„Chrt, to je specifická povaha," takhle nějak mluví o chrtech každý, komu někdy zkřížili cestu. Když nám jednou veterinář vyprávěl, jak stříhal Afghánovi drápy a pejsek sice poslušně vznešeně seděl, ale celou dobu útrpně vyl, nejspíš, že přichází o část svého dokonalého já, smáli jsme se. Lidé v čekárně se pak prý divili, že nevychází docela zafačovaný pes, ale ladným krokem elegantní načesaný chrtí vévoda.
Obdobné zvuky vydává, anebo se alespoň soustrastně kouká, když ho koupeme a odplouvá pryč jeho pracně pěstěný smrádeček. Pak se chodí několik dní koukat do koupelny na vanu, snad doufá, že se smrádeček vrátí? Snad si vanu přeměřuje a přemýšlí, jak se tam mohl vejít?
Teď čeká Charona jednoduchá operace - udělala se mu taková hrča na zádech velikosti pingpongového míčku, která potřebuje odstranit. S veterinářem jsme se domluvili, že to uděláme při plné narkóze, protože jinak by to asi možné nebylo. Přesto se děsíme, co se bude dít, až se Charonek probudí a všimne si, že část jeho vznešené identity odplula v nenávratno...
Nový blog o mazlíčcích redaktorů si můžete přečíst vždy v pondělí, ve středu a v pátek v novinkách na Žena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Díky za všechny reakce - určitě napíšu, jak to probíhalo a dopadlo.
Bubunka — #11 člověk si vždycky říká, že jednou to přijít musí, ale a´t už má s odchodem mazlíčků sebevětší zkušenost, vždycky je to šok...
To byla naše Rokynka po úraze nohy. Několikrát ji operovali, přišlo to na 55 tis. A za rok dostala zánět dělohy, měla další operaci a umřela.
Nejhorší bylo zvedat ji do auta.
Ať vám operace dopadne lepší.
Mam prodane 2 kocoury Emanka a Edgara v rodine, kde si dcera majitelu poridila vlkodava.. kdyz prislo stene domu.. kocouri rozhodli, ze je to divna kocka a taky se k nemu tak chovali... pes byl nejmladsi, takze mel z kocouru respekt.. kocouri na nem spavali jakna vbelkem pohodlnem kanapi a Vlkodav se pokousel zdolat kocici skrabadlo -* to uz mel velikost mensihokone... pak se dcera vdala a odstehovala i s vlkodavem, takze kocouri o sve skrabadlo neprisli...
Obě moje afghánky zahodily vznešenost a rvaly se jako o život i při pouhém očkování, natož když šlo o podstatnější zákrok. Jedna z nich poté, co jí byla zašívána tlapka rozříznutá o střep, a následně po čase vytahovány zbytky stehů, odmítla vstoupit byť i jen do ulice, kde sídlí veterinární ordinace, a škody na vybavení tamtéž jsem splácela dost dlouho. Drahej pes to byl.
Je moc krásný
Já bych takového psa mít nemohla, protože s mojí "výškou" bychom si koukali z očí do očí 
Ať mu operace dobře dopadne
Je krásný a obrovský srab
Kačenka má operaci za sebou, včera jí vytahovali stehy (měla hrčky na mléčných žlázách a ještě ji vyřízli znamínko na noze). Byla moc hodná a trpělivá, jenom musela dostat košilku, aby si nelízala stehy.
Něco podobného čeká na naši Bacilku (zlatý reteívr)příští pátek, ale nikdy neskučí,jen tiše trpí. Málokdy pak poznáme,že jí něco je. Jen do ordinace ji musíme šoupat,vždycky vytře dlaždičky.
Je nádherný.Hysterku psa máme taky a plně soucítím,dívat se na utrpení zvířete i když hrané je příšernost.Náš taky skučí a vyje když se mu něco děje.
evelyn — #1 Je to deer... "Je to deerhound s šlechtickým jménem Blaydon Gar from Margodeer, ale říkáme mu Charon (na fotce ten šedivý uprostřed)." ;-)