V rámci našeho speciálu Prevence rakoviny děložního čípku jsme se rozhodli i takzvaně „mapovat terén“. Co o této nemoci a její prevenci vědí naše čtenářky? Na naše otázky v průzkumu z března tohoto roku jich odpověděly stovky, a to z každé věkové kategorie. Od dvacetiletých až po ženy v důchodovém věku. Nad padesát let bylo 37 % účastnic. Co jsme se dozvěděli?

wom.jpg
Foto: Shutterstock

Podceňujeme pravidelné návštěvy u gynekologa

Ze 769 pacientek navštěvuje gynekologa tak, jak by se mělo, tedy každoročně, jen 78 % dotázaných. Ostatní ženy se k němu dostanou jednou za dva roky (8 %) nebo jednou za pět let (2 %). Ostatních téměř sto respondentek (12 %) přiznává, že chodí buď nepravidelně (6 %), nebo dokonce vůbec (6 %). A to je velká škoda, protože právě pravidelné preventivní prohlídky jsou klíčem k včasnému odhalení mnoha zdravotních problémů, rakovinné bujení nevyjímaje.

Cytologie známá i neznámá

K diagnostice přednádorových změn slouží lékařům už desítky let cytologické vyšetření, které je součástí národního screeningového programu. Jde o stěr buněk z děložního čípku a následné odeslání vzorku do laboratoře. Vědí respondentky, že něco takového při preventivní gynekologické prohlídce podstupují? V drtivé většině (94 %) ano. A ještě více čtenářek (96 %) odpovědělo správně i na otázku, co přesně termín „cytologické vyšetření“ znamená. Tedy že v laboratoři pod mikroskopem odborníci vyhodnotí, zda nejsou ve vzorku přítomny abnormální buňky, které by mohly signalizovat riziko vzniku rakoviny děložního čípku. Ostatní ženy (4 %) označily toto vyšetření jen jako způsob odhalení virů či bakterií.

Co víme o rakovině děložního čípku?

Na otázku, zda vědí, co je příčinou rakoviny děložního čípku, odpovědělo kladně jen 66 % respondentek. Zbylých 259 žen přiznalo, že to netuší. Jenže abychom se mohly co nejlépe chránit před nepřítelem, je dobré ho znát. Jak jsme na tom s vědomostmi ohledně snížení rizika onemocnění a úmrtí na rakovinu děložního čípku?

Čtenářky dostaly na výběr z pěti možných odpovědí. Že za onemocněním stojí náš pohlavní život, odhadují jen některé účastnice průzkumu. Nestřídat sexuální partnery označilo 57 % z nich, dalších 36 % zase správně zvolilo jako ochranu před onemocněním používání kondomu. Obojí skutečně riziko onemocnění snižuje. Chráníme se tak před přenosem původce tohoto druhu rakoviny – některých zákeřných typů virů HPV (Human papillomavirus).

Pochvalu si pak naprostá většina respondentek (92 %) zaslouží i za volbu další odpovědi. Že v předcházení rakovině děložního čípku pomáhá i chození na pravidelné každoroční prohlídky ke gynekologovi, který provede stěr buněk děložního čípku. Ostatní ženy (4 %) nevěděly, jak riziko vzniku této rakoviny snížit. Další se mylně obávaly rizika onemocnění při návštěvě veřejných koupališť a plováren (4 %).

Jaké znalosti máme o lidském papillomaviru?

Co je HPV virus a proč je nebezpečný? Odpověď na to zná podle výsledků průzkumu 70 % dotázaných. Nebo si to alespoň myslí. Téměř třetina (30 %) žen ale přiznává, že odpovědět nedokáže. Proto i na otázku, které typy HPV jsou nejnebezpečnější, zvolilo správnou odpověď jen 40 % účastnic (HPV16 a HPV18). Většina žen (55 %) si myslí, že stejně nebezpečné jsou všechny typy lidského papillomaviru.

Více než polovina respondentek také netuší, jak moc rozšířený v populaci HPV virus je. Pravdivou odpověď, že se s ním během svého života setká 80 % lidí, označilo pouze 43 % z osloveného vzorku. Polovinu obyvatel tipovalo 34 % a necelou třetinu (30 %) „podezřívala“ pětina účastnic průzkumu.

Jasno má jen málokdo i v tom, jak dlouho může trvat, než se přetrvávající HPV infekce v děložním čípku postupně přemění v rakovinné stadium. Může to být i 10 a více let po rizikovém kontaktu, což tipovala jen zhruba čtvrtina (26 %) žen. Ostatní měly dojem, že je proces rychlejší – 5 let (37 %), nebo dokonce 1 rok (37 %). I to představuje riziko. Hlavně pro ženy starší 50 let. Ty častěji zanedbávají preventivní prohlídky u gynekologa, protože mimo jiné spoléhají třeba na domněnku, že jim onemocnění nehrozí, protože už nežijí pohlavním životem.

HPV DNA test jako účinná prevence

Pomocí jakého diagnostického testu lze zjistit, zda máte v těle vysoce rizikový typ HPV viru, který může způsobit rakovinu děložního čípku? Že je to HPV DNA test, který odebírá gynekolog, správně označilo 79 % účastnic průzkumu. Krevní test nesprávně tipovalo 11 % žen. Dalších 10 % čtenářek si zase myslelo, že přítomnost viru přesně zjistit nelze.

Rozdíl mezi cytologií a HPV DNA testem však nezná 69 % ze všech odpovídajících. A stejně tak třetina dotázaných žen stále ještě neví, že v Česku mají (už více než rok) HPV DNA test hrazen ze zdravotního pojištění všechny ženy ve věku 35 let a 45 let. Kromě nich už dlouho samozřejmě i ty, které mají abnormální cytologický nález.

A kolik respondentek už vyšetření pomocí HPV DNA testu v posledních třech letech absolvovalo? Pouhých 13 procent, z toho 11 žen si o test samo požádalo a také ho zaplatilo. Další dvě procenta žen o testování zájem sice projevilo, ale gynekolog jim sdělil, že není potřeba. Testování touto spolehlivou metodou by přitom podle odborníků i výsledků studie LIBUŠE měla alespoň jednou za život podstoupit každá žena nad 30 let.

Zdroj informací: Průzkum Žena-in, studie LIBUŠE, HPV College

Čtěte také: