clanek.jpg
Foto: Tereza Suchánková se souhlasem Josefa Poláška a Jany Plodkové

Tomáš Hanák

hanan.jpgMám celoživotní zkušenost s rodovou chalupou. Víkendové galeje a za odměnu podvečerní kafe v páchnoucím propoceném tričku. Z toho už jsem vyléčený. Tím víc se mi líbí klasická, ryzí chatařina, kůča bez pozemku a bez ječení sekačky, jednoduchost, málo starostí, údržba kusem rezavého drátu a zbytkem prošlé barvy. Podle hesla „lepší je nepřítelem dobrého“. Jenže taková chata dneska přijde na tři miliony, takže si spíš koupím nějaký starší ospaný stan. Stan se vůle Boží.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Tomáše Hanáka

Petra Nesvačilová

nsvac.jpgMám ráda opékání buřtů, strašně mi to chutná, včetně spáleného chleba natřeného hořčicí. Ale raději mám stan než neútulnou chatku. S kamarádkami – říkáme si Amazonky – i občas na nějaký výlet vyrazíme, ale většinou je to jednodenní výlet do třiceti kilometrů. A preferuji spíš chalupaření před chatařením. Tam si dokážu udělat správnou pohodu – s vůní letní trávy, houpací sítí, šunkofleky s kyselou okurkou, borůvkovým koláčem a houbovými řízky.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Petry Nesvačilové

Radek Holub

holub.jpgMáme chalupu, a tím pádem spoustu práce kolem ní – sekání trávy, menší údržba, dělání dřeva a podobně – a oba nás to baví a moc rádi tam jezdíme.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Radka Holuba


Pavla Beretová

baret.jpgPobyt v přírodě miluji a často vyhledávám. Konkrétně být součástí nějaké osady, to neznám a myslím, že je to ještě jiná kvalita, ale osobně jsem spíš vlk samotář.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Petry Beretové


Martin Myšička

misic.jpgKolikrát jsem si říkal, jak to muselo být krásné, když řeky jako Sázava, Berounka a Vltava existovaly bez všech těch chat, které jsou tam maximálně osmdesát až sto let. Když to byly hvozdy a kaňony, kam jste se dostali jedině vlakem a pak jste procházeli tou panenskou přírodou.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Martina Myšičky


Igor Bareš

61028f28bf0ebbares.jpgJako malý kluk jsem v podobné chatové osadě vyrůstal, takže natáčení byl takový návrat k atmosféře, která v mém dětství sehrála velkou roli.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Igora Bareše


Jana Plodková

OSADA-foto-Radek-Bajgar-20200921-014.jpgK chalupaření mám vztah více než pozitivní. Jsme poměrně nováčci. A musím říct, že mě to strašně baví. Všechno je jinak. Když chceme vařit, musíme zatopit. Když chceme vodu, jdeme k prameni. Když chceme krásu kolem, sázíme, sekáme. Jsme rukodělně tvůrčí. Čas plyne jinak. Den je plný činnosti, kam počítám i ležení v houpací síti. Přestože jedeme třeba jen na otočku, zažíváme i tak mentální relax.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Jany Plodkové


Josef Polášek

polas.jpgDejte pokoj. Doma mám práce nad hlavu a to stačí. Vůbec bych netoužil někam jezdit. A ani bych neměl čas jezdit někam za Prahu za další prací a starostmi.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Josefa Poláška


Jana Švandová

svan.jpgMusím se přiznat, že jako malá holka jsem si hrozně přála, aby rodiče měli chatu. My jsme vždycky jezdili do takových středisek, kde byla spousta různých chat, nebo k někomu na návštěvu. Vždy jsem si ale přála, abychom měli svoji chatu, a ten sen jsem si splnila až teď v pozdním věku, kdy jsme si pořídili takovou chalupu. Takže ten sen jsem si vlastně splnila, ale musím říct, že když jsem přijela na natáčení a viděla tu naši osadu, tak jsem se vrátila do dětství a měla jsem slzičky v očích. Přesně takovou chatu jsem si vždy přála mít!
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Jany Švandové


Ivana Chýlková

ivana.jpgPobyt na chalupě jsem nejvíc ocenila až během koronaviru, protože do té doby jsem na ní nestrávila tolik času a k tomu ještě v jednom kuse. Bylo to poprvé, kdy jsem vnímala přírodu. To bylo a je strhující. A přechod rovnou na natáčení v dalším přírodním skvostu bylo jen pokračováním tohoto impozantního představení. K tomu s výbornými lidmi jako bonus. Idyla.
Foto: Radek Bajgar se souhlasem Petry Nesvačilové


Zdroj: redakce, herci, Česká televize