Přeji příjemný pátek a při Vámi položené otázce se mi nevybavilo pouze město ve ,kterém žiji,ale města a vesnice,kde jsem se narodila ,bydlela a které musely ustoupit těžbě uhlí.
Narodila jsem se ve starém Mostě,kde jsem prožila i mládí.Dětství jsem však prožila v domech pro zaměstnance,které stály u ervěnické elektrárny.Do školy jsem nastoupila v malebném městečku Ervěnice,které jako první v roce 1960 muselo ustoupit těžbě uhlí. Musela jsem přejít do školy v Komořanech u Mostu.Proto pro mne znamenají hodně právě tyto zaniklé města a obce Most, Ervěnice,Komořany,Nové Sedlo,Kundratice,Dřínov, Albrechtice,Třebušice,Hořany ,Holešice a další.S těmito místy se my vybavují lidé, kteří tam žili a které jsem znala.Moji spolužáci, kamarádi, první lásky. V roce 1980 odstavili ervěnickou elektrárnu a byly zbořeny i domy, kde jsem prožila dětství.
Když jsem se provdala,dostal manžel od svého zaměstnavatele byt v Jirkově.Bydleli jsme v místě,kterému se říká na Osadě.Bylo tam moc hezky ,hodně zeleně a klid.Ale bohužel i o těchto domech bylo rozhodnuto a byly zbourány,dnes tam stojí Domov důchodců.
Nás přestěhovali v roce 1983 na nové sídliště do Chomutova,kde žiji dodnes.I když já se nemám kam vracet,tak v Chomutově se mi líbí a za ta léta jej považuji za svůj domov.Město roste do krásy a máme návštěvníkům co ukázat.Je zde Kamencové jezero a krásný zoopark vybudovaný Přemyslem Rabasem,historické náměstí a blizko Krušné hory. Milé ženy - in ,když budete mít cestu do severních Čech dovolím si vás pozvat , dnes již i do mého města.
Každý rok se v Jirkově na Červeném Hrádku koná sraz občanů Zaniklých měst a obcí.Přijíždějí lidé z ciziny i ze všech koutů naší republiky,ale bohužel ti nejstarší pamětníci již nejsou mezi námi.Naše děti vše znají již jen z vyprávění. Dadma
Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Jaké je místo vašeho bydliště? Jak jste se tam dostala? Jak dlouho tam žijete? Líbí se vám? Co byste ve své obci změnila a co se vám naopak líbí? Jaký máte ke svému městu či vesnici vztah?
Své příběhy, postřehy a zamyšlení posílejte už teď na e-mailovou adresu
Došlé příspěvky budeme v průběhu zítřka zveřejňovat a autorku toho nejzajímavějšího samozřejmě odměníme.
Nový komentář
Komentáře
jeeeeeeeee povídání o mém městě i ulici :-) bydlím v Jirkově v Ervěnicích i když teď zrovna jsem v Klášterci nad Ohří ale to nevadí. Jsem tam od narození
sanvean — #18
jj, kolem lesoparku se dobře jezdí, jezdím tam na kole. Zdá se mi to tam lepší, než v Bezručáku. A pak, lehce se spojí příjemné s užitečným, cyklostezka vede z města až ke Kauflandu, takže se dá v pohodě i nakoupit
Chomutov mám ráda, letos jsme se s mámou byly podívat na oslavách města na Kamenčáku, zašly na koncert v letním kině, prošly se v historickém centru, daly si točenou kofolu, prostě letní pohodička
Ráda se k vám vracím, příště zas půjdem do ZOO a vezmu s sebou in-liny, máte tam moc pěknou dráhu.
Hodně děvčat jak tak pozoruji je tu z Moravy a nebo jsou aktivnější.
Všechny Chomutovačky atˇ odstěhované či stávající moc Vás pozdravuji a přeji v životě jen dobé a když přijde i malý mráček atˇ se brzy vyčasí. Dadma
Do první třídy jsme bydlela v Jirkově v RD u vodárny. Pak na Písečné, chvíli zase v Jirkově U Sauny. Už 10 let bydlím v Chomutově pod nemocnicí v RD se zahrádkou a jsme tu spokojená
. Do paneláku bych se už nechtěla vracet
. Ale dala bych si říct třeba na jih Čech,Šumavu, prostě někam do zeleného
.
dadma — #3 zdravím, krajanko
V Chomutově bydlím od 65. roku. Hodně, hooooooooooodně dlouho jsem si tu nemohla zvyknout, "doma" jsem byla v Žatci, kde jsem prožila dětství i svoje první lásky
. Za ty roky se Chomutov hodně změnil, něco k lepšímu, něco k horšímu, ale už jsem tu "doma". Je možné, že se tu potkáváme a ani nevíme, že se virtuálně známe
.
Tanzánie — #9
ono to tak už bylo v Praze, jít večer ven, bylo o hubu 
Manžel byl přepadený a jiní a jiní lidi, hrozný, fakt.
dadma — #6 Pocházím z Havířova, dál jsem se odstěhovat snad ani nemohla
Práci tady mám velmi dobrou, manžel zatím taky, ale chybí mi tady moji rodiče a vůbec veliká rodina, kterou jsem nechala na severu Moravy. Kamarádek mám poskrovnu, paradoxně jsem je našla až tady na ženě. Bydlení máme pěkné, vpodstatě není na co si stěžovat. Ale stejně
Necítím se tady doma
ani po těch letech ne
Také se hlásím k Chomutovu, k svému rodnému městu.
Z kterého jsem loni na jaře utekla na Moravu.
Důvodů sice bylo povícero, ale jeden z nich byl, že právě na sídlištích (ač se vzhledově mění k lepšímu) se dobře nežije.
Nevím, kde býváš ty (já na Písečné 22 let) a nedá se srovnat co bylo na začátku a co ted ke konci.
Myslím hlavně ohledně bezpečnosti.
Např v našem paneláku jistý pan podnikatel skoupil byty ve dvou vchodech a postupem času tam nastěhoval romské rodiny.
Bohužel rodiny, které patří k těm problematickým .
A tak nakonec náš byt se prodával pod cenou, neb byl pomalu neprodejný..stačilo zmínit lokalitu.
Nechci rozdmýchávat vášně, ale co je mi platné krásné okolí, když večer po setmění se bojí lidi ven.
Když v obchodech vidím nájezdy zlodějů (bydlela jsem přímo proti nákupnímu centru a tak přísahám na holý pupek, že nelžu) aj aj
Prostě ted žiju jinde a je mi lépe.
dadma — #7 jsem prošla hodně změn, ale tato je ze všech nejlepší, vesnice mi lákala po celý život
Věrulinka — #5 Tak to si toho moc nepamatuješ.A nyní píšeš, že jsi ve svém bydlišti moc a moc spokojená,tak to ti přeji.
šája — #4 Záleží odkud pocházíš.Kde tady pracuješ,zda jsi si našla nějaké kamarádky? Tady na severu si lidi zvykají dost špatně.Já jsem se tu narodila, tak mě to nepříjde,ale je pravda,že třeba s jihem Čech ,kam strašně ráda jezdím se to srovnat nedá.
dadma — #3
jsem tam bydlela do svých 5 let jenom
dadma — #3 Taky jsem z Chomutova, ale asi tě nepotěším
přistěhovala jsem se za manželem, už to bude 14 let, ale nějak si tu ne a ne zvyknout
Město se za těch 14 let neuvěřitelně změnilo, to je pravda, ale přesto mi zatím k srdci nijak nepřirostlo.
To jste mě děvčata potěšily.
Taky jsem z Chomutova
Chomutov, moje rodné město