Čtenář pavlasekzkarvine se vyzpovídal ze své lásky k beskydské přírodě. K vrchu Kněhyně. A tam by také chtěl navěky odpočívat.

   Jsem turista. Miluji nekonečné výhledy, skály, bystřiny a vůbec přírodu v každou roční dobu. Mám rád ten pocit, kdy pokořím horu, stanu na jejím vrcholu a řeknu si: „Tak jsem to dokázal!“ “ Jsem součástí tohoto světa a jsem takhle malinký.“, řeknu si při pohledu z vrcholků hor. Jsou krásné, majestátní, stojí tu už dlouho a dlouho budou stát. To já už tu nebudu, ale ty hory tu budou i po mně, po mých dětech, vnucích a jejich potomcích.

A právě na vrcholku nějaké té hory bych chtěl jednou vydechnout naposledy. A mít tam jen malý, malinký dřevěný křížek. Na památku, že jsem tu byl, sem jsem došel a tady mám tu čest spočinout.

Mým nejmilovanějším kopcem je Kněhyně. Já vím, že se tam nesmí, že je tam zákaz, ale nemohu si pomoci. Tolik krásy, barev a ticha. Zde člověk pochopí tu úctu a pokoru k přírodě starých kmenů a národů, jak Slovanů, Keltů, Hunů nebo Indiánů.

Vrchol Kněhyně (1256 m) je právem považovaný za nejkrásnější a nejméně lidskou rukou zasažený vrcholek Beskyd. Je to třetí nejvyšší hora Beskyd.

Na samém vrcholu stojí na mohutném kamenném podstavci litinový novogotický kříž s postavou ukřižovaného Ježíše Krista, který tady vztyčil velký milovník a patron zdejšího kraje, olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenbergu. Dále je tady několik skalisek s nádhernými výhledy do okolí.

Nedaleko od vrcholu se nachází Kněhyňská jeskyně - chráněný prvek pseudokrasu Beskyd, která je však veřejnosti nepřístupná. Na tzv. Kněhyňské louce, v sedle pod Kněhyní byl vybudován pomníček partyzánce Růžence Valentové a pomník 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky, která zde padla do léčky. Přítomnost partyzánů dokládají i zbytky bunkru.

Přes vrcholy Kněhyně a Čertův mlýn se na 195 ha rozkládá plošně nejrozsáhlejší beskydská Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Rezervaci tvoří pralesovité porosty smrku s podílem jeřábu a pseudokrasové jevy (5 známých jeskyní). Nejznámější jsou skalní útvar Čertův stůl, jeskyně Čertova díra, Vasko, Čertův mlýn, Mariánka, Kyklop.

Legálně se dostat můžete do sedla pod vrcholem z Pusteven nebo Čeladné po červené turistické značce. Já tu horu miluji, tady bych chtěl spočinout.

     Vůbec obdivuji horolezce, kteří odpočívají v závějích světových velikánů, potápěče, kteří našli svou smrt hluboko pod mořem.

     A proto: Nechci ani spálit, ani pochovat do hrobu na hřbitově. Rád bych našel svůj poslední odpočinek v horách, které mám tak rád. Obklopen přírodou, lesy a horami….

     S pozdravem pavlasekzkarvine

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Děkuji Vám pavlaskuzkarvine za zajímavý popis mně neznámého vrchu. V Beskydech jsem párkrát byl, ale neznám je tak důkladně jako třeba Orlické hory nebo Krkonoše. A pokud budu mít příležitost, půjdu se podívat na místa, která popisujete…

Dnešním tématem dne je náš vztah k vlastní smrti.

Chcete být po smrti spálena? Proč? Chcete být uložena do rakve? Proč? Chcete mít velký pohřeb, nebo malý? Proč? Chcete mít náhrobek? Co na něm a proč?

A to ještě není vše, co bych dnes rád do tématu dne dostal. V dnešním článku k tématu píšu o tom, že až třetina uren v naší zemi zůstává nevyzvednuta v pohřebních ústavech. Ubývá u nás pohřebních obřadů

Proč tomu tak je?

Zajímá vás smrt jako fenomén?

Co si o ní myslíte?

Na vaše příspěvky, historky, příběhy a úvahy se těším na e-mailu:

redakce@zena-in.cz

A dnes za toto téma nedám odměnu vám přímo. Ale věnuji za jednu z vás 1 000 Kč na dobročinné účely. Za svůj příspěvek mi napište organizaci, popřípadě přímo číslo účtu té organizace, kam mám peníze poslat!

Reklama