Chová se jako děcko

Čau Simi,
nejdřív jsem si říkala, co blbne ta Simi, proč už nepráskla do bot, ale když teď o tom tak přemýšlím, taky jsem takhle jednou práskla do bot a dost mi pak trvalo se s tím smířit, když jsem nakonec zjistila, že to bylo ukvapené. Určitě si to všecko pořádně rozmyslíš, a když se s ním nakonec rozejdeš, bude to po zralé úvaze. A neboj se, že se nikdo lepší nenajde, najde, mě se povedlo najít ve 28 opravdu lepšího, i když tenkrát po rozvodu s mým manželem jsem si říkala, že mne pálilo dobré bydlo a že nikoho lepšího nenajdu. A nebylo to hned na poprvé, "otestovala" jsem si jich víc než ty doteď, bylo to nakonec docela dobrodrůžo (i když se to mojí mamce moc nelíbilo a už si říkala, jak se ta její holka spustila). Určitě to dobře vyřešíš, už to v Tobě zraje, zdar a sílu !!! A nadhled !!

Michaela: Milá Michaelko, asi to bude tím, že my "staré trúby" jsme tohle dost často prožily. Romantiku, zamilovanost, slepotu a velmi tvrdé přistání. Proto takhle radíme. My už svou minulost změnit nemůžeme, ale Simi svou příští minulost teprve staví, takže má šanci ji postavit co nejlíp. A navíc, věř mi, jestli je něco takového v člověku, 99,9% lidí se prostě nezmění. To je vyzkoušené tolika lidma, že je škoda času to opakovat.
Ale určitě nikdo neradí Simi špatně s úmyslem ublížit, ona nakonce stejně udělá, co chce. A tak je to dobře.

simisaed:

Mě trvalo asi dvacet let,než jsem manžela naučila házet špinavé ponožky do bedny na špinavé prádlo. Většinou se už trefí
Výuka tvého přítele,bude velice,velice těžká .

PS - byla jsem s ním rok a půl, cca půl rok byl skvělej, půl rok nic moc a ten třetí půl rok - lituju, že jsem ho nekopla do zadku rovnou.... ušetřila bych si minimálně půl roku života na veselejší věci...

simisaed: přesně to, aby tys měla dojem, že ty jsi ta špatná furie se v tobě miláček snaží vyvolat. Víš jak to skončí za pár let? Ty ho poprosíš, aby vynesl koš se smetím, jemu zmodrají rty a ty se mu půjdeš omlouvat a budeš ho hodinu konejšit. Už se samozřejmě nikdy neodvážíš "ohrozit jeho život" takovou věcí, jako je žádost o pomoc v domácnosti. Já jsem měla podobného hajzlíka. Uměl bejt milej, byla s ním sranda, děsná pohoda - dokud bylo po jeho - a dokud měl pocit, že se "musí snažit" (cca první půlrok vztahu). Pak to šlo tak rychle do kytek, že jsem se nestačila divit. Šílená scéna, když jsem přitáhla cestou z práce tři tašky nákupu (brambory, mouku, chleba, nějakou paštiku, zeleninu atd.) - a představ si tu drzost - já jsem mu nekoupila žádný džus!!! Si musel udělat šťávu s vodou kohoutkovkou!!! Sámoška byla na rohu, a on v té době nepracoval - ale já jsem si dovolila nepřivlíct mu pitíčko (nehledě na to, že já to všechno platila a džus za čtyřicet korun, který jediný on pil, byl trochu mimo rozpočet). Prostě těch věcí, které jsem já dělala špatně stále přibývalo a přibývalo..... a samozřejmě, já jsem byla semetrika (hádala jsem se s ním), bordelářka (měla jsem dvě zaměstnání a nestíhala jsem mu doma poklidit, aby se on mohl v klidu válet u televize), a ještě jsem byla nespolečenská a protivná(o půlnoci na nějakých večírcích jsem usínala a chtěla domů, protože jsem v sedm vstávala do práce, mezitím co on chrněl do oběda).
Byla jsem blbá, ale začalo to tak jako u tebe... lehká žárlivost, jedna dvě ojedinělé historky typu křičení pod oknem, které jsem omlouvala a které mi nepřišly podstatné - navíc jsem si říkala, že má spoustu dobrých vlastností a že ty to vyváží... jenomže historky se stupňovaly a ty dobré vlastnosti nějak ubývaly... protože to nebyly vlastnosti, ale jen určité předstírání, které sloužilo k tomu, aby mě sbalil...

Mimochodem - nedávno se s ním rozešla jeho další přítelkyně - po té, co nápadně často "padala ze schodů" a přivozovala si různé kuriozní úrazy (monokly, odřené uši, tržnou ránu na rameni...). Takže Simi, pozor na něj, může být i hůř!!! (mě nikdy nebil, ale možná jsem jen utekla příliš brzy)

Já se s jedním takovým rozvádím - pryč od něj a hodně rychle, stejně se to ještě dobu potáhne, bude tě milovat, nenávidět, doprošovat se, vyhrožovat....brrr. Buď silná! Držím palce

drahá Simi,
naprosto souhlasím se všemi příspěvky (je jich hodně!), nemusím tedy už opakovat, co bys měla udělat. spíš bych se chtěla vyjádřit k tvému druhému dopisu: to, že utíkáš od zbabělých a zlých mužů není slabost, ale ODVAHA! některé ženy se neodváží to udělat celý život, nechají si kálet na hlavu a trpí pak i jejich děti, které si toto berou jako rodinný model do života. že se snažíš těmto mužům pomoci jen dokazuje tvoji otevřenou duši, úskalí je v tom, že se nesmíš nechat vydírat nebo zneužívat, takovýhle muži tvé dobré srdce stejně neocení! situace s voláním záchranky z koupelny je typická - samozřejmě, že doktoři by přišli na to, že tvůj přítel finguje a to on nechtěl, ty teď vypadáš jako furie co ho nutí jít na vyšetření a přitom je to úplně obráceně. podrazilo by to jeho vydírání tebe. Simi, JEDNA taková situace by ti měla stačit k tomu, aby ses na něj vykašlala. zasloužíš si hodného kluka, který si bude vážit toho jaká si a dá ti PROSTOR: to je podle mě to, co potřebuješ. prostor dělat věci, které jsi vždycky dělat chtěla - něco se učit, vyrábět, bavit se, věnovat se SAMA SOBĚ a ne jen trávit čas nad zabavováním druhých. a jak čtu tvé historky, nepřipadá mi, že bys furt poroučela, spíš furt ustupuješ a nemáš svůj prostor. no, už nebudu dál poučovat, kdyby něco, tak mi klidně napiš.

Simi: To si teda piš!!!!

simisaed: Simonko, je ti krásných 24, tak si neuvaž na krk další kámen (problém) Já potkala toho pravýho až sml33> v 28 a dneska si myslím, že jsem mohla ještě počkat

Mně můj bývalý přítel špehovall z požárního žebříku na našem rodinném domku, když jsem mu řekla, že jsem doma sama a nechci, aby byl se mnou, že si to chci urovnat v hlavě, jestli s ním chci být. Nejsem s ním, hrozně mě vyděsil a zklamal. A jsem bez něj mnohem šťastnější s báječným mužem, který má spoustu chyb, ale kdo je nemá i já jich mám moc.

Simi, ještě jednou já. Cos řekla o rodině asi stačí. Vždycky je dobře podívat se, jak se partner chová k rodičům a členům rodiny, protože to je základ jeho postoje ke světu. Je-li schopen respektu, úcty, slušnosti, je-li ochotný, vstřícný atp. Tady to koukám asi nejni to nej...
A ještě jedna vele ale opravdu VELEDULEŽITÁ věc: Nikdy si o sobě nemysli, že je chyba v Tobě, nikdy se neobviňuj a přehnaně nepodceňuj a nepovažuj se za závadnou. To je nejlepší cesta právě do vztahu s psychopatem nebo do cvokáčova. Fakt!! Je dobré uznat chybu, pokud ji člověk udělal, ale to neznamená, že jsi špatná celá a nafurt!!!! Proboha! Jestli můžu opravdu poradit, pokud máš takový pocit, vyhledej třeba psychologa, pokecej s ním i o tomhle problému. Několik nehezkých vztahů opravdu dokáže člověka tak poškodit, že přestane věřit sám sobě a to je fakt špatně.
Nenech se sebou takhle mlátit.

Simi, podle Tvého původního článku soudím, že asi jediná rozumná věc, kterou můžeš udělat, je odejít od něj. Jak jsi dovysvětlila, je to už třetí chlap, s kterým máš dost vážné trable... To je sice velká smůla, ale věř mi, že jsou i větší smolařky Píšeš, že má i spoustu dobrých vlastností a že by to byl dlouhý seznam, ale žádnou z nich jsi neuvedla. To, že Tě nosí na rukou atd., ještě nemusí znamenat "dobrou vlastnost", to je, řekla bych, běžný projev zamilovanosti. Ne skutečné lásky. Jaké konkrétně jsou dobré vlastnosti, pro které si ho vážíš? Zatím se tady dočítáme, že Ti dělá docela seky, na svou mámu si dovoluje víc než dost, ale jinak jsi o něm nic moc pozitivního nenapsala Zkus si aspoň sama pro sebe, a s co největší upřímností k sobě, porovnat jeho klady a zápory... Uvidíš, co Ti vyjde A osobně si myslím, že tolik dobrých vlastností, aby to "vyvážilo" jeho - i když občasné - chování, mít nemůže Jestli se necítíš na to, aby ses s ním rozešla, dejte si aspoň nějaký čas pauzu. Myslím, že až bude vystaven takové "zkoušce", uvidíš to mnohem jasněji

Simi, já tohle taky zažila v bleděmodrém, milej, hodnej kluk, miloval mě, na rukou by mě nosil, jenže nepracoval, byl naprosto nezodpovědný, předvdáděl mi různé scény, když jsem se nechovala tak, jak on si představoval. Já byla slepá jak patrona, hádali jsme se kvůli tomu, ale nakonec to byl on, kdo mě opustil, řekl mi, že já jsem moc zodpovědná a on že chce zůstat dítětem tak dlouho, jak jen to půjde!!! Za měsíc přišel, že byl blázen a chce se vrátit zpátky, že mě má rád. Poslala jsem ho pryč, ať si najde nějaké podobné dítě k sobě. Díky bohu, dneska mám úžasného chlapa a dítě, a jsem tak šťastná, jak bych s tímhle klukem nikdy nebyla.

S takovym saskem bych byt nemohla Najdi si sobe rovneho,vyrovnaneho a zralejsiho chlapa(co nebude mit zapotrebi te zhazovat pred spolupracovniky)

Ještě jedna věc...píšeš, že ti pomáhá, je na tebe milý a tak. Já bych to viděla tak, že začíná zkoušet kam až může......tak mu ukaž, že nemůže!

Taky se přikláním k názoru, že ještě nikdy žádná ženská žádnýho chlapa nepředělala. Zbytečná práce a taky určitě zásah do jeho osobnosti. Pokud ti vadí to, jaký je teď, rozhodně bych ho nevychovávala a poslala bych ho na cestu životem o samotě.
Nápady typu volat jako skryté číslo a citové vydírání mi zavání duševní poruchou. Promiň, nechci být zlá.
Držím palce, akonce to zase budeš muset vyřešit sama

na prevychovu se vy
koukni na drahouska, vsechny jeho spatne vlastnosti si znasob 5x a uvidis, jaky bude za par let...jestli to nejsi schopna ustat, ber nohy na ramena
jste dva dospeli lidi, ne decka, vychovavat se pry da jen do sesti let ...takze to uz jsi tezce prosvihla

Holcicko, dle vlastni zkusenosti vim, ze vsechno se bude s vekem zhorsovat. To decko v nem zustane az do smrti. Jenze detem odpoustime - jsou roztomile - na rozdil od chlapa v 50 letech. Radim ti PRYC OD NEJ.

Je to ještě nevyzrálé děcko. Pokud se pustíš do toho, aby jsi ho vychovávala a čekala až dozraje a zmizí s jinou, tak do toho........ale moje rada je PRYČ!!!! A HNED!!!
I když píšeš, že je hodný a tak...když ptáčka lapají....znáš to. Mám obavy, že jeho kousky se budou stupňovat...