letech jsou stále vyhledávanější. Napadlo by nás kdysi, že některé ženy u nás budou nosit sárí (a nejen doma), pány potkáte v pestrobarvených, často batikovaných tričkách, náramky na rukou, výrazné šperky či přívěsky, na návštěvě vám nabídnou vodní dýmku. A byt? Nejen vonné tyčinky. Těmi to u orientálního zboží začíná, pokračuje přes keramiku, textil, koberce, polštáře, přehozy, hudební nástroje, sošky, lampiony a končí u stylového nábytku.
Proč Orient? Souvisí to především s východní filozofií, která v posledních desetiletích stále více proniká do evropských zemí. Lidé se snaží těsněji seznámit s východním myšlením, napodobují zdejší styl života, a to se odráží jak v oblečení, tak způsobu zařizování bytu. Zpravidla to začíná u již zmíněných triček, ručně tepaných náramků a přívěsků, pak přichází na řadu keramika a různé exotické sošky a nakonec i kupujeme exotický nábytek. Ale to samozřejmě, jako každý koníček, něco stojí. Ve srovnání s některými druhy luxusního bytového zařízení a v neposlední řadě i se starožitnostmi to ale zase není tak moc. A vypadá to originálně!
Navíc zakoupit si takové zboží dnes není problém. Existuje řada firem, které se specializují na dovoz zboží z Nepálu, Indie, Indonésie nabo Thajska. Jen pozor na kvalitu! Ne vše laciné je také kvalitní. Pravda, u sošky nebo vázy nepoznáme, pokud, nejsme odborníci, zda je kvalitní, ale v něterých obchodech občas pozapomenou na paragon nebo na výrobku nenalezente podrobnější informace o reklamaci. Ale nebudu vás strašit. Podívejme se, co si dnes můžete pořídit, pokud chcete mít v bytě aspoň trochu toho Orientu.
Kdo si chce zpestřit byt pouze jednotlivým doplňkem, může si vybrat například z celé řady sošek zpodobňujících božstvo hinduistického panteonu či posvátná zvířata. Nejčastějším motivem je Buddha v nejrůznějších variantách - majestátní postava v jogínské pozici, většinou z bronzu a s pozlacenou hlavou nebo obézní odpočívající figurka s věčným blaženým úsměvem. Drauhá "varianat" je většinou z dřeva nebo měkkého kamene (např.mastku).Vedle klasických podobizen se v poslední době začíná objevovat tzv. Tribal Art, což jsou sošky, které se vyrábějí výhradně pro turisty a vyznačují se veselými, často až pitoreskními tvary. Kromě toho Indové tradičně kopírují africké plastiky. Ty se v původní vlasti vyráběly výhradně ze dřeva, indické napodobeniny však mohou být i z kovu.
A jsme u masek. Nejlépe vyniknou na stěně, ale viděla jsem už jednu i ve vitríně. Nejčastějším motivem je ochrana před zlými duchy "Bhairaby". Masky se k nám přivážejí především z Nepálu. Jsou různých velikostí, od 20 cm až po dvoumetrové výjevy. Pořizovací cena se přizpůsobuje velikosti, takže čím větší maska, tím víc peněz. A ty metrové, to už je pěkných pár desítek tisíc. Navíc se počítá i cena dřeva, které je v Nepaálu velmi vzácným materiálem.
Od masek k tankům. Nebojte, ne k těm armádním, ale tibetským. Jsou to ručně malované obrazy s 24 karátovým zlatem. Zobrazují výjevy z života Buddhy, zvířata, rostliny. Tyto malby se využívaly k výuce v klášterech, proto vyobrazení podléhají z tradice přísným zásadám. Tyto překrásné ozdoby jsou občas těžko k sehnání a jejich cena není malá.
K Orientu neodmyslitelně patří vodní dýmka. Typická indická je skleněná a menších rozměrů. Indové ale převzali ze zemí Středního Východu i dýmky mosazné. Jsou velmi dekorativní, často tepané, barvené. Jsou větší, někdy i kolem 2 metrů a mohou z nich kouřit i 4 lidé najednou.
Ale i my hudbymilovní si přijdeme a své. Původní nástroje (samozřejmě jejich kopie) jako jsou sitár, flétna, bubínky nebo tibetské trouby (ty menší) jsou atraktivní ozdobou bytu.
Pořád jsme u "menších" doplňků, ale co takové ručně tkané pestrobarevné přehozy nebo koberce? Takový vyšívaný polštář také není k zahození a navíc se na něm velmi pohodlně sedí. Od nich už je blízko k nábytku - taburety, křesílka, židličky nebo stolky.... Na strop pověsíme lampion, na dveře korálkový závěs.
Pak už jen zapálit tyčinky, pustit si příslušnou hudbu (CD nebo kazety jsou v obchodech lehce sehnání), protože nepředpokládám, že všichni hned zvládnou hru na sitár a začneme relaxovat. A venku se můžou čerti ženit, my jsme v Orietnu a je nám to jedno. I když bydlíme třeba v paneláku.
Líbí se vám "orientální" byty"?
Máte doma nějaké zmíněné doplňky?
Jaké?
Kouříte vodní dýmku?
Jaké vůně tyčinek máte nejraději? PS: je mi jasné, kdo bude psát, že konopí :-)
Napište mi!
Nový komentář
Komentáře
Naštěstí tady žádné duchy nemám. A dostala jsem zákaz vařit fazole, takže zlé duchy od jisté doby prostě neřešíme :) Ale tyčinky mám ráda, občas si zapálím, hezky to voní... Ale nesmí se to přehánět, nejlíp stejně voní čerstvý vzduch.
Proti zlu mám v kuchyni keramického trolíka. Před odchodem z domu ho pohladím a on mne chrání před zlem.
Na zlé duchy je manžel
Nelíbí, pokud v nich nebydlí orientálec.
Nemám, nic tzv. orientálního mi nesmí přes práh.
Nekouřím.
Tyčinky mi nevoní a bolí mě z nich hlava. To si dám radši doutník.
1. Ano, když nejsou přeplácané.
2. Jediné, co je tu trochu orientální, jsou hedvábné obrazy - jeden černobílý s rákosím, na druhém je čínská lady s šálkem čaje.
3. Dýmku jsem ještě nezkusila, ale láká mě.
4. Nag Champa a japonské Namaki, nejsou tak silné. Mám ráda vůni cedru, jasmínu, zeleného čaje.
Vodní dýmka se mi osvědčila jako super dárek pro své dva synovce
(těsně před dosažením plnoletosti), podotýkám, že jsem to předem konzultovala se svoji sestrou - jejich matkou. No, jejich otec o tom dodnes neví
Ale od té doby jsem považována za ještě úžasnější tetu než předtím - a to po mnoha společně strávených prázdninách se soutěžemi typu - kdo rychleji sní oběd, ale jíst se může pouze na stromě.
Jinak ... myslím, že napodobovat orientální styl života u nás je blbost, není pro pro každého. Jistě jsou i takoví lidé, kteří mají k Orientu blízko, u těch to chápu. Ale abych si dala do bytu něco exotického a orientálního, jen proto, že je to exotické a orientální? Ani náhodou.
Takže nic takového nemám, vodní dýmku nekouřím a vonné tyčinky mi nevoní
Modré z nebe:
)
Samotný princip kouření vodní dýmky tkví v tom, že při potáhnutí vzduchu hadicí dochází k nasátí dýmu z tabáku (který se pomalu spaluje teplem z uhlíku) do vody, kde se probublá, ochladí, částečně pročistí od nečistot a jako takový směruje hadicí do plic.
Samotné kouření vodní dýmky připomíná bafání klasické dýmky či cigarety, ovšem s tím rozdílem, že je dým ochlazený a nádherně voní a chutná... (prý
Modré z nebe:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_d%C3%BDmka
átéčko: A to jako jaksi inhaluješ čajový vývar či jak? No, zajdu to omrknout
Modré z nebe: Zaučí tě v každé Dobré čajovně- kterak používat
Některé ano, ale zahrady více.
Ne
-
občas v čajovně
líbily se mi pouze tibetské tyčinky proti bolesti hlavy. Jinak mi všechny smrdí.
Konopí je také proti bolesti i když vůně nevábné....
Jak vlastně funguje vodní dýmka? Prosím, vysvětlete mi to někdo, manžel chce něco takového koupit tchánovi ...
tyčinky nééééééééé, bolí mě z nich hlava
Mám v hlavě takovou situaci.
Jsem doma (v paneláku) a najednou takový podivný zápach. Zkouším odkud by to mohlo pocházet, až nakonec ze stoupačky se line téměř neznatelný proužek dýmu. Atmosféra houstne. Z posledních sil se mezi záchvaty kašle doplazím ke dveřím za nimiž zní relaxační hudba. Tluču, ale nakonec mne milosrdně obestře tma ...
Na konec už jen zpráva z černé kroniky: Milovníci orientu udusili sousedku
Z tyčinek v uzavřených místnostech mě slzí oči, bolí hlava a mám tendence se dusit. Ve volných prostorách je snáším lépe a takové to mírně načichlé oblečení z obchůdků mi vyloženě voní. Nic proti orientu, ale v paneláku opatrně.