Seznámila jsem se se skromným mladým mužem s plachým úsměvem.
Jmenuje se MUDr. Marcel Drlík (1971).
Pracuje ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, na oddělení dětské chirurgie.
Slyšel o misijní činnosti italských karmelitánů v rozvojových zemích. Zaujalo ho to.

Seznámil se s otcem Anastasiem, převorem kostela Panny Marie Vítězné u Pražského Jezulátka, v Karmelitské ulici, na Malé Straně.
Měl tehdy krátce po první atestaci z chirurgie. Dostal nabídku, že karmelitáni zajistí přepravu, bezplatné ubytování a stravu na misii. Na oplátku tam bude pracovat bezplatně.

Zařídili mu bezplatný pobyt v Lyonu, studium francouzštiny a absolvování 3měsíčního kurzu tropické medicíny, zakončený zkouškou. Absolvoval i stáže na dalších odděleních lyonské nemocnice: pediatrii, dětskou chirurgii, porodnictví…

Potom odletěl do Středoafrické republiky a pracoval V SITUACI NEUSTÁLÉHO NEDOSTATKU ZDRAVOTNICKÉHO MATERIÁLU, LÉKŮ I LÉKAŘŮ.

Nemocnice neposkytuje jiné služby – takže v okolí nemocnice táboří příbuzní, kteří vaří, krmí své nemocné, umývají je, perou obvazy..

Pan doktor napsal úžasně čtivým jazykem poutavou cestopisnou reportáž, ale i pracovní deník.
Knížku budete číst doslova jedním dechem. Dýchne na vás horká neznámá Afrika, seznámíte se s obyčejnými lidmi, s kočovníky.

V hlavě mi stále zní jeho věta:“V tomto zapomenutém koutu světa jsem viděl kolem sebe tolik bídy a tolik lidského utrpení.“

Dr. Drlík ve svém díle naznačuje i směr pomoci tomuto kontinentu – ne všelijaké jednorázové dodávky triček, ale malá a každodenní osvěta, škola, zdravotnická péče.

Kdyby přečtení knížky zapálilo pro tuto myšlenku jen jednoho, jediného mladého člověka, bylo by to velkým přínosem a autor by byl šťastný.

Ukázky najdete ZDE

Více www.portal.cz

Reklama