Zdroj: Shutterstock
Jsou věci, které se s létem pojí stejně neodmyslitelně jako koupání v rybníce, zmrzlina nebo dlouhé večery venku. A mezi nimi mají své pevné místo právě špekáčky. Mnozí z nás si dodnes vybaví chvíle z dětství, kdy jsme seděli u táboráku, netrpělivě otáčeli buřt na klacku a čekali, až bude mít dokonale opečenou kůrčičku. Možná nebylo důležité, jestli jsme byli na táboře, chatě nebo na zahradě u prarodičů. Důležitá byla atmosféra. Oheň, smích, vůně dřeva a jednoduché jídlo, které chutnalo lépe než cokoliv jiného. Právě proto si špekáčky drží své výsadní postavení dodnes. Nejde jen o jídlo, ale také o vzpomínky a pocit bezstarostného léta.
Jak poznat kvalitní špekáček?
Přestože špekáčky patří mezi oblíbené české pochoutky, stále je třeba mít na paměti, že jde o uzeninu. Rozhodně by neměly tvořit základ jídelníčku ani se objevovat na talíři každý den. Pokud si je ale dopřejeme příležitostně, vyplatí se sáhnout po kvalitě. Vyplatí se nakupovat v lokálních řeznictvích a farmářských obchodech a také číst etikety a nenechat se zlákat pouze nízkou cenou. Pravý špekáček má obsahovat 40 % masa, v němž by měly být malé kousky špeku, který dal uzenině její název. „Správný špekáček vyžaduje vepřové maso, hovězí maso a hřbetní sádlo, nikoli plstní, které je jemnější. Dbejte na to, aby produkt neobsahoval strojně oddělené maso a aby obsah tuku nepřesáhl 45 %," říká řezník Martin Čejka, majitel rodinného Řeznictví Čejka. Zároveň dodává, že ke kvalitním špekáčku by neměla být v žádném případě mouka, sója či lepek.
Každý má svůj způsob
Opékání buřtů je téměř malý národní sport. Každý má svůj osvědčený postup a málokdo si nechá poradit. Někdo dává přednost klasickým zářezům po stranách, jiný vytváří takzvanou chobotnici, kdy se konce špekáčku během opékání rozevřou do všech stran. Další zase experimentují se spirálami nebo mřížkami. Stejně rozmanité jsou i přílohy. Zatímco někdo nedá dopustit na obyčejný krajíc chleba a pořádnou dávku plnotučné hořčice, jiný přidává křen, okurky nebo čerstvou zeleninu. Ať už ale patříte do kteréhokoliv tábora, jedno mají milovníci špekáčků společné: chtějí, aby byl výsledek krásně šťavnatý.
Influencer přišel s překvapivým trikem
Právě o šťavnatosti se v poslední době rozproudila debata na sociálních sítích. Food influencer Jaroslav Vajgl známý také jako Těhotnej kuchař, zaujal své sledující tvrzením, že nejlepší špekáček je ten, který před opékáním vůbec nenaříznete. Na první pohled to zní téměř kacířsky. Vždyť nařezávání je součástí opékání snad odjakživa. Jenže podle zastánců této metody má neporušené střívko jednu velkou výhodu. Funguje jako přirozená bariéra, díky které zůstává více šťávy a tuku uvnitř. Když špekáček nařízneme, část tuku během opékání vyteče ven a maso může být o něco sušší.
Podle influencera stojí za to dát této metodě šanci alespoň jednou. „Řeknu vám: šťavnatějšího a lepšího špekoně jsem nikdy neměl v hubě! Jako 30 minut trpělivého opékání, ale ten výsledek? Už nikdy špekáček nenaříznu a dávám 11/10,“ napsal na svém instagramovém profilu a přidal k tomu dvojici krásně opečených špekáčků. Důležité je opékat špekáček pomaleji a nespěchat. Díky tomu se prohřeje i uvnitř a zároveň si zachová šťavnatost. Není to jediná správná cesta To samozřejmě neznamená, že všichni milovníci nařezaných buřtů dělají něco špatně. Naopak. Právě zářezy vytvářejí oblíbené křupavé okraje a opečené růžky, na které se mnozí těší nejvíce. Ve výsledku tak nejde o otázku správně nebo špatně, ale spíše o osobní preference.
Pokud jste ale celý život automaticky sahali po noži ještě předtím, než špekáček putoval nad oheň, možná nastal čas na malý experiment. Letní večer u táboráku je k tomu ideální příležitostí. A třeba zjistíte, že ten nejšťavnatější buřt, jaký jste kdy jedli, byl paradoxně ten, do kterého jste před opékáním vůbec neřízli.
Zdroje: Toprecepty.cz, Instagram Jaroslava Vajgla, Týden u nás
Nový komentář
Komentáře
Špekáčky se nařezávaly proto, aby nepraskly. A co se týká kvality? Jsou tisíce výrobců špekáčků, takže laik těžko pozná, který ten špekáček je skutečně kvalitní, dokud ho nezačne konzumovat. Např. včera. Opekli jsme "zaručeně pravé, kvalitní", nakonec cena by tomu odpovídala, ale ta masová směs byla nadita do jakéhosi divného střeva - nepoživatelného. Výsledek - no, nějak jsme to zkonzumovali. Bez valného nadšení.