Nastoupila jsem se na VŠ na obor, kde se vybíralo mezi třemi zaměřeními - literatura, technika a přírodověda. Přihlásila jsem se na ten třetí, ale protože jsme byly jen dvě, rozdělily nás do literárního a
technického oboru.

Na mě připadl technický s možností přestupu na literární, pokud budu mít na technickém problémy. Ty  nastaly hned na konci prvního ročníku - zkouška z chemie.

Strýc František, o němž Zdeněk Jirotka v knize Saturnin napsal, že mu chemie byla panenskou pevninou, roztočeným větrným zámkem, plným dveří, které se otvíraly tajemnými formulemi, byl vedle mě génius. Miluji tuto knihu, znám z ní řadu citátů, ale nikdy jsem nemohla citovat ono prohlášení o lití kyseliny do vody, protože jsem nebyla schopna si zapamatovat, co se lije kam.

Nedávno mi nějaký mladý muž vysvětlil, že kyselina patří do zkumavky a voda do studny a ze studny ji do zkumavky přeliji jen těžko.

S přípravou na zkoušku se mi snažili pomoci dva (.) posluchači VŠCHT, ale marně. Po několika mých dotazech konstatovali, že nelze říci, že jsem chemický antitalent, ale pravdou je, že nemám s chemií vůbec nic společného.

Z 30 otázek skupiny A jsem znala jednu, z 20 skupiny B stejný počet.

Zkoušející přišel a řekl nám, ať si uděláme lístečky s čísly. Svoje jedno čísílko jsem si zahnula v rohu. Na zkoušku jsem šla jako první, vědělo se, že nikoho nebudu držovat a vypadnu psát žádost o přestup na literární směr. Předpokládala jsem ovšem možnost, že budu-li umět jednu otázku dobře a druhou vůbec, mám šanci na trojku.

"Vytáhněte si z této hromádky dvě a z téhle jednu otázku," pravil zkoušející a já to s klidným srdcem udělala, protože v této chvíli jsem se už viděla, jak doháním zkoušky z literatury. Otočila jsem otázky a vytřeštila oči.

Otázka ze skupiny B byla ta, kterou jsem uměla. Zkoušku jsem udělala - sice za tři, ale udělala. Když jsem přišla za spolužačkami, které dělaly zkoušku z literatuy a prohlásila, že chemii mám, sice za 3, ale mám, byly v šoku.

Když jsem to šla říct na kolej klukovi, který se mi snažil neúspěšně nacpat chemii do hlavy /byl to kluk mé kolegyně/, právě se holil a pořezal se.

Celá tahle akce měla dohru. Ve 3. ročníku  vypukl chemický průmysl. Poslední termín - jinak pokus o přestup a v případě neúspěchu konec. Zkoušející to věděl a taky věděl, že chemický průmysl opravdu není to nejdůležitější na oboru, kde studuji. Zkoušku jsem dělala u něj v kanceláři.

Čerpadla jsem uměla odříkat i o půlnoci, výrobu umělých hnojiv jsem se naučila nazpamět včetně těch divných písmenek s čísly /chemické značky a rovnice/.

Pan inženýr se podíval na můj index, konstatoval, že na červený diplom nejedu a že mi trojka bude stačit a zeptal se, u koho jsem dělala zkoušku z chemie. Odpověď jej zdrtila - dělala jsem ji u něj.

Zapsal známku do indexu, já poděkovala, uklonila se, vycouvala jako od královské audience, proběhla dvě kanceláře, naskočila do páternosteru, proběhla Štěpánskou ulicí a zastavila se až na Václaváku. Aby si to náhodou nerozmyslel.

Teď by se možná hodilo říct, že jsem po promoci nastoupila do chemičky. Ne, nestalo se to. Nastoupila jsem jinam a pomocí kurzů jsem doháněla to, co se kolegyně naučily v literárním směru. Prošla jsem několik zaměstnání, ale s chemií jsem se už raději setkávala jen v podobě čisticích prostředků.

Dášule
Dášule,
obdivuji Vás - literární směr vyměnit za chemii, tak to bych vážně nezvládla :-).

A co vy ostatní? Dejte nám vědět:

Dnešní téma

ZKOUŠKY, TESTY, PÍSEMKY


Jak jste zvládala písemky ve škole?

Psala jste si taháky?

Učila jste se do noci?

Nechala jste to až na přestávku před hodinou?

Našla u vás učitelka tahák?

Nenašla, protože byste si ho nikdy nenapsala?

Který předmět vám nikdy nešel?

 

Byla jste při ústních zkouškách:

nervózní,

v rozpacích,

sebejistá a všechno jste vždy „okecala“?

 

A co zkoušky životní?

Jak je zvládáte?


A co ty v autoškole?

 

Napište mi na adresu:

redakce@zena-in.cz



 
Reklama