Podle evropských statistik připadá nejvíce let prožitých po 65. roce bez vážných onemocnění Norkám a Norům (15,9 let), v rámci EU zase Švédkám (15,8) a Švédům (15,4). To je výrazně více než evropský průměr 9,4 roku pro ženy a 9,6 pro muže.

„V České republice je situace bohužel horší. Tuzemské ženy se po 65. roce věku dožívají ve zdraví dalších 8,5 roku, pánové jen 7,6. To je nejen o dva roky méně oproti evropskému průměru, ale také dvojnásobně kratší doba, než jakou bez vážnějších onemocnění prožijí penzisté ve Švédsku,“ říká Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech. Například Slovenky ale po dosažení 65 let žijí ve zdraví jen dalších 4,1 roku a jejich mužské protějšky pouze 3,8 let.

Podle posledních dat, která Eurostat zveřejnil na konci letošního června, dosahuje tzv. standardizovaná úmrtnost 1002 osob na každých 100 tisíc obyvatel EU ročně. Ještě v roce 2004, kdy do Evropské unie vstupovala i Česká republika, činila úmrtnost o 200 osob více.

„Existuje úzký vztah mezi prodlužující se délkou života a mírou úmrtnosti. Zvyšování délky života může být důsledkem prevence, ochrany zdraví či zlepšování zdravotní péče,” uvádí Ondřej Májek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. V České republice nyní ročně umírá 1206 obyvatel na každých 100 tisíc. V roce vstupu do EU to bylo 1541 lidí a o deset let dříve přes 1800. Aktuální úmrtnost v Česku je přesto v mezinárodním srovnání stále nadprůměrná.

Češi se však mohou pyšnit čtvrtou nejnižší standardizovanou úmrtností během těhotenství, porodu a šestinedělí, ale třeba i kvůli žloutence. U rakoviny prsu vykazujeme osmou nejnižší mortalitu a u vrozených vad dokonce vůbec nejnižší z celé EU.

Reklama