Osm set zašpiněných kastrolů, dvoucentimetrový napálený okraj kolem všech plotýnek, linka jako po výbuchu a na zemi to vypadá jako před hospodou. Jak kdy. Někteří muži jsou v kuchyni jako doma…

Na mužské se zástěrou u sporáku se názory různí. Ale valná většina žen, tedy těch, které jsme oslovili, jsou raději, když mužské kulinářské aktivitě nejsou přítomny. Osobně k nim nepatřím. Pohled na toho mého u kuchyňské linky je pro člověka, který by bez humoru umřel, jednak vzácný, a jednak je to zážitek, který by byla škoda nevidět.

Budeš se oblizovat

„Udělám vysoký, krvavý steak se švestkovou zálivkou,“ zahlásil a vytasil z tašky hovězí kližku.
„No, miláčku, nejsem si jistá, jestli je tohle to správné maso.“
„Je to hovězí?“
„No tak je to hovězí, jenže tohle je spíš na guláš.“
„Hele, všechno je o tom, jak se to nakrájí,“ vysvětlil a vyndal povidla.
„Kde je pánev?“
„Pod tebou."
„Talíře?“
„Nahoře vlevo."
„Prkýnko?“
„Nad dřezem a dřez je uprostřed linky, taková díra kovová."
„Moc vtipný, budeš se oblizovat a teď jdi, jdi, musím tu být sám. Bude to překvapení. Jo, takovou dlouhou vidličku máme?“
„Máme. Je to druhý šuplík uprostřed. Chceš buzolu?“
„Nech si srandičky, budeš mrkat!“

Mrkala jsem hodně, a hodně křečovitě jsem zavírala oči ve snaze mu nezkazit radost a rozžvýkat během deseti minut alespoň jedno sousto. Tohle by ovšem nerozžvýkala ani motorová pila.
„Chuťově je to miláčku opravdu velmi dobré, ta omáčka se ti skutečně povedla.“
Vzdala jsem pokusy o rozmělnění potravy a pokusila se ji polknout celou. Marně.
„No tak je to špetku tužší, to je pravda, zřejmě mi ta ženská prodala špatný kus.“
„Lásko, prodala ti kližku. Z toho steak neuděláš, kdybys byl kouzelník.“

Domluvili jsme se, že příště zakoupí správné maso a bude to v pohodě.

Když jsem vešla do kuchyně, nabyla jsem dojmu, že si zde hrál se semtexem. Je to báječný a nesmírně šikovný muž. Když si ovšem udělá byť jen čaj, zbude po něm na lince tolik předmětů, že to vypadá, jako by připravoval tři chody pro patnáct lidí. Přesto jsou jeho občasné pokusy vařit tak zábavné, že to ráda uklidím (třeba když dělá zázvorové bonbony).

A tak se ptám: Máte rády své miláčky v zástěře u kuchyňské linky?

Pavlína
Můj chlap je povoláním kuchař a musím říct, že mě mnohem víc baví, když se vyskytuje u kuchyňské linky se zástěrou, než pod linkou se šroubovákem. Jeho exhibice s vařečkou zpravidla dobře dopadne a je ku prospěchu obou. Jeho práci se šroubovákem řeší později naštvaní sousedi, elektrikář, případně instalatér. Horší je to ve chvíli, kdy vařím já. To stojí za mnou a neustále kibicuje. Jak to krájíš tu cibuli, už jsi tam dala tohle či ono a podobně. To jsem pak ráda, když se i s rizikem zabaví na chvíli tím šroubovákem.

Radka
Manžel je počítačový analytik a v kuchyni se vyskytuje jen tehdy, když je deset večer a jemu kouká zadnice z lednice. Umí udělat vajíčka, ale nikdy nevíme, na jaký to bude způsob. Jednou jsem byla nemocná a vařil mi ochotně k omáčce kolínka. Nakonec jsem to měla s houskou. Má spoustu krásných předností, ale vaření to nebude.


Zdena
No některá jídla jako třeba omeletu nebo topinky manžel zvládne. Jednou dělal i šunkafleky a byly dobré. Jinak ale musím říct, že u toho vždycky tolik nadělá, že je nadlidský výkon to po něm uklidit. Nevím, jak to dělá. Jo, ale jedno jídlo vlastně umí naprosto skvěle, a to je guláš. Bohužel se k tomu dostane tak jednou za tři měsíce. To pak i tu spoušť ráda uklidím.


Jak to má ten váš?