Laxmi přebírá cenu od Michelle Obama / Foto: Wikimedia.org / Ministerstvo zahraničí USA

Když Laxmi v roce 2005 v Novém Dillí čekala na autobus, ani na okamžik jí nenapadlo, že se jí za pár minut změní život.  Někdo jí zaťukal na záda a když se otočila, chrstl jí do obličeje kyselinu a zmizel v davu. Bylo jí teprve 15 let. Laxmi ležela na chodníku a svíjela se v bolestech. Nikdo jí však nešel na pomoc. Po nějaké době jí řidič, který byl zrovna poblíž, odvezl do nemocnice, kde strávila více než dva měsíce.

Za útokem stál její blízký známý Naeem Khan, který nedokázal skousnout, že ho Laxmi odmítla. Spolupachatelkou byla jeho příbuzná Rakhi. Když jí chrstl do obličeje kyselinu, převrátil se její život naruby. „Ze začátku jsem nechápala, co se děje. Byla jsem v šoku. Dva a půl měsíce po útoku jsem se nemohla dotknout obličeje ani podívat do zrcadla,“ vzpomíná Laxmi, která v roce 2014 z rukou Michelle Obama získala cenu International Women of Courage Award.


Záběr z filmu Chhapaak o Laxmi. Na foto Deepika Padukone / Foto: Profimedia

„Jako každý teenager jsem měla ráda hudbu, tanec, nakupování a módní oblečení. Byla jsem krásná a celé hodiny jsem zpívala. Chtěla jsem se stát profesionální zpěvačkou. Nahrála jsem své písně a poslala je na soutěž talentů v televizní reality show v naději, že se mi ozvou. Svým drastickým jednáním však tento muž ukončil všechny mé sny," vzpomíná v rozhovoru z ledna 2020 pro gulfnews.com Laxmi.

První měsíce nemohla nosit žádné šaty a zůstávala doma pod peřinou. I slabá látka jí však způsobovala bolest. Mnoho lidí se jí začalo posmívat nebo vyhýbat kvůli jejímu zohavenému obličeji. Podpora ze strany rodičů však Laxmi poskytla odvahu. Postupně prodělala mnoho náročných operací. S financováním jí pomohly úspory jejího otce a také jeho zaměstnavatel. Ani ty však nedokázaly vrátit její tvář do původního stavu. Když se Laxmi 100 dní po útoku podívala poprvé do zrcadla a viděla svou znetvořenou tvář, byla v šoku a omdlela.
 
Poté dívka, která měla do útoku krásný obličej a líbila se mnoha chlapcům, začala uvažovat dokonce o sebevraždě. Při pomyšlení na bolest, kterou by způsobila svým rodičům, to ale nakonec neudělala. Místo toho se rozhodla postoupit svůj případ soudu. Soudila se celé čtyři roky. Naeem nakonec dostal deset let vězení a Rakhi sedm.

Laxmi odmítla být zotročena nespravedlností a pomalu se začala vracet do normálního života. Začala opět studovat. Jednoho dne se pak rozhodla, že přestane nosit dupattu, kterou si zakrývala zohavený obličej, a postaví se světu čelem. Ze strany komunity se setkala s velkou vlnou odporu. Díky podpoře svého učitele však vše zvládla a úspěšně dokončila studium.
 
Následně se v roce 2013 stala aktivistkou v boji proti kyselinovým útokům a snažila se o zastavení volného prodeje kyseliny v Indii. Prostřednictvím nadace Laxmi oslovila stovky obětí kyselinových útoků a začala jim pomáhat při léčbě, právní pomoci i rehabilitaci. „Když jsem potkala více přeživších, jako jsem já, naštvalo mě to. Některé trpěly i víc než já, málokterá z nich měla rodičovskou podporu. Potřebovaly peníze a pracovní příležitost. Společnost se místo pachatelům vyhýbala jim. Řekla jsem si, že to stačí. Už nemůžeme mlčet,“ řekla Laxmi pro yourstory.com.

Prostřednictvím své kavárny Sheroes na rušné Fatehabad Road v Agře začala zaměstnávat oběti kyselinových útoků a poskytovat jim příležitosti k obživě. „Pracovní příležitost zvyšuje sebevědomí nejen oběti, ale i její rodině. Zároveň nabízí veřejnosti i nám, kteří jsme přežili, vzájemnou interakci a otevřenost,“ vysvětluje.

Trailer k filmu Chhapaak

Laxmi doufá, že prostřednictvím své nadace rozšíří povědomí o situaci lidí, kteří přežili útok kyselinou a současně se snaží vzdělávat společnost o nutnosti respektu mužů vůči ženám a jejich vzájemnému porozumění. Stala se bojovnicí za práva žen. Oběti v Indii mají nyní práva podle Zákona o právech osob se zdravotním postižením z roku 2016. Na základě písemné žádosti Laxmi v roce 2006 Nejvyšší soud v červenci 2013 vydal příkazy, které vedly k regulaci prodeje kyseliny, odškodnění obětí, následné péči a rehabilitaci, rezervaci míst ve vzdělávacích institucích a snadnějšímu přístupu k zaměstnání. Laxmi také radí pacientům o správných postupech, které je třeba v případě útoku dodržovat.

Bangladéš, Indie a Kambodža mají podle zprávy, kterou v roce 2011 zveřejnila právnická fakulta Cornell, největší výskyt kyselinových útoků. Jedním z důvodů je levná a snadná dostupnost kyseliny. Laxmi se snaží bojovat za regulaci a nejlépe úplný zákaz jejího prodeje. 
 
Na životním příběhu Laxmi Agarwal je založen film Chhapaak (české titulky k filmu), který vyšel 10. ledna 2020. Roli Laxmi v něm hraje populární indická herečka Deepika Padukone. „Film není jen o mně, ale o přeživších kyselinových útoků. Protože každý má svůj vlastní příběh, bolesti a boje,“ říká Laxmi.

Laxmi s Deepikou Padukone a režisérkou filmu Chhapaak Meghna Gulzar / Foto: Profimedia

Čtěte také:

Reklama