Nemusí to být právě ono známé Stonehenge, aby se člověk dotkl tajemna a pocítil podivné vibrace a mravenčení po těle. Naše krásná vlast je přímo posetá magickými a energeticky nabitými lokalitami…

V Kloboukách se léčí šutrem

scanTak například kousek od Slaného je veliký menhir uprostřed pole, který má přímo unikátní léčivé vlastnosti.

A nekecám, já jsem si ho vyzkoušela na vlastní ruce.

Něco se mi přes noc přihodilo a já jsem se probudila s tak nesnesitelnou bolestí v rameni, že jsem myslela, že je po mně. Jela jsem hned k lékaři, který mi sleduje bedlivě rentgenový snímek oznámil, že se mi od ramenního kloubu odlouplo kus kosti a ta se mi zapichuje do okolí.

Ptal se mě, jestli jsem sportovala, protože to se jen tak samo nestane. Pověděla jsem mu, že se mi to stalo během noci. I zeptal se, s kým že to spím.

„S kocourem,“ pravím.

„Proboha, a jak je velkej?“ zděsil se.

Nevím, co jsem v noci dělala.

Vzhledem k tomu, že jsem alergická na mesocain, nemohl se mnou lékař dělat vůbec nic. Prášky proti bolesti vedle paralenu nesnesu – nemůžu po nich dýchat, a tak jsem byla odsouzena k utrpění.

Pan doktor pravil, že se to prostě časem rozpustí.

„Fajn, a za jak dlouho?“ ptala jsem se

„Asi za čtrnáct dnů.“

Po pěti dnech jsem byla tak zdecimovaná, že jsem bolestí pomalu omdlívala.

Tehdy mi poradil kamarád, ať si zajedu k tomu menhiru do Kloubouk. Jela jsem.

Jela bych se ponořit třeba do žumpy, kdyby to pomohlo.

Zrušili tu i doktora

Překvapilo mě, že u menhiru byla fronta. Postavila jsem se na konec a trpělivě čekala. Během asi půlhodinového stepování v poli jsem si povídala s lidmi, kteří zde také čekali, až se budou moci přivinout ke kamennému sluhovi, jak se mu přezdívá.

Zjistila jsem, že tento zvláštní kus minerálu léčí snad úplně všechno.

Byli tu manželé například až s Ostravy! Paní tvrdila, že tady vyléčila ledvinové kameny u manžela a u sebe pozoruje výrazné zlepšení u artrózy.

Jeli jsme pak na oběd a paní hospodská nám vyprávěla, že dokonce zrušili tamního doktora, protože všichni stejně chodí k menhiru. Zajímavé.

Nutno dodat, že mě to doopravdy do rána přestalo bolet.

Čili doopravdy funguje.

Ty bláho, to je blaho!

opidumJen kousíček dál je zase v Panenském Týnci nedostavěné oppidum, které je údajně také plné zvláštní energie.

I tam jsem se vydala.

Nepozorovala jsem žádné brabenčení, ale je pravda, že se člověku z tohoto místa tak strašně nechce, že se zcela iracionálně domnívá, že tady v pohodě stráví zbytek života.

Prostě se vám po těle rozlije takové blaho a pocit štěstí, že jste jako v nějaké euforii.

Že je tu něco jinak, mi došlo ve chvíli, když jsem se v oppidu chtěla vyfotit. Odešly mi tam ve foťáku dvoje baterky!

Nevím proč.

Do korunního sálu mě to nepustí

Naopak, jestli chcete vyzkoušet spolehlivě negativní místo, doporučuji hrad Zvíkov.

Jednak je tady velice zajímavá věž, zvaná Markomanka, na jejímž zdivu objevíte runy a zajímavé zpodobnění planet, které budete jistě znát z horoskopů, a také je tu místnost, zvaná tuším korunní sál.

Zde dříve visely na řetězu české korunovační klenoty.

oknoVedle oltáře není tato místnost prakticky ničím zajímavá. Jen ale na první pohled. Když jsem se tam totiž pokusila vstoupit, utrpěla jsem náhle pocit, že se rozpouštím, nebo tak něco.

I obratně jsem omdlela.

Přítel mě odnesl ven a tam se mi hned udělalo dobře. Svou nevolnost jsem svedla na horko. Učinila jsem pokus číslo dvě. Se stejným efektem.

Nepustí mě to pomalu ani za práh. Potřetí jsem se nepokoušela.

Zato jsem se zájmem pozorovala, jak nějaká paní vynáší asi dvanáctiletého kluka. Zajímavé je, že spousta lidí, které jsem sledovala, zůstala úplně bez úhony, a jiní buď byli vyneseni, nebo vypálili jako střely.

Je opravdu veliká spousta míst, která stojí zato na vlastní kůži pocítit. Příště bych vám ráda představila další. Třeba v Českém ráji nebo na Housce.

Pokud máte vy sami s nějakým místem u nás své zkušenosti, moc ráda vaše zážitky zprostředkuji všem a také s radostí vyzkouším na sobě a svých blízkých.

TÉMATA:
ZÁHADY SOUČASNOSTI