Dotyk Hedvábné stezky
Hedvábná stezka byla jednou z nejdůležitějších obchodních tras starověkého světa. Spojovala východ se západem, od Číny až po Středozemní moře, a její rozvětvené cesty procházely mnoha zeměmi Střední Asie. Od 2. století př. n. l. sloužila Hedvábná stezka jako hlavní spojnice mezi různými civilizacemi, přičemž se zde neobchodovalo jen s hedvábím, ale také s kořením, drahými kameny, keramikou a mnoha dalšími komoditami. Výměna zboží však nebyla jejím jediným přínosem – docházelo také k šíření náboženství, umění, vědy a technologií. V Uzbekistánu byla na Hedvábné stezce tři klíčová města: Samarkand, Buchara a Chiva. Tato města se stala centry učení, architektury a kultury, a dodnes patří mezi hlavní turistické atrakce této země.
Registánské náměstí s madrasami, Samarkand
Foto: Silvie Jurečková
Samarkand
Samarkand, jedno z nejstarších měst na světě, je považováno za srdce Hedvábné stezky. Toto město, založené více než 2 500 let před naším letopočtem, se stalo klíčovým obchodním uzlem mezi Střední Asií, Persií a Čínou. Rozkvět zaznamenalo zejména během vlády Timura (Tamerlána) ve 14. století, kdy se stalo centrem vědy a kultury. Hlavní dominantou města je Registanské náměstí s monumentálními madrasovými stavbami (islámské školy). Madrasa Ulugbek, madrasa Širdor a madrasa Tilla-Kari vytvářejí unikátní pohled na středověkou architekturu. Registan byl centrem městského života, místem, kde se konaly trhy, náboženské ceremonie i kulturní oslavy.
Mauzoleum Gur-e-Amir
Dalším nepostradatelným symbolem města je mauzoleum Gur-e-Amir, které je místem posledního odpočinku slavného dobyvatele Tamerlána (Timura). Tato stavba je mistrovským dílem Timurovy éry, s vynikajícími dekoracemi, které kombinují prvky perské, mongolské a islámské architektury. Samarkand byl také známý pro svou vědeckou komunitu. Ulugbekova observatoř je důkazem pokročilých znalostí astronomie, které byly v regionu rozvíjeny během 15. století.
Nekropole Shah-i-Zinda, Samarkand
Foto: Silvie Jurečková
Impozantní pohřebiště nekropoli Shah-i-Zinda
A i když vás už z návštěv přemíry památek začnou bolet nohy, zkuste ještě jednu: nekropoli Shah-i-Zinda. Nikdy jsem neviděla tak impozantní pohřebiště, plné nádherně zdobených hrobek. Jako kdyby jste procházeli ulicí plnou domků oblepených modrými lesknoucími se kachlíky, jen v těch domkách odpočívají zesnulí. A vy si můžete pro změnu odpočinou a občerstvit se na tradičním trhu Siab Bazaar, kde je možné nakoupit místní produkty, koření, sušené ovoce a řemeslné výrobky.
Buchara – město múz
Buchara je dalším významným místem. Díky svému kulturnímu, náboženskému a obchodnímu významu je často nazývána "městem múz". Buchara je považována za jedno z nejlépe zachovaných historických měst ve střední Asii a zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Za návštěvu určitě stojí madrasa Mir-i-Arab, postavená v 16. století, která je jednou z nejdůležitějších islámských škol v regionu a dodnes je funkčním vzdělávacím centrem. Její nádherné zdobené fasády jsou typickým příkladem islámské architektury. Monumentální komplex Poj-Kalon s mešitou, minaretem a madrasou, byl postavený v 12. století, a jedná se o jednu z nejstarších a nejvyšších staveb ve střední Asii. Sloužil jako maják pro obchodníky cestující přes poušť.
Foto: Lyabi-Hauz/Shutterstock
A až si budete chtít v úmorných vedrech odpočinout, zamiřte na Lyabi-Hauz. „Toto malebné náměstí v srdci Buchary je oázou klidu s velkou vodní nádrží obklopenou stromy, kavárnami a historickými budovami, včetně madrasy a karavanseraje“ popisuje Švaříček z CK Livingstone svoji přímou zkušenost. „Je to ideální místo k relaxaci po procházkách městem“, dodává.
Chiva: Pohádkové město uprostřed pouště
Posledním významným městem na Hedvábné stezce v Uzbekistánu je Chiva. V minulosti byla známá jako centrum otrokářského obchodu. Dnes je město díky svému zachovalému historickému centru Ičan Kala zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Ičan Kala je obehnaná hradbami a představuje unikátní příklad islámské architektury z období 17. až 19. století. Je to v podstatě taková menší pevnost uprostřed města. Mezi její nejznámější památky patří minaret Kalta Minor, který byl původně zamýšlen jako nejvyšší minaret ve Střední Asii, ale jeho stavba nebyla nikdy dokončena. Přesto dnes stojí jako impozantní symbol města. Dalším vrcholem je medresa Mohammed Amin Khan, jedna z největších islámských škol ve Střední Asii. V městě najdete i palác Tash Khauli, který odráží bohatství a moc místních vládců, khanů Chivy. V Chivě se můžete vyšplhat i tamní minaret (s velmi prudkými schody), a prohlédnout si tak celé město z ptačí perspektivy. Uličky města jsou protkány desítkami stánků s tradiční rukodělnou výrobou nebo prodejem hedvábí. Je to vlastně takové živé muzeum pod širým nebem, kde mohou návštěvníci poznat životní styl dávných, ale i dnešních obyvatel. Bydlet můžete uprostřed města a rozhodně je to dobrá volba. Chiva je totiž nejkrásnější při západu slunce.
Jedna ze vstupních bran do historického centra Ičan Kala, Chiva
Foto: Silvie Jurečková
Mystické jezero Aral
Pokud jste odhodláni strávit celý den další den na cestě, můžete se zajet podívat na ikonické Aralské jezero. Je to opravdu dálka a je otázkou, zda to vůbec stojí za to. Po cestě totiž jinak nic dalšího zajímavého neuvidíte. Aralské jezero bylo kdysi čtvrté největší na světě, mělo rozlohu přes 68 000 km², ale dnes je známé jenom jako pozůstatek jedné z největších ekologických katastrof. V 60. letech sovětská vláda zahájila ambiciózní zavlažovací projekty v regionu, aby podpořila zemědělství, především pěstování bavlny. Voda z řek byla odkloněna k zavlažování, což způsobilo dramatický pokles hladiny vody v jezeře až došlo k jeho postupnému vysychání. Do konce 20. století se jezero rozdělilo na dvě hlavní části – severní a jižní Aralské jezero. Severní část byla zachráněna díky výstavbě přehrady, ale jižní část se téměř úplně vypařila.
Ičan Kala, Chiva
Foto: Silvie Jurečková
Smutný příběh jezera Aral, jak vypadá dnes
U vyschlé části jezera je pomník a malé muzeum, které demonstruje, jak se u jezera kdysi žilo. Na dně vyschlého jezera zůstalo několik zrezavělých starých lodí, jako memento nepromyšlených lidských zásahů. Mezi nimi můžete v písku najít úlomky malých mušlí. Celé místo je velmi smutné, tak zvažte, zda vám ty nekonečné hodiny v autobuse za ten hodinový zážitek stojí.
Aralské jezero
Foto: Silvie Jurečková
Naše články od autorky Silvie Jurečkové
- Dovolená u moře v Polsku: Dětem jsem vzala neopreny a kola, přímořské Mezizdroje a jeho okolí nabízí mnoho aktivit, které vás budou bavit
- Tip na zimní výlet: Ledovým královstvím na nejvyšší vrchol
Zdroje: vlastní zkušenost autorky, livingstone.cz/, pamir7000.cz
Nový komentář