Eva Poustecká žije v Zadní Třebani (okr. Beroun). V současnosti je již důchodkyně,  která se mnoho let zabývá chovem momentálně snad nejoblíbenějšího a také nejmódnějšího plemene pejsků – čivav.

eva

Původ čivav je pravděpodobně v Mexiku, kde dělaly společníky indiánům. Když indián zemřel, pochovali i jeho čivavu k němu do hrobečku. Jamku mezi očima měly na drahokam, který jim tam vkládali podle toho, jak bohatý byl indián -  z rodu Toltéckých kmenů a později Aztéků. Aztékové věřili, že psík bude provázet zemřelé v posmrtném životě. Podle dalších pramenů se uvádí, že předchůdci čivav byli užíváni jako potrava pro indiány a další teorie říká, že čivava je potomkem psů z Číny. Existují však i další teorie, které se původem čivav zabývají...

Eva Poustecká o svých miláčcích říká, že jí zachránili duševní zdraví a jsou dnes a denně obrovským zdrojem štěstí a nezměrné lásky. Svůj život si bez  své chlupaté rodiny neumí představit.

Evo, jak to vlastně všechno začalo?
První čivavičku mi koupil můj přítel po tragické smrti mého tehdy 18letého syna Aleška, kdy mi svět potemněl a já byla doslova na dně. Důvod byl jasný, snažil se mě přivést na jiné myšlenky a také pro zlepšení mého zdravotního stavu. Moje první fenečka Christine se stala světlem, které nečekaně přišlo do mého života. A byla úžasná. V ní jsem objevila lásku ke zvířatům a  k čivavám zvláště. Dnes již bohužel není, vzpomínám na ni dodnes, byla   milující, spíše introvertní, klidná  a rozvážná - přesně to, co jsem tehdy potřebovala. Ale chtěli jsme štěňátka, ta Chris mít nemohla, a tak jsme pořídili další fenku - to byla Cinderela  Orlen - po domácku Čokina. A tam začalo naše chovatelství. Dostali nás :-). A začala láska na celý život. Další pejsci přibývali a chov se začal rozšiřovat. Mýma rukama od té doby prošlo mnoho štěnátek s PP. Naše chovatelská stanice z Třebaňského údolí se od té doby zabývá chovem již přes deset let,  po výstavách jsme vyjezdili tři mezinárodní šampiony, nyní už tedy veterány :-). Tito pejsci se totiž dožívají kolem 15 let a náš nejstarší veterán je Hana Pepe Alke - podomácku Pepinka, a je ve svých 11 letech stále v dobré kondici. 

 Co bys řekla, že je na čivavách specifického? Čím tě tak okouzlily? 
Jsou neskutečně hravé, přítulné a mají vysloveně milou povahu. Žádná z našich čivav není agresivní. Je však pravda, že na výstavě jsme se s takovými setkali. To je jako u každého zvířátka,  vše je ve výchově. My je máme jako děti a ony nám to vracejí. Moji miláčkové jsou především úžasní společníci, věrní druhové a psychoterapeuti. 

Zmínila jsi výstavy - u vás doma je to jako v muzeu.  Všude jsou poháry a diplomy... kde všude jste s „dětmi“ byli?
Projeli jsme toho celkem hodně  Slovensko, Slovinsko, Polsko, Německo, Holandsko, Švýcarsko, Černou horu, Makedonii... A ve všech těchto zemích jsme byli první.   

Jak se díváš na tu módní vlnu malinkých pejsků do kabelky?
Čivavy jsou neskutečně přemnoženým plemenem, na chov čivav se totiž  pnuli i množitelé, kteří produkují štěňátka, která nejsou řádně očkovaná, odčervovaná a ve většině případů nemají ani věk na odebrání od fenky. V těchto případech jsou majitelé buďto dobrým zákazníkem pro veterináře, nebo takováto štěňátka velmi brzy i umírají... Je to smutné, ale je to tak      

čivava

Tvoji pejsci mají i televizní a filmovou zkušenost, že ano...
V poslední době jsme se účastnili s pejsky  dotočení filmu Ani ve snu. Naše fenečka Gazánie z Třebaňského údolí je tedy filmová hvězda. Pro americký film si u nás zase vybrali fenku Růženku pro natáčení reklamy na americké pivo a spolupracovali jsme i při reklamních akcích na Václaváku, na Ovocném trhu apod. V našem okolí jsme se s pejsky vždy účastnili několika akcí masopustu, kdy naši pejsci byli převlečeni za masky, někdo se na to možná dívá káravě, ale oni to mají rádi. Jsou zvyklí být středem pozornosti a rádi se předvádějí :-).

Když se tak dívám po všech vašich oceněních, říkám si: Víš vůbec, kolikrát jste vyhráli a na kolika pohárech utíráš prach? 
To jsi řekla přesně - o tom utírání prachu. Počet  těch, co jsme získali, by šel do tisíce... a k tomu ještě diplomy, medaile a kokardy... 

Který z  vašich pejsků je nejúspěšnější? 
Rozhodně Alva z Třebaňského údolí,  Hortenzie z Třebaňského údolí a Fortuna Cher pod Měndou, to jsou mezinárodní vítězové CIB. Ale úspěšných bylo daleko víc, výstavy... ono to krásně zní, ale je potřeba si uvědomit, že tyto akce obnáší vysoké finanční náklady nejen za výstavu samotnou (mezinárodní kolem 1000 jen za účast, plus cestovné, ubytování a další náklady). Rozhodně chov jakýchkoliv zvířátek na profi úrovni není levný koníček. Mnoho z lidí vidí jen ty poháry a obohacení ze štěňátek, ale tomu předchází zakoupení zvířátka, řádné očkování, kvalitní krmení, členství v klubu. Každé zvířátko pro chov musí projít komisí, potřebuje potvrzení z ČMKU (kynologická unie), musí se mu zřídit průkaz původu + registrace. A pokud chceš štěňátka od cizího psa, za krytí je nutné také zaplatit podle počtu narozených štěňátek. Inu, není to jen tak, ale přes to všechno jsem ráda, že je mám. Víš, jak se říká, že psi v lásce nikdy nelžou. :-) Tak to je naprostá pravda. Vnímám to u každého mého malinkého tvorečka. Oni jsou totiž malincí jen vzrůstem, srdce mají obrovské. :-)

Pro zájemce o seznámení s chovem Evy Poustecké - www.civavy.com.

Čtěte také:

Reklama