Ty tam jsou doby pianin a křídel, které bylo tak náročné pořídit hned z několika důvodů, z nichž ty hlavní byly místo a peníze. Slušný klavír stál na začátku devadesátých let kolem 40 tisíc a o křídlech nemá ani cenu hovořit, ale ta se stejně dítkám školou povinným nepořizovala (pokud doma nebylo křídlo po dědovi továrníkovi z první republiky).
Takže se to řešilo pianinem, pokud možno nějakým z druhé ruky, někdy se chodilo i k sousedům. Často mezi lidmi desetiletí kolovala stará pianina s vídeňskou mechanikou, která však nešla náležitě naladit bez ohrožení ladiče a posléze hráčů. Proto se ladila o půl tónu níž a bylo štěstí, když ladila. Kdo měl pianino nové, mohl si pískat.
Pianina zůstala. Přežila 20. století a těšila se na to 21., v němž jim i nadále pokvete pšenka. Ale pianina se mýlila. Přicházejí první piana elektrická, s vyváženou mechanikou, mají svoje mouchy, klaviatura není ještě tak kvalitní, ale zvuk se podobá velmi slušně a úder není likvidován. Cena je zhruba stejná jako u pian normálních, jen místo pár set kilo váží pár desítek. Opět boduje Yamaha.
Přesto skalní jedinci stále i na domácí hraní upřednostňují klasická piana a nechtějí slyšet o výhodách nastavení hlasitosti a o možnosti přidat sluchátka, takže klavírista svým brnkáním leze na nervy jenom sobě.
Elektrická piana také nejsou tak prostorná (není potřeba rám, na němž by byly
napnuty struny) a časem se prodávají i modely, které mají více a více
Ta smutně stojí v obchodech a sledují, jak jejich novodobí příbuzní opouštějí obchody po desítkách, zatímco jich si nikdo ani nevšimne. Nová piána není totiž ani třeba ladit! Česká výroba je ohrožena, pianina nikdo nechce, ale stále zůstávají křídla, která máme na světové úrovni a stále je vyvážíme do světa (o pozdějších potížích darmo mluvit).
Dobu nechce zaspat hradecká Bohemia, která vrhá na trh cenově dostupný a docela dobře příslušenstvím vybavený model BDP, který se před několika málo lety stal cenovým hitem, protože i přes nedokonalou klaviaturu (Yamaha je stále lepší) je cenově podstatně dostupnější než zahraniční modely a ve své cenové hladině toho umí zaručeně nejvíc.
Už ani nejskalnější odpůrci nemohou nic namítat proti elektrickým piánům, navíc právě teď se už i velmi kvalitní kusy dají sehnat těsně nad hranicí 20 tisíc korun, kteréžto peníze jsou zcela jiné, než 40 tisíc na počátku let devadesátých. Elektrické klavíry jsou dostupné širokým vrstvám a dají se propojovat i s počítačem. Nová doba je tady a na trhu je už i první hybrid mezi keyboardem a elektrickým pianem - keyboard s vyváženou mechanikou...
Jak je vidět, nic nebrání vašim dítkům vrhnout se na hudební vzdělávání!
Vybavte je sluchátky a postarejte se o jejich duševní růst! Hudby není nikdy
dost!
Nový komentář
Komentáře
No, náš syn dostal klávesy jako dárek před pár lety a chvíli ho to bavilo, ale mnohem víc ho to táhne ke kytaře. Klávesy jsme tedy prodali a teď hraje na kytaru. Jsem za to vlastně i docela ráda, protože sama na kytaru také hraji. Jsem teda samouk a hlavně se mám pořád co učit, ale teď se můžeme se synem učit společně. Já se třeba ráda učím nové písničky podle této stránky https://kytaristka.cz/ Mají tam opravdu obrovský výběr.
Mě by se to právě hrozně líbilo. Protože když umíte hrát na klavír, tak už můžete odvíjet další věci na další hudební nástroje. Sice je to hroznej vopruz, že člověk u toho musí vydržet. Ale viděla jsem takhle moje sestry, které se mordovali s klavírem a vyplatilo se a teď hrají na piano https://www.svetmuziky.cz/kategorie/digitalni-piana-01647/ v kapele.
letos absolvuju druhej cyklus v klavíru a hraju i na klasický pianino i na "elektriku",ale na klasiku nedám dopustit,je pravda že elektrický klavíry jsou skladnější,dá se na ně nahrávat a kdo ví co ještě,ale pořádně hrát bych se na tom určitě nenaučila,úhoz do kláves staší mnohem menší a když si pak člověk sedne ke křídlu,tak se to nedá srovnávat,hlasuju pro pianino
já jsem v lidušce fidlala na housle, tak jsem k tomu později chtěla donutit i syna (bohužel...vzdal to po 3 letech).Starší od píšťalky pokračoval na klarinet a saxík a sám se naučil na kytaru.A pak jsme si ještě půjčili piáno - to stěhování stálo opravdu zato!!!! A tak jsem si taky trošinku zkoušela.(ale nic moc jsem se sama nenaučila).No a teď jsme pro vnučku koupili Yamahu, lidi, to je kráááása. Kdybych byla v hudebce teď, to bych si to jinak vážila a snažila se! Má to všechno - hotový "vorčestr", jojo - bezva pokrok. Snad to ocení i malá, teď jsou jí ale teprve 2 roky.
Dcera začala - je v přípravce a klavír je aspoň využitý. Zatím to zvládáme, ani ji nemlátím dlouhým pravítkem za špatnej tón, jako to dělávali kdysi rodiče se mnou
Vivian: ta je jediná mi jde, je pomalá a pravou rukou opakuješ pořád dokola tři tóny
sanvean: tak Měsíční sonátu já si přehraju akorát tak na cédéčku...
Gabi: to nase ma prave spravnou dynamiku a vzhledem k tomu, ze to bylo kupovane na inzerat, tak to zas opravdu velka ivestice nebyla.
Vivian: Já mám na keyboardu sice 7 oktáv, ale zatím mi k cvičení stačí bohatě 3 oktávy.
Právě nedávno jsem je obhlížela a žasla nad technikou. Na piano prostě tolik peněz není a i ta 20cka za elektrické jsou pro dítko malé velká investice. Doufám, že se to vyplatí.
Pianina jsme měli dvě, jedno dokonce s držákem na svíčky. Procvičování mě bohužel k smrti nebavilo, pořád jedny a ty samé etudy. Učitelka si se mnou užila..Dnes bych ráda alespoň keyboard, abych si mohla přehrát Měsíční sonátu :)
Já bych se na klavír chtěla naučit, určitý základ mám... Ale doma mám jen "varhany", co mají dvě a půl oktávy
, takže bych nemohla cvičit... A koupit klavír si fakt nemůžu...
Takže děti mají taky smůlu.
Děti na rozdíl ode mne mají hudební sluch, takže nevylučuju, že někdy nějaké klávesy domů pořídíme. Ale pokud ano, tak to bude investice značná, protože má samozřejmě smysl pořídit klávesy s úhozovou dynamikou.
Hrála jsem vážnou hudbu na španělku, 4 roky mě učitel trápil.
Pak jsem začala jezdit na tábory a jako jedna z mála jsem uměla vzít u ohýnku do ruky "sladké dřevo" tak, aby skutečně hrálo.
Ajinka06: piano, ci dokonce kridlo ja treba do naseho bytu 3+1 opravdu nemam kam dat.
Nehlede na to, ze s kridlem bychom zrejme neprosli ani nasim schodistem
A dalsi vec je ta, ze mame sousedy, kteri by detske cviceni asi dost neradi poslouchali. Takze u nas je elektricke piano dobre reseni, navic treba na Petrofa ani financne nemame.
já teda nechci aby moje děti hrály na piáno
Tak my jsme asi pred 14 dny koupili toto: http://www.korg.com/gear/info.asp?a_prod_no=SP200&category_id=1
Pani ucitelka to pro 6ti letou dceru schvalila a dcera uz v hudebce mela prvni hodinu.
Tak to já jsem zakoupila byt, který obsahoval kromě zdí atp. taky sedm vrstev strašlivých tapet, dva křišťálové lustry.... a pianino. Značky tuším Dalibor, oškrabala jsem z něho ne tapety, ale asi centimetr svinstva, předchozí majitelé ho používali jako třetiřadou polici.... a občas i hraju. Taky dobrý.
Nechci, děti jsou po mně - mají absolutní hudební hluch.
Mám Yamahu
úhoz od pianina téměř nerozeznatelný, možná jen trochu měkčí