Pojem reprodukční zdraví vyjadřuje schopnost rozmnožovat se.

Je to nespravedlivé. Zatímco mužům se tvoří nové a nové spermie po celý život, takže mohou být staré maximálně 72 hodin, žena se s danou zásobou vajíček narodí. Jejich počet je už tehdy finální a navíc se jejich kvalita s přibývajícím věkem zhoršuje. Stárnou zkrátka spolu s námi. Ale jim k omlazení žádné zásahy moderní medicíny nepomohou. Takové 40 let staré vajíčko, které je po celou dobu ovlivňováno škodlivinami ze zevního prostředí, mnohem více inklinuje k většímu poškození DNA. Vyšší věk ženy toužící po miminku tedy neznamená jen podstatně nižší šanci na otěhotnění, ale také vyšší riziko těhotenských komplikací, potratu nebo vrozených vývojových vad u dítěte.

Ani umělé oplodnění není všemocné

Téměř každý 4. pár má dnes problém s přirozeným početím dítěte. Pak není divu, že jen za loňský rok čeští lékaři provedli 39 tisíc umělých oplodnění. Ne každé je ale úspěšné. Problém je v tom, že o ně žádají ženy ve stále vyšším věku, často po 40. roce života. Průměrný věk zájemkyň o umělé oplodnění tak přesáhl hranici 36 let.

Jenže zatímco u třicetileté ženy činí úspěšnost umělého oplodnění po zavedení jednoho embrya kolem 40 %, u čtyřicetileté je to už jen 20 %. Pokud je ženě nad 42 let, šance na otěhotnění není nereálná, ale dramaticky klesá.

Neplodnost je definována jako neschopnost otěhotnět po jednom roce pravidelného, nechráněného pohlavního styku.

Kdy je ten pravý čas?

Jednoduchá otázka, složitá odpověď. S mateřstvím nás nutí otálet plno okolností. Jsme zodpovědné, takže nechceme přivést na svět miminko do té doby, než na to budeme mít vhodné zázemí a tolik potřebné finance. Rády bychom také něco dokázaly, co se kariéry týče, protože hledat po rodičovské dovolené zaměstnání bez jakékoli praxe je mnohdy téměř sci-fi. A co teprve výběr vhodného partnera, který by s námi sdílel tikání našich biologických hodin?

Pak není divu, že průměrný věk českých prvorodiček v roce 2017 činil 31,1 roku. Přitom ideální věk pro mateřství je z biologického hlediska mezi 20 až 29 lety. A k výraznému poklesu plodnosti ženy dochází už v jejích 35 letech. To strmě klesá takzvaná ovariální rezerva, tedy množství vajíček ve vaječnících, které mohou být oplozeny a vyústit v probíhající těhotenství. Právě to významně ovlivňuje plodnost.

Pravděpodobnost, že otěhotní zdravá žena, která má pravidelný nechráněný pohlavní styk se zdravým mužem, a je ve věku do 35 let, je 16%. Žena tedy v průměru otěhotní za 6 menstruačních cyklů. Zdroj: ÚZIS ČR

Vyplatí se znát rezervu vajíček ve vaječnících

Určení ovariální rezervy není tak složité, jak by se mohlo zdát. Existuje snadno dostupný a rychlý krevní test, který měří hodnoty hormonu AMH. S jeho pomocí gynekolog dokáže určit zásobu vajíček ve vaječnících pro budoucí oplodnění. Více o něm a o ovariální rezervě se dočtete už příští týden v dalším ze série článků věnovaných měsíci reprodukčního zdraví, kterým je právě červen.

Přehodnotily by ženy odkládání mateřství, kdyby znaly rezervu vajíček ve vaječnících? A mají přehled o svém reprodukčním zdraví? I na to se zaměřil výzkum mezi čtenářkami, kterého je právě nyní možné se na stránkách magazínu Žena-in zúčastnit. A třeba i získat odměnu.

Reklama