Moje loňská cesta pro mě byla nesmírně důležitá. Potřebovala jsem utéct, srovnat si myšlenky a zahojit zlomené srdce. Říkala jsem si, že budu mít hodně času na to, abych se pořádně zamyslela nad svým životem. A víte, co na té cestě bylo nejlepší? Ani jsem si na něj nevzpomněla. Žila jsem okamžikem, žila jsem daným momentem a se skvělými lidmi, které jsem na cestě potkala.

Když jsem letos přemýšlela, kam se v létě vydám, Santiago bylo vlastně velmi jasnou volbou. Oproti první pouti jsem však nešla sama, ale vyrazil se mnou můj nejlepší kamarád, spřízněná duše, parťák a kolega z obchodního oddělení Žena-in, Lukáš.

Cesta po Camino Norte

Vzhledem k tomu, že jsme byli oba trochu omezení časově, vybírala jsem oproti loňské portugalské pouti, více zodpovědně, počítala jsem kilometry a plánovala vše tak, abychom dorazili do Santiaga pěkně na čas a viděli co nejvíce krásných míst. Vybrala jsem Camino Norte, jednu ze španělských tras, která je mezi poutníky moc oblíbená. A není se čemu divit, tato cesta vede podél oceánu, vesnicemi i vinicemi, lesy a po loukách, skalnatými úseky, okolo řeky i městy. Je plná náročných terénů a převýšení, ale stojí za každý kilometr v nohách. S Lukášem jsme měli na cestu celých sedm dní. Za tu dobu jsme ušli 260 kilometrů. Byla to naprostá krása.

Sama nebo ve dvou

Musím se přiznat, že jsem se cesty ve dvou trochu bála. Jsem totiž solitér. Ale pokud mě něco toto camino naučilo, je to tolerance a schopnost fungovat při takové dovolené s parťákem. Možná, že jsem Lukáše trochu šikanovala, přesto mi jeho přítomnost hrozně moc dala. Určovala jsem tempo (vražedné), plánovala každý den a počet kilometrů (kterých nebylo málo), řešila jsem, kde budeme spát (třeba i v klášteře) a tak vůbec, byla jsem velmi přísný vedoucí výpravy. Celých deset dní, které jsme spolu prožili, byly ale nezapomenutelné. Dlouho jsem se takhle od srdce nezasmála, necítila se tak svobodná, bezstarostná a v pohodě. Takže, pokud máte ve svém životě někoho, o kom víte, že nebude fňukat kvůli dlouhým pochodům, těžkému batohu, a naopak si s vámi bude dávat pivo nebo víno při každé přestávce, vezme s humorem i to nejhorší ubytování nebo vám dopřeje prostor, když chcete jít sami, není proč váhat, vyrazte do Santiaga, je to obrovská láska.

Praktické okénko

Vzhledem k tomu, že už jsem ostřílený poutník, mohu se pochválit, protože výbava byla na jedničku.

  • Batoh o objemu 40 l je maximum, které si doporučuji vzít. Kromě toho, že více věcí vám zbytečně zatíží záda, tak vás s tímto zavazadlem pustí na palubu letadla.
  • Zapomeňte na těžké pohorky, trekové lehké tenisky jsou jasná volba. Zejména v případě, že na camino vyrazíte v teplých měsících.
  • Spacák vybírejte malý, skladný a lehký.
  • Všude si můžete vyprat, a tak není potřeba tahat moc věcí. Bohatě vám postačí dvoje šortky, jedny legíny, funkční tričko s krátkým a dlouhým rukávem, mikina, nepromokavá bunda a kvalitní sportovní ponožky.
  • Já letos vyrazila vybavená od značek 2xu a Roxy. První zmiňovaná je můj nový favorit v mé sportovní výbavě. Jejich kompresní legíny a šortky jsou na těle nesmírně příjemné a ten sexy zadek, co vám vykouzlí, za to rozhodně stojí. A surfová značka Roxy je moje srdcovka, která je ta pravá pro každou holku, která chce i při tom největším výkonu vypadat jako ze žurnálu.
  • Nepodceňte snídaně a dostatek tekutin. Vezla jsem si s sebou proteinové kaše, které mě držely skvěle na nohách a během cesty pila energy drink od české značky Edgar. Je velmi chutný, nezatěžuje žaludek a je vhodný i pro vegany. A jejich příchuť kiwi je mňam!
  • Čím méně kosmetiky budete mít, tím lépe. Kdybych neměla plnou výbavu na svou blonďatou kštici, dokonale bych si vystačila s tuhým mýdlem Šampuk od značky Lush, krémem s SPF 50 od Neostraty a chladivým gelem na namožené svaly. Dokonalý make-up vám vykouzlí příroda, sluníčko a pohyb.


Také si přečtěte:

Reklama