Maličký uličník se sametovým kožíškem a zkoumavýma očkama. Heboučká kulička do dlaně. Mlsoun a zvědavka. Kamarád a mazlíček. Vytrvalostní sportovec.
Tak bych několika větami popsala zlatého křečka, jednoho z nejoblíbenějších a nejčastěji chovaných domácích hlodavců.

Druh mezocricetus auratus, zlatý (syrský) křeček, byl popsán již v roce 1839. Dnešní křečci však pocházejí z úlovku o devadesát let staršího. Tehdy profesor Aharoni z jeruzalémské univerzity přivezl samičku s mláďati na půdu svého vědeckého ústavu.
Dlužno podotknout, že to byl asi hodně roztržitý vědec, protože většina oné křeččí rodinky utekla na svobodu. Naštěstí zbývající křečkové projevili více než dobrou vůli ke množení, a stali se tak základním kamenem celému dnešnímu zástupu křečků chovaných v domácnostech na celém světě.

Ve své domovině, Sýrii, obývá křeček pouštní a polopouštní oblasti. Přes den spí zahrabaný hluboko v písku, aby unikl horkým slunečním paprskům. Teprve večer, když se vzduch náležitě ochladí, vylézá ze svého úkrytu a vydává se na náročný pochod za potravou.
Cesta to nebývá lehká, číhá na něj spousta nástrah, v noci je na poušti překvapivě živo. Musí si dávat pozor, aby se sám nestal kořistí jiného hladového tvora,  přitom nalézt dostatek potravy pro dnešní a možná i příští den. Vše, co najde, ukryje do lícních toreb a odnese do své „ložnice.“ Stejný model chování projevuje i v zajetí.

V přírodě je samotář, ani páření neprobíhá bez problémů. (V tomto případě však výjimka potvrzuje pravidlo, někdy se spolu snesou sourozenci. Začátečníkům však doporučuji chov výhradně jednoho křečka, zbytečné experimentování může skončit i smrtí jednoho z nich!).

Není dlouhověký, žije přibližně 2,5 roku. Základní zbarvení je ryšavé s bílými odznaky, srst krátká. Dnešní variety se liší barvou i délkou srsti.

Mezi jeho nejhlavnější smysly patří čich a sluch. Pokud jste si někdy lámali hlavu nad tím, co dělá křeček, když stojí na zadních jako pejsek, tak pozoruje okolí. Zrakový vjem je pro něj ale druhořadý, řídí se hlavně čichem. Stejně jako v přírodě přes den spí, probouzí se až večer.
Strašně rád šplhá a leze do výšek, radost má z běhacího kolečka, papírových prolézaček, větviček, kamenů, žebříčků, větví i nádobky s koupacím pískem pro činčily.

Tím se pomalu dostávám k šťastnému životu křečka v zajetí.

Pokud o pořízení tohoto zvířátka uvažujete, zvolte nejprve vhodnou ubikaci.
Pokud se rozhodnete pro klec, dbejte, aby byla alespoň z jedné strany chráněna proti průvanu a měla vyplněná patra. Do drátů se totiž hlodavcům zachytávají tlapky. Stejně tak i běhací kolečko by mělo být plné, popřípadě navíc propletené proužkem bavlny.
Dáte-li přednost akváriu, nezapomeňte na správné rozměry a případnou krycí mřížku. (Ideální je koupit v železářství dírkovaný plech na sušení hub, který si uříznete na požadovanou velikost a při okrajích zahnete). Akvárium nesmí být vyšší než delší, křečkové by mohli mít problémy s dýcháním.
Vhodným kompromisem je plastová nádržka s vestavěnou krycí mřížkou. Ta je někdy k dostání i jako komplet s domečkem, napáječkou a běhacím kolem. (Ale pozor na nádržky typu „vesmírná stanice“ - tento model plný plastových rour je pro křečky nevhodný a nebezpečný! Nemá vyřešeno větrání, dochází k pocení hlodavců a vzniku plísní!)

Za podestýlku poslouží hobliny nebo kočkolit (piliny jsou nebezpečné, mohou způsobit zánět očí), trocha sena a toaletního papíru bude vítaným materiálem pro stavbu křeččího hnízda.
Nezapomeňte na napáječku (s přísavkou, závěsná ), krmítko (keramické, závěsné) a běhací kolo (mřížkové nutno proplést).
Domeček koupíte dřevěný, plastový, keramický i upletený z trav, nabídka je pestrá, někdy postačí i obrácený květináč. Na dřevěném domečku si křeček zároveň bude obrušovat dorůstající zuby. Pro tyto účely se prodávají i kousky dřeva ve tvaru barevného ovoce, napuštěné vitaminovou směsí.

Čím krmit? Zrním (k dostání namíchané směsi), ovesnými vločkami, sušeným i čerstvým ovocem a zeleninou. Pro zpestření se doporučuje přidat bílkovinnou složku - moučného červa, kočičí suchar, kousek vařeného masa či vajíčka natvrdo.
Výtečnou pochoutkou jsou i pampeliškové listy a větvičky ovocných stromů, dále ovocné dropsy pro hlodavce s medovou, ananasovou, jahodovou aj. příchutí. Mladá zvířata nekrmte kapustou a květákem, tato zelenina způsobuje nadýmání. Čokoládu a sladkosti křeček nesmí - slepily by se mu lícní torby.

Jak udržovat ubikaci? Křeček je čistotné zvíře a zpravidla si k vykonání potřeby vybere jeden jediný roh. Každý den tedy postačí navléknout na ruku igelitový pytlík, shrábnout do dlaně mokrou podestýlku, otočit igelit dovnitř a zasypat místo hoblinami čistými. Jednou týdně pak vysypat podestýlku z celé ubikace a nahradit ji čistou.
K tomuto aktu je vhodné opatřit si náhradní klec, do které křečka v procesu čištění umístíme. V zásadě stačí malá přepravka, která se hodí i v případě, kdy převáříme zvířátko k veterináři.
Jednou za čas je také nutné vymýt domeček, krmítko a kolo. Ke každodenní péči také patří proplachování napáječky. Voda musí být denně čerstvá. Do klece také nepatří zbytky potravy, které křeček v záchvatu shromažďovacího pudu poschovával na horší časy.

A na závěr několik typů pro začínající chovatele:

Každou zimu mí křečkové prskají a kýchají. Nejsou nachlazeni?
Je to skutečně možné. V zimním období se doporučuje přidávat křečkům do vody kapička tekutého vitaminu C a přikrmovat tropickým ovocem (mandarinky, pomeranče). K dostání jsou i krmné vitaminové směsi proti nachlazení. Pokud mají křečkové v tomto období za podestýlku kukuřičnou drť, může jim být zima. Doporučuji vyšší dávku hoblin a dostatek materiálu na stavbu hnízda. V místnosti by měla běžná pokojová teplota.

Můj křeček kouše.
Zde došlo k chybě zpravidla již na úplném začátku. Křečka je třeba ochočovat postupně. Nejprve dát do klece ruku s nabízeným pamlskem, později nechat myšáka na ruku vylézt atd. Nejlépe se ochočují mláďata, starý jedinec se zlozvyků těžko zbavuje. Jediná cesta vede přes jídlo. A také nikdy nesahat spícímu hlodavci do domečku!

Můj křeček se pořád točí v běhacím kole. Bojím, se že je na něm psychicky závislý.
Aby se křeček v přírodě nasytil a vytvořil zásoby pro případ nouze, naběhá během jediné noci i několik kilometrů. Kolo mu ve skutečnosti nahrazuje chybějící pohyb, který je pro něj přirozený a zdravý. V žádném případě se nejedná o drogu nebo jiný druh přímé závislosti. Křeček je prostě sportovec a v omezeném prostoru využívá svůj oblíbený trenažér. Když mu kolečko vyndáme, bude zoufalý a nešťastný.

Chci si se svým křečkem hrát, ale bojím se ho pustit po místnosti.
Pohyb křečkovi samozřejmě prospívá, ale v lidském obydlí na něj číhá spousta nástrah. Řešením jsou kšírky na hlodavce (cca 65,- Kč). Lze také vyrobit křeččí hřiště uvnitř veliké papírové krabice.

Co dělat, když křeček uteče.
Rozmístit v různých částech bytu potravu a podle snědených zrníček pachatele vystopovat. Nechat na snadno přístupném místě otevřenou klec s jídlem, křeček si do své ubikace zpravidla vleze sám. Pokud bydlí v akváriu, stačí o hranu opřít prkénko, po kterém uprchlík snadno vleze dovnitř, ale nedostane se již ven. Projít všechna zákoutí a zrádné otvory, do kterých by hlodavec mohl zapadnout. (Aby se vám například po letech nevysypala kostřička z kytary...)

Křečkům zdar!  

                                                                        
Reklama