Ženská prsa jsou symbolem ženství a mateřství. Každá z nás je na svá prsa citlivá. Někdy se o nich mluví těžko. Díky aktivní propagandě některých společností a organizací však patří k nejdiskutovanějším tématům, která jsou součástí světa moderní ženy.

Na to, jaká jsou nejčastější onemocnění prsou a jak se proti nim chránit, jsem se zeptala pana doktora Podzemného, který kromě gynekologické praxe vede i prsní poradnu na gynekologicko-porodnické klinice FTN Praha 4.

Většina z nás si onemocnění prsou spojí s rakovinou. Je pravdou, že o této nemoci se diskutuje asi nejvíc, ale vím, že prsa mohou být postižena i jinými způsoby…
„Na začátek bych vycházel z topografie prsu, která má přímou souvislost s konkrétním onemocněním. Prsa jsou tvořena lalůčky žlázového tělesa, tukovou tkání a zevně kůží s dvorcem a bradavkou. Tyto jednotlivé časti mohou být postiženy jednotlivými onemocněními. Jejich výskyt je závislý na konkrétním období, ve kterém se žena nachází, a pochopitelně jejím věku. Jako příklad mohu uvést kojící matky, u kterých je větší výskyt zánětu prsu než u žen nekojících.

Jak jste už uvedla, prs může být postižen zhoubným onemocněním - karcinomem prsu, který je u žen nejčastějším maligním onemocněním. Od 50. let minulého století se značně rozšířil, především u žen ve věku 40-49 let.

Mezi nezhoubné onemocnění prsu patří cysty. Jde o kuličky v prsu, vyplněné tekutinou, které se mohou vyskytovat samostatně nebo i ve větším počtu. Jejich velikost kolísá od několika milimetrů až do několika centimetrů. Velké cysty se vyskytují u dospělých žen asi v 7 %.

Za zmínku stojí i onemocnění, jako jsou epitelióza, která se může rozvinout v premaligní změny, dále juvenilní papilomatosa, charakteristická tuhou bulkou o rozměru 2-3 cm, která je tvořená více cystičkami a vyskytuje se u mladých dívek, fibroadenom - ohraničená bulka vzniklá z lalůčku, vyskytující se někdy i mladém věku a pochopitelně nelze zapomenout na lipom - nezhoubný nádor z tukových buněk, který se dá dobře nahmatat.

Ani kůži prsu se nemoci nevyhýbají. Časté jsou alergické reakce, zánětlivé, ale i zhoubné onemocnění vlastní kůže nebo bradavky - Pagetova choroba.“

Jak bychom měli správně pečovat o prsa, abychom se vyvarovaly, případně minimalizovaly negativní dopady onemocnění?
„Péče o prsa souvisí s celkovou péčí o naše tělo, která zahrnuje jak péči psychickou tak i fyzickou. Mám na mysli psychickou vyrovnanost, umění celkové relaxace v dnešním uspěchaném světě, ale i otázku správného způsobu života.

Každá žena by si měla nejdřív zjistit, zda u jejích přímých příbuzných (rodiče, sourozenci, babička) není či nebyl výskyt rakoviny prsu, vaječníků a střev. Při pozitivním nálezu, který zvyšuje riziko výskytu rakoviny prsu, doporučuji navštívit praktického lékaře, gynekologa nebo přímo genetickou poradnu.

K dalším faktorům, které mohou způsobit karcinom prsu, patří špatná životospráva, nadváha, obezita a alkohol. Naopak, ochranný vliv na jeho výskyt mají donošené těhotenství a porod.

Pro zajímavost bych rád uvedl, že ženy rodící před 20. rokem života, mají o polovinu snížené riziko karcinomu prsu než ženy nerodící či ženy, které porodí až po 30. roce života. K porodu patří i kojení. To taky zmenšuje riziko onemocnění rakovinou.

Prsní žláza se v dospělosti nenachází ve zralém funkčním stavu. K jejímu konečnému dozrávání dochází teprve v průběhu prvního donošeného těhotenství účinkem hormonů. Z tohoto důvodu gravidita a s ní spojený porod patří mezi ochranné faktory před onemocněním rakovinou prsu.“

Co si myslíte o samovyšetření. Můžeme se na tuto metodu spolehnout? 
„Je nutné vycházet z faktu, že klinická symptomatologie nádorů prsů je prostá. Obvykle jde o přítomnost bulky. Méně často se nádor projevuje například v podobě nehojícího se ekzému bradavky nebo zarudnutím, bolestí a otokem prsu či zvětšením uzlin v podpaží.

U žen do 40. roku života zhoubné nádory rostou rychleji, rychleji metastazují, a proto je nutné pravidelně samovyšetřování.

Samovyšetření by měly provádět i mladší ženy. I když je zde výskyt rakoviny prsu vzácný (cca 4 % všech případů rakoviny prsu), mladé ženy na toto onemocnění příliš nemyslí a dalším argumentem je i to, že jejich citlivost na zobrazovací metody je menší. Znám případy, kdy žena podstoupila vyšetření zobrazovacími metodami a nádor nebyl patrný. Jeho přítomnost byla zjištěna až při samovyšetření.

Ne každá bulka znamená zhoubné onemocnění. I přesto při jakémkoliv podezření na onemocnění prsu (zarudnutí kůže, bradavky, zvětšené uzliny v podpaží, bulka v prsu) doporučuji navštívit odborníka.“
 
Jak provádět samovyšetření?
„Vlastní vyšetření prsou můžete provádět například po koupeli. Očima kontrolujete eventuální změny zabarvení kůže, bradavek, dále dvorce, vtažení kůže prsou nebo vpáčení bradavky dovnitř prsu. Poté zkuste zmáčknout prs palcem a ukazováčkem u dvorce a sledujte, zda se neobjevuje sekrece z bradavky (červená, modrá, bílá tekutina). Zkontrolujte pohmatem každý prs krouživým pohybem či dvěma prsty od kraje ke středu a ve směru hodinových ručiček nebo třemi prsty s dlaní položenou naplocho. Vyšetření je vhodné provádět vestoje a poté i vleže. Na závěr zkontrolujte podpažní uzliny a uzliny nad klíčky.“

 

Kontakt: MUDr. Eduard Podzemný, tel: 244 461 347, 261082355, e-mail: podzemny@rehamed.cz

Reklama