Dobrý den, píšu vám na téma žárlivost.
Žárlivost znám velmi dobře. Cítím ji jako takový tlak v žaludku, často se mi klepou ruce. V tu chvíli jsem, jako kdyby mě někdo ovládal.
Se žárlivostí bojuju už několik let. Nutno říct, že neúspěšně. Svému příteli jsem prohlížela mobil i počítač. Nevím, kdy to začalo, žárlivá jsem tak nějak od přírody. Ale rozhodně vím, kdy se to zhoršilo. Jednou jsem u přítele v mobilu našla fotografii nějaké ženy. Byly tam vyfoceny jen spodní partie (a nohy tím nemyslím). Jediné co mi na to řekl bylo: Nic jsem s ní neměl a buď mi to věříš nebo vypadni. Zůstala jsem. O několik měsíců později jsem při pravidelné prohlídce přítelova mobilu našla sms: Včera jsi byl fakt dobrej, můžem si to někdy zopakovat? Opět jsem se nedočkala vysvětlení, jen obvyklé věty: buď mi věříš nebo jdi. Od té doby jsem žárlila na každou ženu v jeho okolí a přeneslo se to se mnou i do dalšího vztahu.
Samozřejmě, že jsem si uvědomila neúnosnost situace. Vždyť není normální žárlit na to, že se můj přítel baví v práci se zákaznicí, které je třeba 50 a má 150kg. A tak jsem zašla k psycholožce. Ta mi řekla, že moje žárlivost souvisí s mým nedostatečným sebevědomím a vysvětlovala, jak je neetické lézt partnerovi do soukromí. Chodila jsem na terapii. Asi po půl roce jsem s terapií skončila. Tehdy mě psycholožka požádala, abych řekla něco pěkného o svých očích, a já na to: Mám dvě. Uvědomila jsem si, že léčení neexistuje.
Možná je neetické nerespektovat soukromí partnera, možná žárlivost ničí vztah. Ale já s tím opravdu bojovat neumím...
Milá ženo-in,
to je mi vás opravdu líto, protože vás nemůže nic těšit, je to opravdu jako zhoubná nemoc.
Ale bohužel, ani váš partner vám situaci nijak neulehčuje, právě naopak...
Nový komentář
Komentáře
Barracuda:
Tak teď jsi mě rozhodila
…asi začnu žárlit
. Hele
…já mám momentálně 164/58 podle všech jsem štíhlá. Před měsícem jsem měla ještě asi 56,5kg a už se mě okolí ptalo na mě zdraví….a při 54 kg na mou výšku jsem vypadala jako z Dachau.
.
…já opravdu nevím co to je
.
Takže podle mě, to chce v první řadě léčit sebevědomí
Co se týče žárlivosti, neporadím
Barracuda: ježiš, vždyť ty máš 21, ale na jednu stranu tě chápu, já jsem se v tomhle věku málem rozešla se svým přítelem a vím, že nejhorší pro mně byly obavy, že budu pořád sama a že už mně nikdo nebude chtít. Teprve teď, když už mám o pár let víc vím, že jsem byla úplně blbá.. A co jsem si všimla, u většiny holek navázání vztahu opravdu není o nějaké zvláštní kráse, zejména ne o váze (pokud se teda opravdu nevymykáš měřítkům). Já mám o dvacet kilo víc jak ty, spokojená s tím nejsem, ale rozhodně si nepřipadám extrémně tlustá... tak neblbni a najdi sama sebe!
Bridgetj: no jóóó, fakt
Aspoň jsi vedle něj krásnější 
Barracuda: kdyz uz nic jinyho, tak na vyroky typu "zůstanu už do konce života sama protože mě nikdo chtit nebude." jsi jeste hoodne mlada. Chlapa zpatky neber, mas cely zivot pred sebou! Vytrvej, delej co te bavi, rozmazluj se! Zij pro sebe, kdyz budes spokojena, stesti si te najde samo
Barracuda 33: jenže timhle svým postojem jsi mu dávala přímo zelenou, aby se k tobě tak choval
No, snad se ponaučíš, buď nějakou dobu sama a pracuj na sobě a ono si tě štěstí vyhmátne 
Barracuda:
proč sis tohle proboha nechala líbit? 
Jeho zlaté výroky si vytesej do žuly a každý ráno u nich s úsměvem posnídej - to abys nezapomněla, proč už ho zpět nechceš 
barracuda: tak to jsem ráda, že je mezi vámi konec
protože to byl evidentně debil 
Bridgetj: ...a to on je chcípák...
Dostalas mě 
Barracuda: vypni si na pár dní telefon, změň číslo nebo si jeho zablokuj, hlavně nepodlehni!
Včera jsi byl fakt dobrej, můžem si to někdy zopakovat? Opět jsem se nedočkala vysvětlení, jen obvyklé věty: buď mi věříš nebo jdi.
..............
a já bych šla...
Možná bys neměla tu chybu hledat jenom v sobě. Takovýho chlapa bych nesnesla.
Barracuda: udělal pro tebe to nejlepší, co mohl
Jen nepodlehni a už ho zpátky neber
Ty máš na lepšího
Radši si ho v mobilu zablokuj, jestli máš tu možnost
Barracuda: Co bys si bez něj počla? Byla bys volnější, šťastnější, nemusela bys žárlit a ponižovat sama sebe a stydět se sama před sebou, to za to stojí ne?
Barracuda: máš sebevědomí totálně v řiti. A než bys byla chvilku sama, tak budeš radši žít s chlapem, se kterým jsi nešťastná. Dovedeš si takhle představit celý svůj život? Láska a štěstí přece není o tom, kolik měříš nebo vážíš
Tvůj problém nejsou centimetry ani kiloramy ani jiné měrné jednotky, ale tvoje duše na padrť, tvoje neexistující sebevědomí, jehož vinou žiješ s chlapem, se kterým nemůžeš být šťastná... 
Když člověk doopravdy chce, tak to dokáže. 
. Ona někdy potřebuje silnější kopanec, aby se probudila, ale JE TAM
Nenamlouvej si pořád, jak jsi nemožná, ošklivá, slabá... je to blbost, je to k ničemu a nepomůže ti to, jen se zbytečně srážíš níž a níž a podřezáváš si pod sebou větev.
Absolutní prioritou je: dát si dokupy sebevědomí. Štěstí ti nikdo nedá, štěstí nepřijde zvenku, štěstí bude pramenit z tebe samé. Až mu dáš prostor. Nemůžeš čekat, že si tě bude někdo vážit, když si sebe nedokážeš vážit ty sama. Nemůžeš čekat, že tě bude někdo milovat, dokud se nenaučíš milovat sama sebe. Atd.
S tímhle "sebevědomím" a psychikou totálně na prach si nemůžeš vytvořit šťastný vztah ani spokojený život. To nepřijde samo, musíš začít TY a sama od sebe. Věnuj se sama sobě, dej se dohromady. Přestaň říkat "nejde to", "léčba neexistuje", "nemůžu", "neumím", nedokážu"... To je tvoje zhouba, tenhle blbej slovník. Dokud budeš fňukat, že to nedokážeš, tak to skutečně nedokážeš
Držím palce a přeju, ať v sobě najdeš tu sílu to dokázat
Barracuda: a tobě nevadí, že jsi ztratila důstojnost?
Tobě nevadí, že si nemůžeš vážit sama sebe? Myslíš, že takhle budeš moct spokojeně žít?
barracuda: takhle to přece nejde.když si budeš připadat hezká sama sobě,pak budeš přitažlivá i pro ostatní.fakt,běž si aspoň jednou týdně zacvičit a uvidíš,jak si hned budeš připadat mnohem líp.Já taky samozřejmě žárlím,někdy šíleně
Barracudo: nemyslím si,že jsi tlustá.Já měřím 162 cm,vážím 54 kg a připadám si štíhlá jako proutek,stehna a zadek taky nemám jako modelka.
Tvého přítele neznám, ale to, že "byl včera fakt dobrej" a "můžeme si to zopakovat?", mu mohl napsat třeba kámoš z volejbalu
A nahotinky si prohlíží věšina normálních chlapů (a obrázky s nahotinama si můžeš do mobilu stáhnout z internetu)... Nevím, ale pokud máš pocit, že mu nemůžeš věřit, a že tu ženskou zná a že ti s ní zahejbá, tak to s ním radši fakt zabal. Důvěra se nedá vynutit ani přikázat
.
a rozhodně to nedělá sebevědomá a vyrovnaná žena
Pokud svůj problém nevyřešíš, změna partnera ti nepomůže
Neexistuje chlap, který by ti takové chování toleroval. Jak zjistí, že mu lezeš do osobních věcí, budeš zase tam, kde jsi teď.
Ale než si najdeš někoho dalšího, tak se především nauč věřit sama sobě. Šmejdění v cizím soukromí, prohledávání osobních věcí a slídění v partnerových kapsách je opravdu trapné a nedůstojné