5e1d98a926afdobrazek.jpg
Sešli se na školení o Facebooku. Parta lidí, kde všichni měli jeden cíl – vzdělávat se ve věcech, které jim umožní pracovně růst ve svém oboru. Jednou z nich byla sympatická dívka Simona. Pracuje již třetím rokem v poměrně zaběhlé firmě a nevynechá jedinou příležitost, aby si rozšířila své obzory, jak říká. Ze školení, na které jela se svými kolegy až do matičky Prahy, byla nadšená. Bohužel jen do chvíle, kdy se znemožnila přede všemi kvůli svému příteli. Přesněji řečeno, z ostudy kabát má on, ale ona to samozřejmě vnímá velmi osobně.   

Vše začalo tím, že je lektor vyzval, aby si v rámci školení otevřeli vzájemně své profily a řekli si, co je na nich případně špatně. Dále pak měli pracovat v souvislosti s tím na pracovních stránkách, které jsou na jejich profily napojeny. Samozřejmě vše proběhlo s řádným předešlým souhlasem. Navíc lektor vycházel z toho, že celkem semknutá parta lidí z jedné firmy s tím nebude mít problém. Když ovšem přišla na řadu Simona, na její facebookové zdi se před zraky všech objevily jako temné zjevení statusy, které tak s oblibou přidával s jejím označením její přítel. 

Krve by se ve mně nedořezal,“ vzdychne si mladá žena, které tam v plném rozsahu došlo, jak nemožně se její přítel chová. „Ano, říkala jsem mu už mockrát, ať to nedělá, ať trochu přemýšlí, než něco nasdílí. Že i když to vidí jen určitý okruh lidí, je to jeho veřejná vizitka, kterou už mu nikdy nikdo neodpáře, ale on si nedal říct,“ vysvětluje. Stejně tak jako i přes několikeré upozornění, že tohle fakt dělat nemá, dál mě označoval u příspěvků, kde chtěl, abych si jich všimla a věděla o nich. Byl na to snad ještě pyšný, co zase na internetu vyšťoural za informaci, která změní svět,“ kroutí nevěřícně hlavou. A dodává, že to nestíhala mazat: „Měla jsem si ho prostě zablokovat, ale jak to vysvětlíte člověku, s kterým sdílíte lože a plánujete s ním žít v dobrém i zlém?“

Stydím se za něho a je mi to teď dost trapné, protože všichni z práce viděli, jaké tam sdílí blbosti, včetně profláklých hoaxů, a co k tomu ještě dopisoval. To se dá dost těžko vysvětlovat lidem, kteří jsou mentálně prostě úplně jinde. Abych pravdu řekla, po tom školení si říkám, zda chci vůbec s takovým člověkem ještě zůstat. Jo, je to úsměvné a pro někoho bezvýznamné. Nejde mi ani tak o tu potupu, ale čím dál více přemýšlím, zda si s ním mám vůbec co říct. A co třeba za deset let?“ ptá se asi hlavně sama sebe Simona.

Přečtěte si také: