
Foto: Česká televize, Martínek
„Pro mnohé může být překvapením, kolik výjimečných a umělecky hodnotných soch se neukrývá v útrobách galerií či zámků, ale jsou trvalou součástí veřejného prostoru,“ říká výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.
Seriál představí šestici českých sochařů, Jaroslava Rónu, Kurta Gebauera, Davida Černého, Radomíra Dvořáka, Paulinu Skavovou a Radima Hankeho. Tvůrci diváky zavedou na místa, kde jejich díla žijí vlastním životem. „Cyklus je vcelku unikátním propojením návštěv uměleckých artefaktů a výletů na nejrůznější místa v naší krajině,“ vysvětluje kreativní producentka Lenka Poláková. S Jaroslavem Rónou se podíváme na Ještěd nebo do Chebu, s Kurtem Gebauerem do Opavy či Mikulova a s Davidem Černým dokonce vzlétneme vrtulníkem.
Inspirací pro režiséra Patrika Ulricha byla návštěva díla Radomíra Dvořáka. „Když jdete kolem jeho díla v přírodě, máte pocit, že jste v pohádce,“ říká režisér, který propojení umění a krajiny považuje za český fenomén. Natáčení přineslo i emotivní okamžiky, když sochaři po letech navštívili svá díla. „Bylo mi potěšením přivézt pana Gebauera, Rónu nebo Dvořáka zpět na místa jejich činů,“ dodává Ulrich.
Sám Robert Nebřenský natáčení vnímal jako inspirativní cestu. „Záměr přiblížit sochařské umění veřejnosti mi byl velmi sympatický,“ říká a dodává: „Sochaři jsou lidé originální a svérázní. Byl jsem proto překvapen, jak snadné bylo dosáhnout společného porozumění. A pokud jde o dílo, několikrát se mi stalo, že jsem byl autenticky dojat a zůstal stát v pokoře…“
Zdroj: Česká televize

Nový komentář
Komentáře
Tak viděla jsem při výletech po Česku dost soch, kterým by prospělo, aby byly skryté v útrobách galerií a nehyzdily veřejný prostor.
Taky jsou k vidění spousty zajímavých a pěkných instalací v krajině, které ale mají tu smůlu, že jsou spíš anonymní a nenesou jméno žádného módního tvůrce, jako je Róna nebo Černý. Těch se ale tenhle pořad zajisté týkat nebude. Což je škoda. 
Tu Rónovu koňafu vidím skoro každý den. Našim radním muselo šibnout, když nechali centrum Štatlu zaneřádit takovými díly: na Svoboďáku máme šulina, na Šilingráku zase kovové krabice, na Maliňáku Svatého Kryštofa z armatury a drátěné žárovky, které jsou naštěstí docela nenápadné. Snad jim to ti umělci platili, jinak si nedovedu představit za toto ještě někomu zaplatit.
Ty černé miminka na Žižkovské věži jsou proti těm našim hrůzám ještě hezké.