Na rozdíl od své domestikované příbuzné má zavalitější tělo, větší hlavu, menší uši, hustší srst a na hřbetě výrazný tmavý pruh. Dožívá se až dvaceti let. Je to noční tvor, který se přes den skrývá v dutinách stromů nebo se vyhřívá na slunci a za soumraku vyráží na lov. Obývá smíšené lesy na vrchovinách. V horských oblastech se ukáže jen výjimečně…

O kom je řeč? Mluvíme o vzácné kočce divoké, jejíž výskyt byl nyní definitivně potvrzen v rakouské části Podyjí, konkrétně v Národním parku Thayatal. Zoologové ji pozorovali již dva roky po sobě a jejich pozorování potvrdila i analýza DNA. Nyní se bude po kočce divoké pátrat i na české straně.

Zoologové v národním parku použili jednoduchý trik. Dřevěné kolíky natřeli kozlíkem lékařským, který kočku přivábí. Kočka při očichávání kolíku zanechá na místě několik chlupů, ty pak mohly být podrobeny dalšímu zkoumání. „Analýza DNA jednoznačně prokázala, že kočka divoká je trvalým obyvatelem Podyjí a dokonce zde přezimuje,“ uvedl ředitel parku Robert Brunner.

„Výzkum by se letos měl rozšířit také do sousedního Národního parku Podyjí v České republice,“ dodal biolog Národního parku Thayatal Christian Übl. Výskyt divoké kočky v české části Podyjí se zatím nepodařilo prokázat. Prokazatelně však obývá jinou část Česka – Šumavu.