Moje loňská cesta pro mě byla nesmírně důležitá. Potřebovala jsem utéct, srovnat si myšlenky a zahojit zlomené srdce. Říkala jsem si, že budu mít hodně času na to, abych se pořádně zamyslela nad svým životem. A víte, co na té cestě bylo nejlepší? Ani jsem si na něj nevzpomněla. Žila jsem okamžikem, žila jsem daným momentem a se skvělými lidmi, které jsem na cestě potkala.
Když jsem letos přemýšlela, kam se v létě vydám, Santiago bylo vlastně velmi jasnou volbou. Oproti první pouti jsem však nešla sama, ale vyrazil se mnou můj nejlepší kamarád, spřízněná duše, parťák a kolega z obchodního oddělení Žena-in, Lukáš.
Cesta po Camino Norte
![]()
![]()
Vzhledem k tomu, že jsme byli oba trochu omezení časově, vybírala jsem oproti loňské portugalské pouti, více zodpovědně, počítala jsem kilometry a plánovala vše tak, abychom dorazili do Santiaga pěkně na čas a viděli co nejvíce krásných míst. Vybrala jsem Camino Norte, jednu ze španělských tras, která je mezi poutníky moc oblíbená. A není se čemu divit, tato cesta vede podél oceánu, vesnicemi i vinicemi, lesy a po loukách, skalnatými úseky, okolo řeky i městy. Je plná náročných terénů a převýšení, ale stojí za každý kilometr v nohách. S Lukášem jsme měli na cestu celých sedm dní. Za tu dobu jsme ušli 260 kilometrů. Byla to naprostá krása.
Sama nebo ve dvou
![]()
![]()
Musím se přiznat, že jsem se cesty ve dvou trochu bála. Jsem totiž solitér. Ale pokud mě něco toto camino naučilo, je to tolerance a schopnost fungovat při takové dovolené s parťákem. Možná, že jsem Lukáše trochu šikanovala, přesto mi jeho přítomnost hrozně moc dala. Určovala jsem tempo (vražedné), plánovala každý den a počet kilometrů (kterých nebylo málo), řešila jsem, kde budeme spát (třeba i v klášteře) a tak vůbec, byla jsem velmi přísný vedoucí výpravy. Celých deset dní, které jsme spolu prožili, byly ale nezapomenutelné. Dlouho jsem se takhle od srdce nezasmála, necítila se tak svobodná, bezstarostná a v pohodě. Takže, pokud máte ve svém životě někoho, o kom víte, že nebude fňukat kvůli dlouhým pochodům, těžkému batohu, a naopak si s vámi bude dávat pivo nebo víno při každé přestávce, vezme s humorem i to nejhorší ubytování nebo vám dopřeje prostor, když chcete jít sami, není proč váhat, vyrazte do Santiaga, je to obrovská láska.
Praktické okénko
![]()
Vzhledem k tomu, že už jsem ostřílený poutník, mohu se pochválit, protože výbava byla na jedničku.
- Batoh o objemu 40 l je maximum, které si doporučuji vzít. Kromě toho, že více věcí vám zbytečně zatíží záda, tak vás s tímto zavazadlem pustí na palubu letadla.
- Zapomeňte na těžké pohorky, trekové lehké tenisky jsou jasná volba. Zejména v případě, že na camino vyrazíte v teplých měsících.
- Spacák vybírejte malý, skladný a lehký.
- Všude si můžete vyprat, a tak není potřeba tahat moc věcí. Bohatě vám postačí dvoje šortky, jedny legíny, funkční tričko s krátkým a dlouhým rukávem, mikina, nepromokavá bunda a kvalitní sportovní ponožky.
- Já letos vyrazila vybavená od značek 2xu a Roxy. První zmiňovaná je můj nový favorit v mé sportovní výbavě. Jejich kompresní legíny a šortky jsou na těle nesmírně příjemné a ten sexy zadek, co vám vykouzlí, za to rozhodně stojí. A surfová značka Roxy je moje srdcovka, která je ta pravá pro každou holku, která chce i při tom největším výkonu vypadat jako ze žurnálu.
- Nepodceňte snídaně a dostatek tekutin. Vezla jsem si s sebou proteinové kaše, které mě držely skvěle na nohách a během cesty pila energy drink od české značky Edgar. Je velmi chutný, nezatěžuje žaludek a je vhodný i pro vegany. A jejich příchuť kiwi je mňam!
- Čím méně kosmetiky budete mít, tím lépe. Kdybych neměla plnou výbavu na svou blonďatou kštici, dokonale bych si vystačila s tuhým mýdlem Šampuk od značky Lush, krémem s SPF 50 od Neostraty a chladivým gelem na namožené svaly. Dokonalý make-up vám vykouzlí příroda, sluníčko a pohyb.
![]()
Také si přečtěte:
- V luxusní vile u pláže můžete zadarmo bydlet i vy. Stačí vědět, jak na to
- Pes na dovolené. Na těchto plážích si může klidně posedět na baru nebo vyrazit do města na nákupy
- Vyrazte na dovolenou na poslední chvíli! Máme pro vás 5 tipů
Nový komentář
Komentáře
Já už se zájmem četla i lonský článek o putování do Santiaga di C..Loni jste putovala sama.A léčila si bolavou dušičku.Letos to bylo jiné v tom,že jste putovali ve dvou. S kamarádem.
Když jste chtěli být každý sám,byli jste.Jinakvve dvou to bylo určitě veselejší.Ten duchovní rozměr já vidím i v tom,že se odpoutáte od běžných myšlenek(odevzdám článek,stihnu výstavu,stihnu nakoupit,cvičit,uklízet…).Ale prostě jdete a jednoduše jste...Kocháte se krásou přírody i měst,setkáváte se s lidmi,překonáte své limity....
Jste dobří!!260 km!!!
Rikina mám stejný názor.
Můj obdiv . . .
To všechno je jen o putování k cíli. A to duchovno v cíli je teda kde? Kvůli němu se tam přece chodí.
260 km za týden bych rozhodně neušla. Tiše obdivuji.

Obdivuji vaši houževnatost a vytrvalost. Zdáte se býti křehkými bytostmi, Ale vydržíte! Bravo!