Sbírek se dnes pořádá nezměrné množství. Jejich podoba je různá – probíhají přes internet, formou darovacích SMS (tzv. DMS), přispívat můžete na účet nebo třeba výběrčímu s kasičkou na ulici. Všechny tyto sbírky mají jedno společné, ať už vypadají sebeprofesionálněji (třeba mají skvěle vytvořené internetové stránky), můžete při nich naletět podvodníkům.
Málo kdo ví, že každá sbírka musí být povolená a registrovaná (např. magistrátem města). Díky tomu také můžete poměrně snadno ověřit, zda není sbírka podvodná. Registrované sbírky podléhají pravidelné kontrole hospodaření, takže je zde jistá záruka státu, že peníze jdou skutečně na ty účely, na které sbírka slibuje. Největší jistotu pak máte u nadací, kde probíhá státní kontrola mnohem důsledněji.
Jak ověřit výběrčího na ulici?
Každý, kdo vybírá, u sebe musí mít potvrzení plné moci, že smí sbírku vykonávat. To musí obsahovat jeho jméno a příjmení, podpis právnické osoby, pro kterou pracuje a pořadové číslo.
Pravost sbírky si můžete ověřit třeba TADY, na stránkách ministerstva vnitra.
Přispíváte na charitu? Používáte raději DMS, platbu přes účet, nebo věříte pouličním sbírkám? Stalo se vám, že jste narazila na podvodnou sbírku?
Nový komentář
Komentáře
Sama nemám peněz nazbyt, ale posílám aspoň DMS a daruji šatstvo. V našem malém městečku se nesetkám se sbírkou na ulici a tak nehrozí podvodná sbírka.
co člověk to názor,dneska je jedno,jestli vás o pár drobných obere falešná charita,nebo je vytunelována vaše banka,kde máte životní úspory... bez peněz nikdo nic nezmůže,ale podvod má převahu,bych řekla
raději daruji šatstvo apod(i kdybych to měla položit ke kontejneru a druhý den se v tom procházeli občané sousedního města,kteří chodí s těmi klacíky..),ale vidím,že to nepřišlo vniveč
Ťapina: Myslím, že Beruška1 pouze nemá tušení, kolik vlastně všechny věci okolo nevidomých stojí
. Takže až Beruška1 bude moci, bude třeba přispívat na nějakou formu pomoci (darování oblečení, pomůcky do domácnosti). Jde mi všeobecně o odsuzování lidí, kteří na tyto účely nepřispívají. Já bych po zkušenostech taky nepřispěla na pouliční výběrčí, dms apod. Zato jsme např. nechali paní upoutané na invalidní vozík v panelákovém bytě zřídit bezbariérovou koupelnu.
Nezapomeňme, že charita je dobrovolná věc a nikdo nemá právo odsuzovat člověka, který na nic nepřispěje ani korunu. Když to někdo řekne takhle na rovinu, je mi sympatičtější, než někdo, kdo si koupí za dvacku protirakovinovou kytičku, se kterou se pak budu ještě tři roky pyšnit na tašce, aby všichni viděli, že JÁ JSEM PŘISPĚLA
Tříkrálová sbírka - veškerý výdělek jde opravdu na charitu. Auta, administrace, dárky pro koledníky, reklama apod. jdou z nákladů pořádající charity. Tak to funguje v Olomouckém kraji a předpokládám že v celé republice. Vím to, protože jsem revizor účetnictví.
jen přes DMS
Nedá mi to, ale musím napsat, že bývaly doby, kdy se na péči o nemocné nemuselo žebrat
. Jak to, že pořád chybějí peníze???
Na charitu dávam a to buď sms-kou,či priamo ak ma niekto osloví,ale v tom prípade chcem vidieť ich legitimáciu a potom priamo formou vecí,žiadne peniaze na účet neposielam,pretože v to neverím.Zatiaľ som na žiadneho podvodníka nenarazila a snáď to bude takto aj naďalej...
myslím, že už jsem na podvodnici narazila,ale hlavu si s tím nelámu, to ona by měl zpytovat svědomí
Andrejka82: I jako karatisti jsme dělali pro charitu různé exhibice a nic jsme za to nedostávali
Andrejka82: my jsem to jako dobrovolníci a studenti dělali úplně zadarmo. To byly různé charity. Pomerančový den na Alzheimera, kytičky na rakovinu, stužky na AIDS, taky něco pro Adru. Všechno to bylo zadarmo.
Vivian: jo přesně tak. Plno lidí např. senioři víc než peníze ocení práci dobrovolníků
Nepřijde mi, že by výběrčí za to nic neměli
. Minimálně v Praze někteří určitě ano, několikrát jsem viděla inzeráty na jobsech 
. Teď si vzpomínám pouze na Greenpeace, kteří měli cca 100 korun na hodinu, ale týkalo se to vyloženě i nějaké charity...
Myslím si, že je nesmírná škoda, že si tady lidé většinou myslí, že dobročinnost = dávat peníze. Že tu málokdo ví, že dobročinnosti se lze věnovat i spoustou jiných způsobů než jen dáváním peněz. Takže přispět může i ten, kdo peníze nemá nebo dát nemůže/nechce
Jakube D. Kočí, pseudočlánek na téma "dáváte peníze pouličním výběrčím?" tady byl už asi stokrát, ale pořádný článek o dobročinnosti tu snad ještě nikdo nenapsal. Berte to jako challenge
Když jsme prodávali kytičky za dvacku, tak nám lidi dali párkrát i tisícovku a vrátit nechtěli
Já jsem se co se týče vracení setkala se dvěma variantami:
1. Kasička je zapečetěná, vracet nelze, ale záleží na tobě, kolik dáš.
2. Kasička zapečetěná není, vracet tedy lze, ale "vybírač" nesmí přijmout víc peněz než je steanovená cena prodávaného předmětu - když stojí 50 korun a ty mu dáš stovku, MUSÍ ti těch 50 vrátit. Právě proto, aby bylo zcela zřejmé, kolik prodal a kolik dostal.
Mně osobně přijde lepší první varianta.
punh: Zase zapečetěná kasička je jediná možnost, jak zajistit, aby se s penězma neoprávněně nemanipulovalo. Holt když nemáš drobné, tak nedáš, dáš jindy, v čem je problém?
Ťapina: 43 Hm, tak jsi mě teda přesvědčila. Ale stejně si myslím, že se nikdo nemůže divit, když nechci dát pětistovku. Ať si každý dá podle svých možností a ne aby ho někdo tlačil do něčeho, co nechce. Právě proto se mi nelíbí ty zapečetěné kasičky. Ty studenti, co to vybírají, by měli mít možnost legálně vracet a ne aby to nedobrovolně sponzorovali ze svého.
punh: Jenže to by ti museli vracet ze svého a pak by jim "nadřízení" museli věřit, že vrátili. Protože ona je sice kytička za 50, ale dobrovolně se může přispívat víc, takže jak dokážou, že na stovku vrátili, že ji někdo nedal celou? Hospodaření je průhledné právě tak, že se na konci otevře zapečetěná kasička a spočítá se, co v ní je. Je to stejné, jako ty "neobsluhované" kasičky.
Ťapina: 38 Já myslím, že většina lidí nemá ponětí o tom, kolik stojí pomůcky pro postižené, takže bych Berušku1 neodsuzovala, za to, co napsala. Spousta věcí pro postižené je předražených, jen proto, že to je určeno postiženým. Na tomhle si velké firmy namastí kapsy, přitom by se to dalo vyrobit levněji. Když jsem viděla umělohmotnou lžičku za 500,- (od firmy, která vyrábí vše pro postižené), tak se mi protočily panenky.