Není nic neobvyklého na tom, když se mladá holka zamiluje do staršího muže. Stalo se to i Dianě, studentce práv. Se svým partnerem, o 35 let starším právníkem, se seznámila jako stážistka u soudu. Zamilovala se na první pohled. Jiného pohledu, zamračeného, se však dočkala u svého otce.
Jak chcete
Trvalo téměř rok, než se Diana rozhodla představit svého nastávajícího rodičům. Ne že by nechtěla ona, ale nechtěl on, osmapadesátiletý právník František, se kterým se seznámila coby stážistka u soudu, kde působil jako obhájce.
Zaujal ji na první pohled nejen svou vizáží, ale také způsobem jakým se vyjadřoval, jak vedl obhajobu, jak se choval a také, jak se na ni už na chodbě kouzelně usmál. Byla ztracená.
František je rozvedený, jeho manželství bylo bezdětné. Ne že by se mu Diana nelíbila, ale byl to právě on, kdo z hlediska věkové nevyrovnanosti dlouho odolával. Nakonec ho Diana při jedné z jejích mnoha žádostí o radu požádala nepřímo i o rande.
„Dianko, ne že bych nechtěl, ale uvědomujete si, že jdete na skleničku se starým dědkem?“
„Jakýmpak starým dědkem, pane doktore, vždyť máte ta nejlepší léta.“
František dlouho neodolal. Když zjistil, že slečně Dianě nejde pouze o peníze, neboť sama pochází z dobře situované rodiny, navíc budoucí kolegyně, právnička, začali se spolu scházet.
Rodiče Diany samozřejmě tušili, že jejich dcera někoho má, a protože u nich doma dodržovali i rodinné tradice, včetně svatby, brzy se začali pídit i po tom, kdy jim jejich budoucího zetě představí.
„Víš, mami, on je ale rozvedený.“
„Ale copak to je dnes něco neobvyklého? Napodruhé to určitě vyjde, vždyť by si bral tebe.“
„No snad napřed dostuduje, ne?“ vložil se do toho táta.
„Ale vždyť jo, já nemyslím, aby se brali hned, ale budete se brát, viď, Dianko? Nebudete spolu jen tak.“
„Ale ano mami, já se teď jen o tom nechci ještě bavit, to je předčasné.“
„A tak pozvi Františka alespoň na oběd.“
V Dianě zatrnulo: „Na oběd? A proč jako?“
„A proč ne?“ vložil se do toho opět táta.
„Snad můžeme vědět, s kým se naše dcera stýká, nebo je to tajné?“
„Jak chcete.“
Dobrý den, já jsem Fratnišek
Při další schůzce řekla Diana Františkovi o pozvání na oběd i o tom, ať případně nereaguje na řeči o svatbě.
„Jednou to přijít muselo, mám tě rád Diano, a když na to přijde, proč bychom se nakonec i nevzali. Jestli tedy budeš chtít starého dědka.“
„Už toho nechej s tím dědkem, miluju tě.“
Diana se k Františkovi přitulila, ale duchem byla doma u svých rodičů a představovala si, jak asi zareagují.
Nastal den D. František s kytkou v ruce zazvonil u dveří.
Otevřít šel táta: „Co si přejete?“
„Dobrý den, já jsem František , Dianin přítel.“
Otec Diany nasucho polkl, v předsíni se František seznámil i s maminkou, na kterou šly pomalu mrákoty. „Bože, vždyť ten chlap vypadá ještě starší než náš táta,“ prolétlo jí hlavou.
František je od Dianina otce starší ještě o dvanáct let. Dianini rodiče nesou tento vztah poněkud těžce, hlavně táta.
„Jediná dcera a nabrnkne si dědka.“
„Ale nevypadá tak zle, a už vůbec ne staře,“ mírní slova maminka.
„Teď ne, ale co za dvacet, třicet let, uvědomuje si to vůbec ta holka? Bude se starat o starého chlapa.“
„Třeba to vidíš moc černě,“ snaží se zase maminka obhájit dceřino rozhodnutí.
„Nic nevidím černě, co s ní takový dědek může dělat? A co dělá ona s ním? Navíc je rozvedený.“
„A že ti to předtím nevadilo?“ ¨
„To jsem ještě nevěděl, kolik mu je. Holka si akorát komplikuje život.“
Celý oběd proběhl mlčky, František cítil, že ze strany Dianina otce nebyl přijat, a jakožto rozumně uvažující člověk se mu ani moc nediví. Na druhou stranu, jeho dceru opravdu miluje a ví, že i ona miluje jeho. Pokud se s ním bude chtít rozejít, přijme to, ale on se s ní nerozejde jen kvůli tomu, že nepadl do oka jejímu otci.
Diana však o rozchodu vůbec neuvažuje. Je zamilovaná až po uši, není to žádný momentální úlet, jsou spolu už tři roky. Mladí kluci ji nikdy nepřitahovali a svého Františka se nevzdá, a pokud i on bude chtít, vezme si ho za manžela. Přece nenaruší rodinnou tradici.
Nový komentář
Komentáře
Měla jsem o 22 let staršího manžela. Z počátku to bylo super. Ani s rodiči nebyl problém. Narodil se nám syn a .....Postupně jsme se začali hádat, mažel býval často unavený, syn ho rušil .... Po čase jsme si nerozumněli ani se známými. Mě nebavilo poslouchat jeho známé o tom, jak jejich děti špatně vychovávají jejich vnoučata apod., manžel si neměl o čem povídat s mými známými. Po 4 letech jsme se na konec tak odcizili, že jsme se rozvedli. Jsme ovšem výbornými kamarády, syna si bere 1 x 14 dní a těch cca 6 dní v měsíci je skvělý táta. Dnes mu je něco málo přes 60 a synovi 14. Syn se bohužel občas za svého otce stydí. Prý se mu kamáradi smějí, že je to jeho děda. Tak pak je to na mě a vysvětluji mu, jak je pro něj jeho otec důležitý, že ho miluje a na kamárády nemá brát ohledy. Čím je syn starší, tím víc si to uvědomuje. :-)
jo , když láska zavelí ... po letitých zkušenostech , kdy se mi líbili spíše starší muži , už bych rozhodně staršího nechtěla .
tamichita — #40 Závidím takhle tolerantní rodiče
Tohle je interní záležitost onich dvou aktérů - oni spolu žijí a budou žít
tamichita — #40 to jste šťastná žena
Jestli neco nesnasim, tak jsou to predsudky!! Ja mela 10 lety vztah, ze ktereho mam i dceru. Ale potom to prislo :) Potkala jsem sveho nynejsiho manzela, ktery je o 21 let starsi nez ja, ma dve deti, pricemz jedno je o 3 roky starsi nez ja a jeste ke vsemu je z uplne jineho kontinentu a cesky nemluvi, je starsi nez moje matka. Davkovala jsem to rodicum postupne a musim rict, ze mam naprosto dokonale rodice !!!! Vsechno prijali bez jakehokoliv zavahani, vycitek, divnych pohledu atp. Muj manzel se o nas skvele stara, dokonce uz cekame dalsi miminko :) a i na tuto zpravu reagovali nasi uplne paradne. Miluju sve rodice :*
Moja spolužiačka zo strednej školy si vzala za manžela slob.muža /tiež právnika/, ona 20 ročná on 52 ročný.Bol starší o 2 roky od jej otca. Narodila sa im dcéra - teraz má 37 rokov. Spolužiačka zomrela ako 50 ročná on dva roky po jej smrti ako 84 ročný- /prežil aj svojich svokrovcov/.
Ach ty konvence!
V našich zeměpisných šířkách je holt "normální", že je muž starší, ale jen o trochu. Ostatně tento problém tu není na webu poprvé a téměř vždy většina diskutujících dojde k témuž závěru, jaký vyplývá i z komentářů níže. Myslí si to i protagonisté článku - hlavně rodiče, ale též František a nakonec i Diana, ta možná jen mezi řádky. Proč taky váhala Františka rodičům představit?
Je to velice složité a individuální. Ale přiznávám, že si myslím to, co většina diskutujících. Sama bych nikdy takový vztah nechtěla a možná bych ani nepřipustila.
Větší věkový rozdíl rodičů (Ne ovšem tak dramatický - přesnou polovinu toho výše popisovaného - a to tatínek vypadal opravdu hodně mladě a ženil se - poprvé - o dost dřív, než má v plánu František!) jsem zažila na vlastní kůži jako dítě. Není to prostě ideální, sama bych se takovému vztahu obloukem vyhnula.
Ale na druhé straně to v žádném případě neodsuzuju - koukněte třeba na Karla a Ivanku ...
A taky kde je napsáno, že budou mít Diana s Františkem vlastní děti - když je František bezdětný?
ToraToraTora — #35 a jelikož je to statisticky na spadnutí, na nic nečekám a užívám každý den jakoby byl poslední!
Trefa:verim ze ho otec prijme do rodiny.dcera ho ma opravdu rada.a nejde tu o penize.ja mela tatinka starsiho o 20let nez byla maminka.
SStream — #27 Jste statisticky takřka před rozvodem
No tak hlavně s ním bude žít ona. Bohužel,děti nás překvapují stále.
Měla jsem prvního manžela o dvacet let staršího, než jsem já a od mých rodičů byl o tři roky mladší. Nikdy bych už do takového vztahu nešla za nic na světě....
Anime Otaku — #30 I tak si myslím, že je nerozum si pořizovat dítě v důchodovém věku.
Samozřejmě jim přeju to, že se mají rádi a mají krásný vztah. Ať se vezmou a jsou šťastní dál.
Ale zároveň si myslím, že je nezodpovědné pořídit si dítě v 58 letech. I kdyby tu měl pán být ještě 20/30 let.
Anime Otaku — #30 Ještě jsem zapoměla že kromě jedné přítelovy babičky(79 - stařecká demence a psychóza) jsou všichni soběstační i přes některé zdravotní obtíže
Florencie — #18 děda i s rakovinou to vzdal až v 90 - a než se rakovina znovu rozjela naplno tak zvládal během prázdnin vychovávat jak mě tak mojí sestru a babičce je 78, přítelově babičce je 88 a dědovi 90, jeho druhé babičce 79 a dědovi 85, můj druhý děda umřel v 53 na infarkt a moje druhá babička na leukémii v 65, člověk si nevybere
v anketě není možnost "časem, až si na tu myšlenku táta zvykne"
peetrax — #24 no já bych se asi nedivila... už jsem to tu psala, mám 85letého otce. Celý život žil zdravě, byl aktivní sportovec, nepil, nekouřil, nadváhu neměl, nemoci se mu na hony vyhýbaly. Velký, silný a zdravý chlap. Dneska je to věchýtek na invalidním vozíku a je třeba ho mýt, krmit, oblékat... nedokáže říct souvislou větu a úroveň myšlení je přinejmenším sporná. A přihodilo se to během několika málo let, taky by to jaksi nikdo neočekával, že právě on takhle skončí. Jeho vrstevníci, které jsem znala, už jsou všichni pár let na hřbitově, takže já osobně příliš optimismu, co se týká vyššího věku, dnešních léků a péče bližních nemám - zázraky se nedějí.
ToraToraTora — #25 souhlas. Kolik holek si vzalo násilníky, gamblery, narkomany, vyžírky všeho druhu a dodnes za to platí... (a rozvod v takových případech kolikrát nepomůže). Tady ta láska až tak slepá či pitomá není. Můj muž pracuje 12 hodin denně. Z toho je cca čtvrtinu času v autě a křižuje střední Evropu. Dívat se na to statisticky, vůbec jsem si ho neměla brát a plánovat dítě už vůbec ne, páč pokud mi nepadne vyčerpáním tak mi ho někdo sejme na dálnici. A to už nepočítám s tím, že je to kus chlapa a ztratit hlavu může každý. Statisticky správného partnera jsem vlastně měla hned několikrát, a jsem moc ráda, že už nemám