Je to prostě neštěstí. Když se s ním poznáte, tají se vám dech, jak vás zajímá, jak vás přitahuje. Je atraktivní, na první pohled sebevědomý, zábavný… Postupně ale zjistíte, že má jednu velkou vadu. V podstatě je schizofrenní. Jeho osobnost ovládají dva – on a jeho matka. Angličané používají výraz motherson, v Česku je zažitý mamánek.

Při nedávném setkání se pětadvacetiletá čtenářka Ženy-in s nickem Ketrin1983 před návštěvou Talkshow Jana Saudka rozpovídala o svém partnerství jak z brožurky o životě s o čtyři roky starším mamánkem.

„Jsme spolu necelých pět let, z toho čtyři roky spolu bydlíme. U Péti je od počátku zjevný, že mu vyhovuje stabilní zázemí. Rád z něj ale utíká. Ne ale od mě – já mu nakonec v podstatě jen dubluju maminku, a od té se neutíká,“ popisovala a se smíchem dodala: „Samozřejmě ho podezřívám, že mi zahýbá. K tomu nemám ale co říct, v tomhle směru skóre ještě dlouho nesrovná.“

Ketrin1983 ale vadí ten nedostatek chlapa v partnerovi. „Pořád mu musím pomáhat řešit problémy, chce ode mě rady. Když jsem se od něj na čas odloučila, brečel mi do telefonu, hroutil se… ufff. Jinak je ale bezvadnej a já spíš dominantní, takže jsem si tak nějak zvykla,“ krčí rameny čtenářka.

Není to poprvé, kdy se nám čtenářka svěřila z podobnou zkušeností. Vzpomínáte? Mamánek.

Jádro pudla je samozřejmě ve výchově matek.

Vidí to tak i režisérka Olga Sommerová „Takoví muži jsou psychicky i existenčně naprosto závislí na svých matkách, které je obskakují, odmalička jim utírají nudli, foukají na bebíčka a utvrzují je v tom, že k fyzickému přežití se nemůžou odtrhnout od jejich kojícího prsu,“ tvrdí a příčinu fenoménu vysvětlila nerovnoprávným postavením ve společnosti.

„V patriarchální společnosti se matky vždy dětem věnovaly víc než otcové, proto měly s dětmi významnější vztah. A protože muži byli vždycky vnímáni jako něco lepšího, zatímco žena byla člověk druhé kategorie, syn se ocitl na výsluní matčiny péče. A navíc, otec patriarcha výsady synů podporoval,“ uvedla.


Podle čeho ho zaručeně poznáte

► Často vypráví o své matce. To ale zákonitě neznamená, že má stejnou úctu ke své partnerce.

► Až s abnormálním napětím očekává, jak nová partnerka v očích matky projde.

► Přítelkyně či manželka u něj nemívá při sporu s maminkou zastání. On se snaží být „objektivní“, obvykle tedy na straně maminky.

► Maminku stále chválí a dává za vzor.

► Nebývá schopen bez konzultace s ní nic zásadnějšího rozhodnout.

► V poledne očekává knedlíčkovou polévku, večer zákuseček a vyžehlenou košili.

► Hraje celý týden na drsňáka a v neděli jde k rodičům na řízek.


Mamánci, které znáte…

Zpěvák Marek Ztracený

„Většinu času trávím v Praze, ale jak můžu, vracím se domů, kde je to útulnější. Jsem klasický mamánek a budu asi celý život, což neznamená, že bych se o sebe neuměl postarat,“ připouští pěvecký objev.


Exmanžel zpěvačky Madonny Guy Ritchie

„Bála jsem se své tchyně, matky mamánka Guye. Kvůli Shireen jsem mnohdy nemohla ani zamhouřit oko. Konzervativní anglická lady námi pomalu žila a mě se neustále snažila přetvořit k obrazu svému!“ vzpomíná popová hvězda.

Heparinový vrah Petr Zelenka

„Vychovával jsem obě děti stejně. Byl jsem možná přísný, ale snažil jsem se být také spravedlivý. Petr byl citlivější, tak to asi snášel hůř. Méně mluvil, nebyl tolik do kolektivu, spíš si hrál s děvčaty, byl to takový, řekl bych, spíš mamánek. Narodil se v sedmi měsících, často stonal, takže s ním manželka byla dlouho doma. Nedávali jsme ho ani do školky, protože trpěl angínami. Je přirozené, že tíhl víc k mamince, měli spolu silné pouto. Ale já se vážně oběma věnoval stejně,“ popisuje nešťastný otec vraha Bohumil Zelenka.

José v opeře Carmen

„Když už s ním má sex, tak to nikdy není jen tak bezhlavě. Ona ho v jednu chvíli miluje. On ji ale potom štve tím, že je takový mamánek,“ tvrdí například jedna z představitelek Carmen, mezzosopranistka Andrea Kalivodová.

Rodiče, víte, jak tomu předejít?

● Do výchovného procesu na potomkovi je třeba zapojit co nejvíce různých lidí.

● První víkend bez rodičů klidně už po půl roce (pokud matka ještě nekojí)

● Při večerním hlídání prostřídat celé příbuzenstvo.

● Nevyhýbat se jeho kontaktu s kolektivem – jesle, školka… 

● Odmalička ho zapojujte do domácích prací.

● Je třeba je vychovávat jako svobodomyslné lidi, ale s dostatkem sociálního cítění, které v lidech schopných empatie s problémy ostatních ubíjí nezdravý egoismus.

Cimický: Tak třeba ve Francii to neznají

Ve francouzských rodinách je to už dávno překonaný fenomén. Vypozoroval to známý psychiatr Jan Cimický.

„Generace rodičů se naučila respektovat dospělost svých dětí. Tchyně přichází jako přítelkyně, se snachou se spřátelí. Je zcela jedno, jestli se jí snacha či partnerka jejího syna líbí, nebo ne, prostě ji respektuje. Udržuje si však zdvořilý odstup a stejně tak tchán. Návštěvu ohlásí předem. Angažují se jen v případě, když jsou o to požádáni. A dokonce jsem zažil situaci, kdy matka se snachou vytvořily jakýsi přátelský ženský komplot proti synovi, respektive manželovi nebo partnerovi. Pokládám to za zdravý přístup k mezigeneračnímu soužití bez zjevných konfliktů. Rozhodně zdravější než v mnohých českých rodinách, kde do všeho zasahuje hodná maminka, která to přece myslí tak dobře, nebo obětavý tchán,“ popsal psychiatr.

Nežijete s mamánkem? Nevychováváte dalšího?

Reklama