Praha, 11. října, 2012

11. říjen 2012 vyhlásila Světová zdravotnická organizace Světovým dnem zraku. Péče o nejdůležitější lidský smysl je v ČR na jedné z nejvyšších úrovní na světě. Zvláště v oblasti oční chirurgie patříme mezi ty nejlepší. V prevenci, léčbě šilhání a tupozrakosti a třeba i léčbě sítnice je ale stále co dohánět.

 Na premiantská místa posunuly ČR nadstandardy, které byly v očním lékařství zavedeny od 1. ledna 2012. Díky možnosti nadstandardní léčby je ČR na evropské a světové špici v podílu tzv. Advanced Technology (pokrokových) nitroočních čoček. Čeští pacienti si mohou vybrat z široké nabídky multifokálních, torických nebo asférických čoček, které jim zajistí větší kvalitu vidění nebo částečnou či úplnou nezávislost na brýlích. Moderní operace šedého zákalu pokročila již tak daleko, že cílem není jen odstranit zákal, ale zlepšit vidění oproti stavu, jaký byl před vznikem onemocnění. Pacienti v mnoha evropských zemích (Švédsko, Itálie, Rakousko aj.) takovou možnost nemají a musí si celou operaci hradit sami.

Je s podivem, že mnohá média opakovaně informují o tom, že o nadstandardy nemají pacienti zájem, přičemž nadstandardní čočky tvoří zhruba 30-80% všech implantovaných čoček. Jen multifokálních čoček se v ČR implantuje okolo 10%, přičemž jejich cena je mezi 16-20 tisíci Kč. 

Česká republika je na vrcholu žebříčku i v oblasti technického vybavení

Také z hlediska přístrojového vybavení je ČR na špičce. „Příkladem toho jsou femtosekundové lasery pro operaci šedého zákalu. V ČR jsou v současnosti již 4 přístroje, přičemž ve Velké Británii to je stejný počet a například v Rakousku či Švédsku není zatím žádný. Laserové přístroje, které operují šedý zákal, jsou přesnější a šetrnější. Oko je operováno přesným paprskem bez zásahu nože, operace je tak pro pacienta vysoce komfortní“ vysvětluje MUDr. Lubomír Továrek, z pražské Oční kliniky DuoVize.

Přestože je oční chirurgie v ČR na vysoké úrovni a obyvatelé ČR se nemusejí obávat slepoty, objevují se v posledních letech snahy o úspory, které by mohly vést k zásadnímu zhoršení kvality a dostupnosti péče. České zdravotní pojišťovny již dnes hradí za operaci šedého zákalu a další zákroky méně než hradí pojišťovny na Slovensku a zásadně méně než je tomu v rozvinutých evropských zemích. I v této situaci se každoročně pokoušejí snižovat úhradu za operaci.

Základem oční péče je péče poskytovaná v ambulancích. Nejčastějším důvodem návštěv jsou problémy spojené s očními vadami (krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus), zánětlivá onemocnění a v pozdějším věku pak choroby sítnice.

Pro zdraví našich očí jsou nezbytné preventivní kontroly

Pacienti bohužel stále podceňují preventivní prohlídky a pravidelné kontroly u oftalmologů. „Zvláště děti jsou ohroženy tupozrakostí, která má za následek zásadní zhoršení vidění jednoho z očí. Paradoxní je, že tato vada je v dětství relativně snadno řešitelná pomocí speciálních cvičení a tréninku tupozrakého oka. Nezbytné je ale podchycení onemocnění ideálně ve věku do 4 let,“ vysvětluje MUDr. Kristína Vodičková z brněnské oční kliniky. Preventivní vyšetření zraku dětí je samozřejmě závislé na aktivitě jejich rodičů. ČR trpí nedostatkem kapacit specializovaných pracovišť zaměřených na léčbu tupozrakosti a šilhání.

Zdravotní pojišťovny ušetřily jen v minulém roce téměř 200 mil Kč za operace šedého zákalu, ale tyto peníze se do očního lékařství nevrátily, přestože by si to pacienti zasloužili. Příkladem, kde by bylo možné ušetřené peníze využít, může být onemocnění rohovky keratokonus, které při neléčení končí transplantací rohovky. Mezitím pacient musí opakovaně investovat do brýlí a tvrdých kontaktních čoček, protože s rozvojem onemocnění se jeho vidění neustále zhoršuje. Pokud chce pacient své onemocnění léčit, musí si je v současné době sám zaplatit a operace, která zastaví nepříznivý vývoj onemocnění, stojí podle typu od 15 do 50 tisíc Kč.

Na co upozorňuje Den zraku

Mezinárodní den zraku by měl vést k zamyšlení pacientů, aby nepodceňovali prevenci a lékaře navštívili včas, dokud je možné onemocnění úspěšně léčit nebo jeho rozvoj alespoň zastavit. Odborníky z řad lékařů, pracovníků pojišťoven a ministerstva zdravotnictví snad přivede na myšlenku provést změny tak, aby bylo zachováno vše, co funguje a na co máme právo být hrdí a zlepšovat ty segmenty, které dokonalé nejsou.

Reklama