Podle historických pramenů to byl jeden jediný člověk, který sestavil svůj vlastní seznam architektonických skvostů a pojmenoval jej jako sedm divů světa. Možná ani on sám – helénský učenec Filón Byzantský – netušil, že jeho odkaz přijme celý svět na více než dvě tisíciletí. A to i přesto, že novodobý člověk šest z jeho sedmi divů světa nikdy neviděl. Světové divy, které se většinou nacházely na východním pobřeží Středozemního moře (kromě visutých zahrad Semiramidiných), byly také z velké části dílem řeckých architektů. Jak vlastně skončily Filónem popsané fascinující stavby?

Artemidin chrám v Efesu, který budovali celých sto dvacet let, byl podpálen jistým Hérostratem ještě za Filónova života. Důvod zničení byl prostý – Hérostratos v tomto činu viděl získání nesmrtelné slávy.

Socha boha Dia v Olympii měřila dvanáct metrů a byla prý zlatá. Jejím tvůrcem byl umělec z Atén, Feidiás. Obří Zeus ale nedokázal čelit křesťanům a na přelomu 5. a 6. století byl jimi zničen.

Mauzoleum v Halikarnassu postavila pro svého manžela žena místního vládce Mausóla v roce 351 před naším letopočtem. Jeho osud se naplnil v 15. století, když jej rozebrali křesťané, aby si z jeho částí postavili vlastní pevnost. Ani Rhodský kolos nebyl předurčen k dlouhé existenci.

Socha, která byla vyobrazením boha slunce Hélia, prý budila obdiv i hrůzu zároveň. Měřila něco mezi 30 až 45 metry a byla tím prvním, co spatřili všichni lidé, kteří se ocitli před rhodským přístavem. Heliova socha zde ale nestrážila dlouho. Její zkázu způsobilo zemětřesení v roce 224.

Stejná zhouba čekala i na maják na ostrově Faru. Strážní objekt v Alexandrii byl postaven ve 3. století před naším letopočtem a byl zničen o několik set let později při zemětřesení.

Semiramidiny visuté zahrady v Babylonu také nedokázaly čelit silným otřesům půdy a zanikly ještě před rokem nula.

Jediný ze sedmi unikátů, který přežil až do dnešních dob, byl paradoxně div nejstarší – komplex pyramid v Gíze. Vznikl v letech 2650 až 2500 před naším letopočtem. Je smutné, že se tento opravdový architektonický poklad s obrovskou historickou hodnotou neudržel v nastupující generaci divů nových. A to z obyčejného trucu egyptské vlády, která pyramidy nechala ze seznamu jednadvaceti nových kandidátů vyškrtnout, neboť nebyly vyhlašovateli těchto celosvětových voleb mezi nové divy zahrnuty automaticky. 

Chceme nové divy!
Od vzniku Filónova seznamu tedy uběhlo asi 2200 let, dochoval se jediný div a Filónovo dílo už nemělo smysl. Lépe řečeno – potřebovalo „zaktualizovat“. Pokračovat v jeho myšlence se rozhodl švýcarsko-kanadský cestovatel a filmař Bernard Weber. Před šesti lety založil nadaci New 7 Wonders Foundation. Ta přišla s názorem, že je načase zvolit divy nové. Ty, které ještě existují a které si tentokrát vybere celý svět.

A začalo opravdové šílenství
Vytipovalo se jednadvacet kandidátů z celé planety. Mohlo se hlasovat všude ve světě přes internet i zasíláním textových zpráv. Vyhrát chtěli všichni. Například telefonní společnosti v Brazílii prý podle tvrzení médií snižovaly ceny za odeslané hlasovací textové zprávy, místní úřady vynaložily všechny možné i nemožné prostředky na propagaci svých památek, internetové stránky byly zahlceny přihlášenými hlasujícími.

Zapojilo se více než sto milionů lidí
Vše vyvrcholilo 7. července roku 2007. Po monstrózním galavečeru na lisabonském fotbalovém stadionu, kde proběhlo za účasti televizních kamer snad všech států světa slavnostní vyhlášení, vypukly především v Latinské Americe okázalé oslavy. A byl k tomu pádný důvod. Vždyť tři ze sedmi nových divů světa stojí právě na tomto území. Všechny světové encyklopedie nyní musejí do svých kolonek sedm divů světa zanést změnu, kterou si určili současní obyvatelé planety. Vítězi z jednadvaceti kandidátů se staly: Velká čínská zeď, jordánské skalní město Petra, socha Krista Spasitele v Brazílii, posvátná pevnost Inků Machu Picchu v Peru, chrámové město Mayů Chichén Itzá v Mexiku, Koloseum v Římě a Tádž Mahal.

My chceme i svoje české divy!
Volby mnohem méně rozsáhlé, pro Českou republiku však ještě významnější, se konaly dva roky předtím, než si svět volil své nové divy. Internetový server deníku MF Dnes totiž vyhlásil volbu divů českých. A hlasoval opravdu neuvěřitelný počet Čechů: 1 213 362. Sedmi divy Česka se staly památky Karlův most, Pražský hrad, historické centrum Českého Krumlova, zámek Hluboká, elektrárna Dlouhé stráně, vysílač Ještěd a Karlštejn. V porovnání s počtem obyvatel naší země byla hlasovací účast u světové soutěže jen „regionální záležitostí“. Česká republika si tedy ještě dřív, než vypuklo světové šílenství, dokázala určit, co je doma nejkrásnější. A přestože se naše poklady nedokázaly probojovat do světové sedmičky, pro nás, Čechy, by měly být bohatstvím mnohem, mnohem cennějším.
Úryvek z knihy Nové nejkrásnější divy světa.



Povídání o sedmi divech světa doplněné řadou krásných fotografií najdete v knize, kterou Vám nabízíme v naší soutěži - Sedm divů světa. Nové nejkrásnější divy světa je kniha, která obsahuje 14 světových kandidátů, 7 nových divů světa a 7 divů české republiky.
Zapojte se a vyhrajte!

Soutěžní otázka: Který ze starých sedmi divů světa se jako jediný dožil dnešních dnů?

a) Semiramidiny visuté zahrady

b) Komplex pyramid v Gíze

c) Socha boha Dia v Olympii

 

Své odpovědi pište SEM (klikněte) do 26. 10. 2007. Ze správných odpovědí pak vylosujeme vítězku, která obdrží zmíněnou publikaci.

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ