Málokdo chce mít doma jedináčka. Bojíme se, že (i přes všechna snažení) z něho vychováme sobečka a lakomečka, který bude poznamenán intenzivní rodičovskou péči, někdy hraničící až s rozmazlováním, a jeho vnímání světa bude více než sebestředné. I děti samy touží po kamarádech a společnosti a často opakují, že chtějí bratříčka nebo sestřičku, aby si měly s kým hrát. Vypadá to tedy na absolutní shodu. Rodiče i děti chtějí nové miminko – tak si ho prostě pořídíme a hotovo.
Jenže rozrůstání rodiny nemusí probíhat zdaleka tak jednoduše a „bezbolestně“, jak si mnozí představují. A především od rodičů vyžaduje velikou dávku trpělivosti, pedagogických schopností a pevných nervů. Dítě, které dosud bylo na výsluní rodičovského zájmu, se sice na nového bratříčka nebo sestřičku může hodně těšit, ale nedovede si pořádně představit, co příchod „vetřelce“ do rodiny znamená pro ně samotné.

Co se asi stane?
Maminka se bude většinu dne točit kolem miminka, bude je chovat, přebalovat, krmit a chlácholit.
Bude unavená a nervózní, takže se na staršího potomka někdy možná trošku utrhne a dost často od něj bude požadovat pomoc, pochopení a trpělivost.
Všechno se bude řídit podle „miminkovského“ harmonogramu, na nějaký čas se omezí výlety, dovolené, návštěvy kina a další radovánky, které se doposud konaly pro obveselení jediného dítěte.
Babičky, tetičky a sousedky budou vykřikovat, jak je to miminko slaďoučké a na staršího brášku nebo ségru se budou obracet výhradně s „vtipnými“ otázkami typu: Jestlipak mamince s miminkem pomáháš? nebo Přinesl vám ho čáp nebo vrána?

Jak se asi zachová dítě?
Začne na malého „vetřelce“ žárlit a bude mu závidět pozornost i mámino laskání.
Bude mít poznámky typu: Mami, proč to mimino tak hnusně řve? nebo Fuj, ten je ale ošklivej a smrdí!
Bude se na sebe snažit strhnout pozornost – a to buď po dobrém (přehnané mazlení, ukazování vlastnoručních obrázků, kladení spousty otázek) nebo po zlém (vztekání, urážení se, zamlklost, někdy i napadání malého sourozence).

Jak tomu předejít?
Už od prvních měsíců těhotenství spolu se synem nebo dcerou probírejte, co právě teď miminko dělá, prohlížejte si obrázky z ultrazvuku, dávejte mu šáhnout na bříško.
Plánujte všechno společně – kočárek, hračky i nové tapety do dětského pokojíku vybírejte společně, ptejte se dítěte na jeho názor a jestli si myslí, že se to takhle bude miminku líbit.
Jděte třeba na návštěvu k někomu, kdo má doma kojence, ať si vaše dítě může vyzkoušet kontakt s malým (a pro něj často podivným) človíčkem.
Připravte je na to, že s miminkem bude spousta legrace, ale také hodně práce a že se mu nebudete moci věnovat jako dřív.
Hodně iniciativy by po porodu měl převzít tatínek a občas se starším dítětem někam vyrazit – na fotbal, do kina, na rozhlednu – aby nemělo pocit, že je příchod miminka do rodiny připravil o radostné zážitky.

Jak jste příchod nového člena rodiny zvládali vy? Zažili jste se svými dětmi nějakou veselou příhodu? Napište nám o tom.
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY