Máte doma chlapa, který žárlí, je lakomý, nerudný, neustále prudí, izoluje vás od kamarádek, pro facku nejde daleko a ještě ve vás vyvolává pocity viny, že si za to všechno můžete sama? Pak nejste šťastná, i kdybyste si to stokrát namlouvala. Zbavte se ho: Odejděte od něj nebo ho donuťte odejít a uvidíte, že vám narostou křídla a budete se štěstím vznášet.
Já vím, že se to lehce řekne a hůř provádí. Je to nesnadné, bolestné, někdy se zdá, že naprosto nemožné, ale věřte, jde to. Sama jsem toho důkazem. Můj proces osvobození trval několik let, ale přinesl své ovoce. Dnes jsem volná, šťastná a mám pocit, že konečně žiju.
Neexistuje univerzální recept, můžu se vám svěřit jen s tím svým.
A - snažte se být finančně nezávislá. To vám zvedne sebevědomí a uvolní ruce. Mně v tom hodně pomohla Žena-in a nikdy jí za to nepřestanu být vděčná.
B - nevymlouvejte se na děti. Až vyjdou ze školy, až odmaturují, až, až, až. Pro ně nikdy není vhodný čas pro rozvod rodičů. Pro mě to bylo snazší tím, že dcery stály při mně. V tom ovzduší hádek, násilí a šikany také nechtěly žít.
C - nedejte na jeho sliby ani vyhrožování a buďte důsledná. Nejvíc jsem se bála chvíle, kdy mě chytne za sukně, bude prosit a plakat, abych ho neopouštěla. Naštěstí se tak nestalo, když pochopil, že se mnou nehne, našel si rychle náhradu.
D - užívejte si volnosti, vraťte se třeba ke starým zálibám. Já si užívám obojího v sedle koně.
E - nehledejte za každou cenu nového partnera. Když budete zářit štěstím, najde si vás sám.
Držím vám palce!
Nový komentář
Komentáře
Anai — #1 děkuji za článek, jak dlouho trvalo, než jste měla pocit, že už pomíjí bolest a smutek a překlopuje se to v ta radostná křídla svobody?
Dano, gratuluju
Taky bych se chtěla dostat k bodu C
A to se tomu nedá předejít a toho chlapa si nebrat? Nedovedu si představit, že je roky pozornej, hodnej atd. a po svatbě a dětech se mu v hlavě něco přepne, přecvakne nebo jak to mám říct
Nebo je to opravdu tak?
Dana Svobodová — #9 vis, ja nepoznat tohodle na netu, ani o nej nezakopnu. Bud bych zustala sama, nebo bych si nasla hajzla. Na 100%.
Muj tata byl velkej podivin, umelec a blazen a alkoholik a despota a ....... a mne velice chybela jeho laska. Ja jsem si nemela hledat partnera, ja jsem si mela hledat tatu. Ted ho mam. Jsem jeho holcicka. Padesatileta stara krava.




Dava mi more lasky a klidu a pohody a jistotu a .... a to je to, co jsem potrebovala, ne rozervany nevyrovnany lidi okolo. Tech jsem si uzila dost v detstvi.
Eva_Fl — #8 Já také dvakrát. Paradoxní je, že od prvního tyrana mě vysvobodil druhý. No nejsem já na hlavu, že si vybírám takové týpky? Přitom můj táta byl naprosto nekonfliktní, skvělý, galantní a hrozně hodný chlap. Nerozumím tomu, že bych si záměrně hledala naprostý opak?
Dano, taky jsem to udelala, dvakrat. Poprve to byla uleva jako hrom, vetsiho hajzla bych tezko nasla.
Podruhe - tam byl muj velkej pocit viny. Alkohol. Ale vedela jsem, ze jestli se jednou chci ze zavislosti dostat, nemuzu zit s alkoholikem. A byla to dobra volba.
A pak jeste nejaky cas trvalo nehezke obdobi, ale kdyz jsem zvitezila nad zavislosti, zmenil se muj zivot naruby a ja jsem si zacala uzivat, jako nikdy.
Taky sem to zažila! Taky vim ,že odejít neni jednoduché!
On mě hodně miloval ,ale občas se choval ,jak když mě nenávidí! Bylo to "plíživé" nenápadné (nebo sem to jen neviděla) a najednou to byl psychoteror. Asi za to nemohl (nebijte mě) Když sem se rozhodla rozvést,tak odešel on-navždy! a až pak sem si začla uvědomovat v čem sem žila! V neustálém napětí ,strachu ,abych neřekla něco co ho naštve,... No a za rok si mě láska našla! A sním sem teprve pochopila ,jak je to mít "normálního" chlapa!
Jenže ono odejít taky neni tak jednoduché!Dohodnete se s normálním chlapem ,ale s psycho.ne!
Blbá zkušenost, hlavně, že už je dobře.
ABCD-souhlas, a partner si mně našel sám, asi proto, že jsem fakt zářila štěstím, že jsem se zbavila tyrana, lháře, nevěrníka a hrubce....
Alenka0010 — #3 Ještě se cítí uražený. Se mnou nekomunikuje. O osobním životě se nesvěřuje ani dcerám, prý jim do toho nic není. Vím jenom, že mu krachuje firma, protože neplatí alimenty.
Super, gratuluju
.
A co bejvalej, jak si teď žije?
My to měly doma také. Nevím, jestli naštěstí nebo bohužel, jsem procitla po třech letech.
To už ale bylo na cestě druhé dítko. Když jsem zjistila, že ex se změnit nehodlá, vyhodila jsem ho a teď je nám rozhodně líp. I když zatím bez partnera.
Zatím je to jenom pár měsíců, takže my si ještě počkáme. Hlavně, že jsme už v klidu
Držím palečky všem, ať najdou odvahu a ukončí takovéhle nesmyslné vztahy.