U sebe dospělí lidé nad správnou skladbou jídelníčku lehce mávnou rukou, u dětí má většina z nich poctivější přístup. Chtějí jim dát v rámci možností to nejlepší. Často ale sestavují jídelníček na základě již přežitých názorů odborníků anebo babičkovských rad. V mnoha případech jsou představy rodičů nebo i samotných dětí zcela mylné a se zásadami zdravé výživy nemají mnoho společného.

Jaké jsou nejčastější bludy, a jaký je naopak správný přístup k dětskému menu? Na to nám odpověděla nutriční terapeutka Poradenského centra Výživa dětí Jitka Rusková.

„Na jednu stranu se jedná o jasná výživová pochybení, například o přehnanou konzumaci sladkostí a slazených limonád, časté návštěvy fastfoodových restaurací a stánků, zásadní nedostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku, anebo nepravidelnost ve stravování dětí. Na straně druhé se setkáváme s řadou rodičů, kteří při stravování svých dětí uplatňují zásady sice správné, ale určené dospělým, nikoli dětem – i ty mohou mít na zdraví dětí neblahý dopad,“ uvedla Rusková

Mýty o dětské výživě a skutečnost

Mýtus
Nízkotučné potraviny jsou prevencí nadváhy, děti je proto musí jíst odmalička.

Maminky se často bojí, aby jejich dítě nepřibralo. To je v době, kdy se stále hovoří o vzrůstající obezitě, pochopitelné. Odmalička svým dětem proto dávají nízkotučné potraviny a pokrmy připravují prakticky bez tuku. Pro zdravou výživu dětí ale není dobré, pokud v ní tuky zcela chybí, protože je děti potřebují nejen jako zdroj energie, ale také pro správný růst a vývoj, pro využití vitaminů rozpustných v tucích nebo pro tvorbu některých hormonů.

Není vhodné tuky z dětského jídelníčku zcela vyloučit. Místo nízkotučných nebo odtučněných by měli rodiče vybírat pro děti raději polotučné výrobky. Na mazání nebo do teplé kuchyně je třeba upřednostňovat kvalitní rostlinné oleje a tuky před živočišnými, ani ty by ale neměly chybět.

Mýtus
Máslo je přírodní, proto je pro děti vhodnější než rostlinné tuky

Pro výrobu obou potravin se používají přírodní suroviny – pro máslo mléko a pro rostlinné tuky rostlinné oleje. Technologická výroba rostlinných tuků není „syntetičtější“ než výroba másla a liší se jen ve vstupních surovinách. Oproti máslu obsahují rostlinné tuky také nenasycené mastné kyseliny (některé z nich jsou tzv. esenciální, to znamená, že si je naše tělo nedokáže vyrobit a musíme mu je dodávat stravou), které jsou nezbytné pro zdravý růst a vývoj dětí.

Rostlinné tuky by v dětském jídelníčku měly tvořit 2/3 z celkového příjmu tuků. Zbývající 1/3 připadá na tuky živočišné včetně těch, které jsou obsaženy v mase, uzeninách, mléce, mléčných výrobcích a vejcích. Na klasické máslo už tudíž nezbývá příliš „místa“.

Mýtus
Sladkosti do dětského jídelníčku v žádném případě nepatří

„Nejsladší, co dítě ve svém životě poznalo, je banán,“ oznamují nám často hrdí rodiče. Bohužel však i u sebelépe hlídaného dítěte přijde chvíle, kdy pamlsky pozná. Pokud je dítě ochutná, určitě si je velmi snadno oblíbí. Co nastane poté, jistě všichni tuší – dítě se pokusí sníst všechny pochoutky, které budou v jeho dosahu, a jen velmi těžko mu vysvětlíte, proč si jeho kamarádi mohou pochutnávat na bonbonech, sušenkách či čokoládě, a ono jediné nesmí.

Daleko vhodnější než striktní zakazování pamlsků je naučit děti se sladkostmi správně zacházet. Do zdravého dětského jídelníčku totiž sladkosti patří, ne však denně. Vhodné je zvolit například sušené ovoce, u větších dětí oříšky, cereální tyčinky či čokolády s vysokým podílem kakaa.

Mýtus
Čím více vlákniny v dětském jídelníčku, tím lépe

Odborníci často upozorňují, že množství vlákniny v našem jídelníčku není dostačující. Vláknina je vhodná z řady důvodů – pomáhá předcházet trávicím obtížím, zejména zácpě, je vhodná v prevenci rakoviny tlustého střeva, nadváhy a obezity a celé řady dalších onemocnění. Dospělým se proto doporučuje zkonzumovat za den 25–30 g vlákniny. Tímto pravidlem se řídí i rodiče, zvláště v případě, kdy jejich dítě trpí zácpou. U dětí je ale situace jiná a přílišné množství vlákniny jim může uškodit. Pokud totiž má dítě ve stravě vlákniny hodně a zároveň má dostatek tekutin a věnuje se aktivnímu pohybu, může trpět průjmy (vláknina urychluje střevní pasáž). V opačném případě, kdy dítě bude mít ve svém jídelníčku velké množství vlákniny a současně bude málo pít a nedostatečně se pohybovat, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu. Trávicí systém malých dětí totiž ještě není na větší množství vlákniny připravený.

Ke stanovení denního doporučeného množství vlákniny pro děti můžeme použít jednoduchý výpočet: K věku dítěte v letech připočítat 5 gramů vlákniny.

Mýtus
Mléko zahleňuje

Často se vyskytující argument používaný odpůrci konzumace mléka. Dodnes ale neexistuje klinická studie, která by jej podporovala, naopak jsou studie, které takové tvrzení vyvracejí. Mléko a mléčné výrobky jsou pro naše zdraví velice důležité. Nejenže obsahují plnohodnotné bílkoviny, které si organizmus neumí sám vytvořit, a proto je musíme přijímat ve stravě, ale jsou nejdůležitějším zdrojem vápníku. Zakysané výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení.

Součástí zdravého dětského jídelníčku by proto měly být mléčné výrobky dvakrát až třikrát denně, přednostně polotučné.

Mýtus
Vnitřnosti jsou čistička, jíst by se vůbec neměly.

Játra a ledviny sice fungují v těle živočichů jako filtr, většinu nečistot však neskladují, ale naopak je pomáhají vyloučit ven z těla, „odpadní látky“ v nich tedy téměř nezůstávají. Navíc jsou zdrojem některých vitaminů (vitamin A) a minerálních látek (například železo).

I do dětského jídelníčku můžeme vnitřnosti například 1–2x do měsíce beze strachu zařadit.

Mýtus
Mé dítě má nadváhu, musím mu nasadit přísnou redukční dietu

Počet dětí s nadváhou a obezitou se v posledních letech stále zvyšuje. Nemůžeme se proto divit, když se maminky rozhodnou vzít situaci do svých rukou a „nasadí“ dítěti redukční dietu. Většinou ale dojde k tomu, že vyloučí některé skupiny potravin (například tuky) a každé denní jídlo prokládají zdravotními přednáškami o tom, jak potomek musí dietu držet, aby zhubl a nebyl nemocný. Takto živené dítě nejenže nebude mít ve své stravě dostatek energie a potřebných živin, ale pod stálými útoky ze strany rodičů, a také kvůli zákazu oblíbených sladkostí, trpí i po duševní stránce. Dietu pak buď poruší a hoduje tajně, nebo vezme svou novou životní roli tak vážně, že dojde k poruchám příjmu potravy.

Pokud tedy mají rodiče pocit, že jejich dítě potřebuje zhubnout, měli by v každém případě nejprve objektivně zhodnotit hmotnost dítěte (například pomocí BMI kalkulačky na www.vyzivadeti.cz) a následně požádat o pomoc odborníky. Vhodné je také endokrinologické vyšetření. Následná úprava stravovacího režimu by pak měla být založena na pravidelnosti a kvalitních potravinách.

Je dobře, pokud se rodiče rozhodnou situaci s hmotností svého dítěte řešit. Dietu a potřebu zhubnout by ale neměli před dítětem neustále opakovat, ani je nelitovat a hlavně – sami by se měli stravovat tak, jak chtějí, aby se stravovalo jejich dítě.

Mýtus
Sójové potraviny jsou vhodnou součástí dětského jídelníčku

Sója obsahuje kvalitní bílkoviny, vitaminy skupiny B a kyselinu listovou, z minerálních látek draslík, vápník, hořčík a řadu dalších. Najdeme v ní tuky s převahou prospěšných nenasycených mastných kyselin a vlákninu. Jejich konzumace se doporučuje v rámci prevence některých typů nádorových onemocnění a ženám pomáhá při potížích s přechodem. I přes všechny klady je ale třeba se nad konzumací sójových potravin zamyslet, zvláště chceme-li je připravovat dětem. Jedním z důvodů je obsah tzv. antinutričních látek, které snižují nebo zcela blokují možnost využití jiných důležitých látek (např. vitaminů nebo enzymů). Tělo pak sice může mít vlastní potřebné látky dostatek, ale nemůže ji správně využívat a paradoxně trpí projevy jejího nedostatku. Sporné začíná být také použití sóji na výrobu náhradní kojenecké výživy. Vědci spočítali, že obsahuje tolik estrogenů, že po přepočtu na tělesnou hmotnost spořádají kojenci množství odpovídající až pěti antikoncepčním pilulkám!

Dětem, zvláště malým, se pravidelná konzumaci sóji a sójových potravin nedoporučuje.

Mýtus
I my jsme jedli to, co dospělí, on to taky zvládne!

Je třeba si uvědomit, že děti nejsou malí dospělí, a proto jim nestačí jen menší porce našeho obvyklého pokrmu. Děti totiž ke správnému růstu a vývoji potřebují zejména dostatek kvalitních živin. Příjem energie je individuální, záleží na věku, zdravotním stavu, fázi růstu a pohybové aktivitě dítěte. Pro jednotlivé věkové skupiny existují tabulky doporučených hodnot energie, množství základních živin (bílkovin, tuků, sacharidů) a dalších nutričně významných látek (vitaminů, minerálních látek, vlákniny).

Jednoduchým ukazatelem správnosti výživy je zdravotní stav dětí, jejich váha, psychická i fyzická kondice.

A jaký recept na zdravý vývoj dítěte jste měla nebo máte vy?