Minulý týden proběhla v českých kinech premiéra dlouho očekávaného velkofilmu režiséra Paula Andersona Pompeje. O filmu jsme vás na našich stránkách informovali v článku Pompeje - zažijte věrně zachycený výbuch sopky. Dnes si budeme na téma sopky a erupce povídat s předním českým vulkanologem RNDr. Alešem Špičákem CSc. z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Další nebezpečný vulkán je „bez dozoru“

Kvůli katastrofě Pompejí na sebe poutá pozornost veřejnosti hlavně sopka Vesuv, její možná další erupce a fatální důsledky takové erupce na Neapol a okolí. „Která mimochodem opravdu není vyloučená, spíše naopak“ říká RNDR. Aleš Špičák CSc., vulkanolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Ve Spojených státech se pak hodně hovoří o takzvaném „supervulkánu“ v Yellowstonském parku.
„V bezprostřední blízkosti Neapole je ale zcela opomenuto riziko podstatně razantnější vulkanické struktury. V chytlavé terminologii se rovněž jedná o „supervulkán“, jmenuje se Campi Flegrei a leží západně od Neapole,“ objasňuje Aleš Špičák fakt, že mnohem větší hrozba leží trochu ve stínu veřejného zájmu.
„K obrovské erupci zde došlo před cca 39.000 let, na povrch se dostalo 200 km3 materiálu! Index vulkanicek explozivity (VEI) u této erupce je odhadován na 7. Což je o 2 řády více než Vesuv r. 79.,“ upozorňuje dále RNDR. Aleš Špičák.

Nejsilnější erupcí na Zemi za posledních několik tisíc let pak byla erupce vulkánu Rinjani na ostrově Lombok v Indonésii r. 1257. „Toto zjištění je „čerstvé“, bylo zveřejněno francouzskými vulkanology teprve v loňském roce,“ říká Aleš Špičák.

K erupci větší, než byla ta Vesuvu v roce 79, nepochybně někdy někde dojde

Proč byla katastrofa Pompejí spojená s výbuchem Vesuvu tak strašná? Co se vlastně tehdy stalo?
Lidé nevěnovali sopce pozornost. Vesuv obnovil svou činnost po dlouhém období klidu – poslední  erupce před r. 79, ale podstatně slabší, proběhla 217 let př.n.l., poslední  srovnatelná s tou z r. 79 dokonce  cca 2420 let př.n.l.

po

Jak mohutná a velká byla erupce Vesuvu z pohledu sopek. Šlo o velkou událost i z pohledu přírody nebo o to byla spíše „běžná a obyčejná“ erupce, která vstoupila do dějin hlavně díky blízkosti měst a díky lidské zkáze?
Z pohledu historie evropské civilizace se jednalo o velmi silnou erupci, označenou tzv.  indexem vulkanické explozivity (VEI) 5. K podobné erupci došlo na zemi naposledy r. 1980 na Mt. St. Helens, erupce sopky Pinatubo r. 1991 byla dokonce ještě silnější s indexem 6. Samozřejmě proslulost erupce Vesuvu z r. 79 je dána „lidskou zkázou“ a slavnými archeologickými památkami v Pompejích a Herkulaneu

Je vlastně výbuch Vesuvu z vulkanologického hlediska a jeho časového pojetí výbuchem v historii nebo v současnosti?
Spíše v současnosti – právě díky tomu, jak podrobně byl průběh erupce zdokumentován.

pdb

Patří erupce sopky do dávných časů a do filmů nebo hrozí i v současnosti? Můžeme mít pocit, že Země se „uklidnila“?
Země se neuklidnila, takový pocit je falešný. K erupci 1000x silnější než byla ta „pliniovská erupce Vesuvu nepochybně někdy dojde.

Co samotný Vesuv, patří mezi sopky, které mohou „obživnout“?
Vesuv zůstává aktivním vulkánem, přestože k zatím poslední erupci došlo r. 1944.

V katastrofických filmech nechybí efektní výbuchy lávy do vzduchu a valící se láva po úpatí sopek. Jak taková erupce vypadá ve skutečnosti? Je takto dynamická nebo spíše pozvolná?
Erupce jsou různé – někdy takové, s dramatickými výbuchy, jindy vzniká obrovské množství popela – viz Island před několika lety, často laviny nezpevněných hornin – tzv. pyroklastické proudy; roztaví-li erupce ledovec na vrcholu, vznikají nebezpečné bahnotoky, atd.

Lze podle charakteru sopky odhadnout dopředu, jaký typ erupce očekávat, jak by případná erupce vypadala?
Do jisté míry ano – současný eruptivní styl např. na Stromboli nebo Hawaii je velmi efektní a turisticky vděčný – erupce nejsou příliš silné a nezasahují do velké vzdálenosti od kráterů.  Ale erupce např. některých indonéských sopek – Agung na Bali, Semeru na Jávě – bývají podstatně silnější a ohrožují tak své okolí. Je to dáno chemickým/minerálním složením magmatu a typem geologického procesu, který vede k tvorbě magmatu.

Jsou některé z činných sopek v blízkosti měst, aby je ohrozily? Mohou se Pompeje opakovat i dnes?
Mnoho velkých měst ve Střední a Jižní Americe, Indonésii, Japonsku je postaveno na sopečných vyvrženinách z předešlých erupcí. Vzhledem k rostoucí hustotě osídlení se můžeme důvodně obávat ještě větší katastrofy – vzpomeňme na tsunami z vánoc 2004.

Které sopky jsou z tohoto pohledu „životu nebezpečné“ a jaká města žijí s hrozbou v zádech?
V Mexiku např. Mexico City pod Popocatépetlem či Colima pod stejnojmenným vulkánem,  Quito pod vulkánem Pichincha v Ekvádoru,  Yogyakarta pod vulkánem Merapi v Indonésii , Goma pod vulkánem Nyiragongo v Kongu, Catania pod Etnou na Sicílii, Kagoshima pod Sakura-jimou na jihu Japonska, a řada dalších.

Světová vulkanologická asociace (IAVC3EI) se samozřejmě riziky spojenými s erupcemi vulkánů intenzivně zabývá – mj. na speciální řadě konferencí, která se nazývá „Cities on Volcanoes“. Letos v září se bude 8. konference této řady konat v Yogyakartě v Indonésii

Aktivita sopek je jistě monitorována, ale pokud by se některá „probrala k životu“, budou mít lidé v okolí šanci včas uprchnout?
To záleží na síle a charakteru erupce. Před těmi nejsilnějšími prostě není úniku.

Jaký je rozdíl mezi činnou a „vyhaslou“ sopkou? Co se stane, že se sopka stane nečinnou?
Pokud jako „vyhaslé“ označíte např. třetihorní sopky Českého středohoří, tak ty jsou vyhaslé definitivně – geologické procesy, které vedly k tvorbě a výstupu magmatu v té době už dneska pod Českým masívem neprobíhají.  Pokud ale označíte jako „vyhaslou“ sopku jen proto, že byla v klidu jen několik set až tisíc let, budete dříve či později překvapen její obnovenou činností.  Sopka se stane definitivně nečinnou teprve tedy, kdy ustanou dynamické geologické procesy pod ní. A ty se tak rychle (tj. během pouhých několika tisíc let) nemění.

Mají sopky svůj život? Pravidelnou činnost, otřesy. V intervalech let nebo desetiletí? Dá se tedy jejich chování i odhadovat?
Chování sopky lze odhadnout ze znalosti jejích předchozích erupcí.  Časové intervaly mezi erupcemi jsou však obvykle velmi nepravidelné. K tomu, abychom odhadli okamžik a velikost další erupce pak slouží soubor geofyzikálních, geochemických a geodetických metod – sledování zemětřesné činnosti, analýza chemismu plynů a podzemní vody, pohyby zemského povrchu. Např. erupce Mt. St. Helens  r. 1980 nebo Usu na ostrově Hokkaido r. 2000 se podařilo předpovědět zcela přesně a včas provést příslušná opatření – uzavření rozsáhlého okolí sopky a evakuace obyvatel.

fotografie jsou z filmu Pompeje / zdroj: www.bonton.cz

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ