V neděli jste mohli na TV Barrandov sledovat další díl pořadu České milování, tentokrát s podtitulem O lásce ke zvířatům. Představené příběhy byly pozoruhodné, mohli jste vidět opičáka Čiperu nebo chovatele tygřího šedesátikilového koťátka.

Nás ale nejvíce zaujal příběh prasátka Karkulky. Proto jsme zapátrali v našem okolí, abychom zjistili, jak to s chovem prasátek jako domácích mazlíčků je u člověka, tak říkajíc, od válu. Hledali jsme dlouho, ale nakonec jsme se setkali s Jarkou, která má doma malé čínské prasátko jménem Honzík.

Jarka již dříve chovala psy. Vždycky doma měli tak zvanou pouliční směsku a konec konců je tomu tak i nyní, kdy v Jarčině domácnosti kromě psíka Ferdy bydlí ještě prasátko Honzík.

Proč si Jarka pořídila prasátko? „Přistěhovala jsem se za manželem do Prahy a začala mi chybět domácí zvířata,“ říká. S manželem si nejdříve pořídili pejska, ale po čase to bylo Jarce málo, tak muže přesvědčila ke koupi prasátka.

„S Ferdou si normálně hrají, ale je poznat, že Honzík má navrch,“ tvrdí k našemu překvapení Jarka. Prasátka jsou daleko svéhlavější než psi, méně závislá na člověku a v mnoha ohledech i chytřejší. „Oba kluci jsou milí a přítulní, ale je vidět, že Honzovi jde hlavně o žrádlo. Pro to je schopný dělat psí kusy,“ směje se Jarka.

Prasátko si nevycvičíte, přesto vás překvapí jeho inteligence. „Honzík dokáže neuvěřitelné věci, ale všechno dělá spíš pro své pohodlí. Ferda je absolutně oddaný. Spolu jsou pak dvojka, která prošmejdí každý kout,“ vypráví Jarka. „Někdy mi připadá, že kam už Honza nevleze, tam pošle Ferdu, a ten to vytáhne. Nechat je doma samotné, musím pak vždycky počítat s tím, že se vrátím do rozbombardovaného bytu.“

A jak takovou situaci Jarka řeší? „Manžel vydělává dost, takže já do práce nemusím,“ tvrdí. „Když už někam chci jít, vždycky seženu někoho, kdo na kluky dohlédne. Honzík je tady v ulici hodně populární,“ usmívá se Jarka, „spousta školaček si ráda udělá malou brigádu.“

Takže už víme, že prasátko je svéhlavé, ale milé zvíře. Jaké ale mohou nastat problémy s jeho chovem, co třeba stravování? „Prasátko vesele zbaští všechno,“ vysvětluje nám Jarka, „ale samozřejmě že základem jsou speciální granule. Teda pokud nechcete, aby se vám z prasátka stalo prase jako hrom!“

Očkování Göttingenského miniprasátka

Prasátka se na rozdíl od psů očkují dvakrát ročně proti července. Je možné očkovat jednou za dva roky proti vzteklině. Klasický mor prasat a Aujeszkyho nemoc se v naší zemi nevyskytují, proto se u nás ani neočkují, ale je samozřejmě nutné s nimi počítat při cestě do ciziny.
Prasátko by se mělo také pravidelně odčervovat.

Je něco, čím chov prasátka Jarku překvapil? Jarka tvrdí, že ano: „Myslela jsem, že bude hloupější než pes. Doma u rodičů jsme měli vždycky prase, ale to bylo něco jiného než chovat prasátko jako mazlíčka. Přijde mi, že je daleko chytřejší, nebo spíš vychytralejší než Ferda. Když mě naštve, říkám mu Jan z Čuněcí lhoty.“

A čím Jarku Honzík naposledy vytočil? „Přilítla jsem domů z nákupu, hodila tašku za dveře, vyplatila brigádnici a pak si vzpomněla, že ještě musím koupit rajčata. Tak jsem nahonem vyběhla jen na roh do zeleniny. Hádejte. Ten prevít si celou tašku odnesl, vyškrábal se s ní k nám do postele a tam začal hodovat. Nákup za dva tisíce v trapu. Myslela jsem, že ho přetrhnu vejpůl…“

Režisér Ján Mančuška řekl o natáčení „zvířátkového“ Českého milování

„Opičák Čipera mne hned přijal do své lidské tlupy, vesele po mně skákal, a když viděl, že mám na kameře kousek lepicí pásky, tak ji škubal do té doby, než ji uškubnul docela. Taky se mi za ni odvděčil – na rameni mě počůral. A nebylo to zrovna voňavé. Dopadl jsem ale, zdá se, ještě dobře, protože svoji majitelku za chvíli i pokadil…“

Více jeho zážitků si můžete přečíst ZDE!(klikni)
Pořad České milování: O lásce ke zvířatům najdete v archivu videí TV Barrandov ZDE!(klikni)

Sledovali jste České milování: O lásce ke zvířatům? Pořídili byste si miniprasátko? Máte doma nějaké netradiční zvíře?

Reklama