Zdroj fotografie: Shutterstock
Sláva českého designu vykvetla ve třicátých letech, kdy Jindřich Halabala vyráběl svá ikonická ohýbaná křesílka a dokonalé psací stoly z chromových trubek. Po roce 1958, kdy náš pavilon na Světové výstavě v Bruselu (Expo 58) vyhrál první cenu, lidé toužili po pastelově zbarvených skříňkách od Jiroutky nebo precizně provedených židlích značky Jitona. Nábytek, který byl v těchto letech vyrobený (především pak ten z let třicátých), předběhl svou dobu. I dnes chce mít část společnosti domácnost vybavenou funkcionalistickými kousky.
Jenže nejen ve své době, ale i v té dnešní se lidé potýkají s tím, že je nábytek poměrně finančně nákladný. Zrenovovanou ikonickou židli či její repliku seženete okolo 14 tisíc korun. Druhá možnost, jak na to jít, je koupit nábytek z bazaru s patinou a pustit se do renovace na vlastní pěst. Bazarové kousky prodávají nic netušící jedinci za pár stovek, ale pravda je taková, že musíte připočítat čas, který strávíte renovací. Nemluvě o tom, že některé kousky ani zachránit nelze, nebo jsou náklady tak vysoké, že se jejich záchrana jednoduše nevyplatí. Jedná se například o příliš zrezivělý chrom nebo zničené čalounění.
Ikony československého nábytku
Jindřich Halabala
Kdo nezná Jindřicha Halabalu, jako by nebyl. A také je dost pravděpodobné, že každý ze starších generacích někdy seděl na jeho ikonickém ohýbaném křesle. Český nábytkový designér, teoretik, publicista a pedagog, který pracoval pro brněnské UP závody v letech 1925 až 1955, navrhl například slavné křeslo H 269, které se považuje za jedno z nejkrásnějších.
Křeslo H–269
Konferenční stolek H–259 známý jako „Pavouk“
Židle H–79 z ratanu a chromových trubek
Jiří Jiroutek
Český designér Jiří Jiroutek v roce 1958 vymyslel sérii nábytku s názvem U-450, která mu zajistila to, že se navěky zapsal jako ikona československého designu. Nejznámějším kouskem ze série je komoda U-453 s umakartovými šuplíky, jež stojí na dřevěných nožkách. Celou kolekci navrhl pro podnik Interiér Praha a vyráběla se dvacet let. Dnes se vyrábí i repliky (Nanovo), ale protože bylo komod vyrobeno opravdu hodně, není takový problém sehnat originál.
Komody U–453
Jitona
Jitona byla zejména v 60. letech tím, kdo u nás udával tón designu nábytku. Významný závod fungoval v letech 1951 až 1989 a mezi jeho designéry patřili například Hubert Nepožitek, Bohumil Landsman a Karel Musil. Ikonický je například set nábytku do obývacího pokoje Rubín, ale i rozkládací jídelní stůl nebo žíhaná komoda.
Ikonický rozkládací stůl
Komoda s dýhou z palisandru
Čtěte také:
- Retro křeslo jako z katalogu! Přečalounit starý nábytek zvládnete sami
- Zahrňte do domácnosti atraktivní pastelové barvy
Nový komentář
Komentáře
není nad klasické provedení nábytku..ty dnešní polské šunty, to je hrůza..hrají si na modernu, ale když je po náročné práci a spoustě klení složíte dohromady, tak se viklají a vykazují další neduhy..starší nábytek je většinou nejen pěkný, ale také bytelný..naštěstí, pořád se dají sehnat zajímavé kousky, které něco vydrží, jsou jednoduché, při tom ale svým designem zajímavé..mně se líbí skandinávský styl, jako třeba tento stolek- https://www.trendie.cz/stoly/jidelni-stul-scandi-120x80/
Také jsme měli doma ještě před velkou rekonstrukcí našeho baráčku podobné kousky a za několik tisíc jsme je prodali, ale možná to vypadá, že to bylo ještě málo :-) Jsme teď ale moc spokojeni, protože máme nový interiér zařízený od http://www.pwinterier.cz/ a vypadá to vskutku skvěle!
My jsme se rozhodli pro rekonstrukci našeho bytu, takže měníme veškerý nábytek. Je dost starý, ale bohužel je asi z doby, která není tak cenná, protože za skříně, které se nám už podařily prodat, jsme dostali jen pár korun. Každá koruna je ale dobrá. Když jsme prodávali poslední skříň, tak jsme museli dokonce objednat přepravu přes https://www.emons.cz/spedice-pusobnost/preprava-zasilek-a-zbozi/ , jelikož paní, která ji chtěla, je zdaleka. Přeprava zásilky naštěstí proběhla v pořádku, tak skříň snad paní bude ještě dlouho sloužit.
Spíš než odkaz na německý IG by mě zajímala cena nábytku.
Ano, některé kousky jsou zajímavé a dodnes uchvacují svoji funkčností a jakousi elegancí. Co ale ve mě stále zůstává jsou vinylové desky. Možná o to více, že moje dcera je sbírá. Je to krásný přechod staré generace do nové. Každým výletem, či návštěvou cizí země si vyhledá obchod s touto její slabostí a tam se potom prohledává nabídkou a vybírá a vybírá.