Nespavost. Nervy na pochodu. Zažívací potíže. Špatná nálada. Hádky s partnerem. Stres. To všechno může způsobit nečekaná ztráta zaměstnání, stejně tak jako dlouhodobá nezaměstnanost.
Současná hospodářská situace v zemi a nadbytek pracovních sil na trhu práce v současnosti příliš nenahrává změnám zaměstnání.
V této době bychom si měli pořádně rozmyslet, zda dát v práci výpověď a vydat se za nejistou vidinou pofiderního „superzaměstnání“. I když se nám nelíbí plat či pracovní doba, i když si nerozumím s kolegou, i když je šéf blbec.
Když však už nastane situace, že se z nějakého důvodu ocitneme bez práce, je dobré znát psychologickou taktiku, jak při hledání nového zaměstnání nejlépe postupovat, jak na personalistu či budoucího šéfa nejlépe zapůsobit a pozitivně ve svůj prospěch ovlivnit jeho volbu výběru.
Seznam serverů ● jobDnes.cz ● Jobmaster.cz ● JobPilot.cz ● Jobs.cz ● KarieraWeb.cz ● KvinJob.cz ● Profesia.cz ● Prilezitosti.cz ● Sprace.cz
nabízejících práci:
Naskýtá se otázka, co potenciálnímu zaměstnavateli na sebe prozradit, a co ne. Co vypíchnout, nebo naopak co potlačit. Bylo by od nás taktické neprozradit na sebe, kolik máme dětí? Máme si ubrat pět, deset let, když je nám padesát, aby nás „mladý kolektiv“ začlenil mezi sebe? Kde je věková hranice, od kdy už patříme „do starého železa“?
Další otázkou je – jak moc novou práci potřebujeme – zda máme vzít za všech okolností, cokoliv se nám naskytne. Snížím tak svou hodnotu, když – byť jen dočasně – vezmu i práci, která je pod moji úroveň? Jak hledat místo, když už mi padesátka dýchá na záda?
Rady týkající se pracovního trhu poskytla Ženě-in personalistka Mgr. Deana Horthová:
Mám děti. Musím se o nich v životopise zmiňovat?
Počet a věk dětí ve svém životopise vůbec nemusíte uvádět. Seriózní zaměstnavatel by měl od vás ve vašem životopise (CV = curriculum vitae) očekávat výhradně informace týkající se profese. Tedy dosažené vzdělání a nadstandardní proškolení, znalosti, informace o vašich schopnostech a veškerou předchozí praxi.
Pozor, nejedná se jen o nabyté znalosti, na které „máte papír“! Pokud jste úspěšně vychovala děti a řídila léta perfektně fungující domácnost, můžete směle vyplnit do dotazníku „organizační schopnosti“ a „odolnost vůči stresu“. Nikomu nic není do vašich dětí, rozvodů a prodělaných nemocí. Pokud děti neuvedete, zvýšíte tím šanci, že vás pozvou do dalšího kola, tedy k pohovoru.
Trochu jiná situace nastane, pokud si vás pozve potenciální zaměstnavatel k osobnímu pohovoru. Na přímý dotaz je rozhodně lepší nelhat a pravdivě odpovědět, ani nijak nemlžit (o častých angínách se samozřejmě raději šířit nemusíte). Pokud přesto děti nepřiznáte a časem se jejich existence provalí, nemůže být jejich zamlčení pozdějším důvodem k výpovědi. Zaměstnavatel se však bude cítit podveden a při nejbližší příležitosti si najde jiný důvod.
Co mohu – coby žena na mateřské – udělat pro to, abych se po jejím skončení vrátila k původnímu zaměstnavateli na své původní místo?
V podstatě nic, lze jen udržovat kontakt a být stále na očích. Čas od času návštěva bývalého pracoviště, telefonát, e-mail, rande na oběd, to všechno může napomoci tomu, aby na vás ve firmě nezapomněli.
Ještě lepší je se s bývalým nadřízeným dohodnout na občasné výpomoci. Záskok v době dovolených či krátkodobá brigáda navíc pomůže i vašemu domácímu rozpočtu. Angažujte se a buďte aktivní. Pokud během mateřské absolvujete doplňkový kurz ke zvýšení kvalifikace a získáte diplom nebo certifikát, budete pak ve výhodě.
Ztratila jsem práci a už mi není ani 25, ani 35, dokonce mi už bylo 45...
Ve svém životopise věk neuvádějte. Podobně jako s dětmi tak zvýšíte pravděpodobnost, že vás pozvou k dalšímu pohovoru. Poradíme vám trik: Pokud vypadáte mladistvě, přiložte k životopisu svou fotografii.
Neseďte na zadku a nespoléhejte se jen na nabídky z úřadu práce. Rozhoďte sítě mezi známými, kontaktujte bývalé kolegy, pátrejte na internetu. Načas přijměte i práci na dobu určitou, využijte alespoň jednorázovou pracovní příležitost či dočasnou výpomoc. Pokud se stanete členem týmu a osvědčíte se, váš věk pak přestane hrát roli a můžete se dočkat i lepší nabídky.
Navštěvujte vzdělávací kurzy a semináře, učte se jazyky, zajímejte se o novinky v oboru a zdokonalujte své počítačové dovednosti.
Mám vzít i horší práci, než na jakou mám kvalifikaci (úklid apod.)?
Vaši aktivní snahu zapojit se do pracovního procesu dnes většina personalistů ocení. Výhodou ovšem je, když si současně zlepšujete kvalifikaci – například výukou v jazykové škole. Tím dáváte najevo, že vy sama považujete momentální stav za dočasný a že jste připravena přijmout každou výzvu.
Návody a užitečné rady, jak správně sepsat životopis a jak se chovat během přijímacího pohovoru, najdete na www.prace.cz.
Nový komentář
Komentáře
No, abych pravdu řekla, tak já teda dřív měla s hledáním práce také docela problémy. Pamatuji si, že na úřadě práce jsem strávila snad dva roky. Už jsem si pomalu začínala myslet, že se mi novou práci nikdy najít nepodaří, ale naštěstí tomu tak nebylo. Jeden den se na mě usmálo štěstí v podobě pracovní nabídky, kterou se mi podařilo najít přes tento pracovní portál https://www.hitprace.cz/ Zkusila jsem tam tedy poslat svůj životopis a k mému údivu to vyšlo. :-)
Já začala v jedné fabrice, kde jsem pracovala manuálně, ale už jsem začala dělat i jednodušší papírování, o zbytek se postará účetní.
ná úřadě jsem byla jen jedou a za týden jsem měla práci v které pracuji dotet
peetrax (101): tím "vnutit" se do firmy jsem myslela k někomu známému, hlavně do těch malých firem, kde zastaneš několik funkcí najednou - od účetní po svačinářku - takových lidí je potřeba hrozně moc a pak se bez tebe neobejdou. Jde o to být prospěšný a zároveň se neštítit občas udělat míň kvalifikovanou práci. Aspoň mám tady u nás takovou zkušenost, že někteří lidi prostě jsou potřeba a pro firmu jsou prospěšní, jiní míň...
jinak chodí nám na mail taky že by u nás chtěli třeba na praxi a to schováváme a v případě potřeby (nemoc kolegyně nebo tak) jsme schopní to využít. Ale kdyby k nám někdo přišel osobně, na to bysme asi fakt neměli čas. Taky nevím, jestli hned posílat životopis nebo jen mail, že v případě zájmu pošle CV. Nevím, jakou máte zkušenost, já jsem nikdy takhle nevyžádané maily neposílala
kareta: Pakliže nikoho nehledám, tedy jaksi VŮBEC nehledám a nepředpokládám, že bych v dohledné době hledala, tak mi tihle zájemci klidně splynou s těma podomníma obchodníkama, protože je pouštím jedním uchem tam a druhým ven a chci, aby hlavně už vypadli Kdybych přece jenom jednou někoho hledala, dám si inzerát a budu vybírat z těch, co přijdou potom, nepamatuju si jméno ani jednoho z těch, co se ptali doteď a nevím, k čemu by mi byl někdo, kdo hledal práci před dvěma lety. Pokud ji ještě pořád nemá, tak je něco špatně.
I zájemce o praxi vezmu radši takového, který pošle mail, než takového, který se přijde vnutit bez ohlášení osobně.
Solei: Zkušenost z minulých zaměstnání, viděla jsem to zevnitř. Poslat životopis a nabídku je něco jiného, to jsem taky do několika firem poslala. Ale mluvím o osobních, předem nedomluvených návštěvách. Ty prostě většinou obtěžují, podobně - jak tu někdo zmínil - nepozvaní podomní prodejci.
Ťapina: tak zdůvodnit si to umíš
1) pokud mi někdo přijde do firmy sám a aktivně se zajímá, zapamatuju si ho
2) nesnáším zástupy z ÚP, nebo co se hlásí na inzerát, splynou
3) těch aktivních je velmi málo, nehrozí, že zahltí
kareta: Aby to bylo nějak reálně možné, tak by musela každá, i ta nejmenší firma, mít extra člověka, který se zabývá personalistikou a za kterým by tihle osobně obcházející zájemci mohli chodit. Jinak to docela narušuje provoz, vem si jenom jak otravní jsou podomní prodejci. Na prvních pět jsem byla slušná, posledním pěti už jsem řekla "nashledanou" a přirazila dveře před nosem, sotva z nich vylezlo, co jsou zač. Já jsem v práci sama a musím pracovat, ne furt vysvětlovat, že nechci nic koupit, ani se podívat, nikoho zaměstnat, ani si poslechnout, co umí. Těm, co pošlou životopisy, všem jednotlivě odpovídám, považuju to za slušné, ovšem VE VOLNÉ CHVÍLI, ne tehdy, kdy je zrovna napadne vlézt mi do pracovního dne.
Blues: nevím kdes na to přišla. I u nás je běžné a dokonce žádoucí aby člověk sám aktivně hledal práci a rozesílal do firem životopisy i když zrovna zaměstnance nehledají. A firmy na to reagují.... tam kde pracuju ležel můj životopis půl roku, a když hledali zaměstnance šli lidé, kteří měli životopis ve firmě k pohovoru jako první.
Blues: oni ti aktivní to dělají i tady. Prostě existují 3-4 firmY, kde by člověk chtěl dělat, tak se tam prostě půjde zeptat, představit a třeba bude mít štěstí. Neměla jsem na mysli obrazit všechny zaměsatnavatele v okolí. I když- proč ne, že?
No, v zahraničí je asi obcházení firem běžné, ale tady na to zaměstnavatelé vesměs reagují stylem "zase někdo otravuje, my nikoho nehledáme, zbavte se ho nějak". Takový uchazeč se ani nedostane k tomu, aby ho vyslechli, co může nabídnout. Maximálně si (ti slušnější) vezmou vytištěný životopis, aby ho vzápětí zahodili. Prostě se vedení firmy nehodlá zabývat potencionálními uchazeči, když momentálně sami necítí potřebu někoho hledat. A když hledají, sami vystavují inzeráty - ani prohledávání vystavených životopisů třeba na cvonline.cz a oslovování kandidátů není běžné.
Světýlko: My to musíme už nějak doklepem ..., naše děti snad z toho prchnou někam ven, třeba na UKRAJINU ...
Evelina: Jo, taky bych letěla klidně třeba do Řecka dělat pokojskou...ale nejsem mladá a bezstarostná. Jinak bych prchla a zkusila něco jinde - dnešní mládež má AJ zažitou jako my RJ, tak se neztratí a některé dveře se jim otevřou . Ale co my tady?
Světýlko: já vím - proto mě udivuje, že si myslí, že to asi všude ve světě chodí stejně. A posílá mě trpět, když se hodlám zachovat podle českých zvyklostí.
Evelina: to je aspoň přístup. Já mám ráda svoje Brno a vím, že bych chtěla pracovat tam. Absolvent teda jsem, ale díkybohu mám odpracovaný rok během posledních tří let, tak mám nárok na podporu.
peetrax: Ona to Kareta (ode dveří ke dveřím) dělala v zahraničí. V ČR se to takhle prostě nedělá. A taky zřejmě není na pracáku, takže: kdo nezažil, neví.
peetrax: já kdybych vylezla ze školy jako absolvent, tak rychle pryč z týhle republiky, někam pěkně do teploučka, moře, teplo...pohoda
už jsem to říkala jinde, ale hledám dejme tomu asistentskou pozici, pracovat bych mohla v Brně. Dostala jsem nabídku na jednu asistentskou pozici v Jihlavě, jednu asistentskou pozici v Plzni a jednu asistentskou pozici v Chebu, to bylo vše, co mi pracák nabídnul. A příště už neměli ani to.
Světýlko: nee,tady je vydedencu vic kdyz mi kamaradky s rodinama vypravi o tom,ze jim firmy dluzi desetitisice a ze nejsou zakazky atd....clovek by brecel
Světýlko: mno jenze kdyz se nezaregistrujes,tak paltis,ja doufala,ze najdi rychle-nemivala sjem s tim problemy.... a ted? jsem mesic bez prace a,oblitavam personalky,pohovory.....zkusila jsi to ted? ponikat v cem? vis kolik lidi ted prislo o praci?kolik podniku padlo? vis kolik jich ani nedostalo penize?