Martina je maminkou dvou chlapečků, pětiletého Honzíka a osmiletého Daníka. A nebyla by vůbec proti, kdyby přivedla na svět ještě jednoho potomka – třeba vysněnou holčičku. Jenže když tuhle možnost před dvěma roky nastínila manželovi, rozhodně s ní nesouzněl. Ba právě naopak, řekl rezolutní ne. Nešlo ani tak o finanční stránku věci nebo o nedostatek prostoru – dům mají velký. Jen už odmítal vrátit se do systému probdělých nocí a plenek. Líbilo se mu, že kluci jsou celkem samostatní, mohou s nimi konečně bez jakýchkoli omezení cestovat a nemusí s sebou balit tolik věcí. Navíc se těšil, že jeho žena půjde zpět do práce, takže si konečně zase budou moci dopřát něco navíc a začít i spořit. Martina to tehdy vzala a svého manžela už víc nepřemlouvala. Jenže teď je všechno jinak. Otěhotněla neplánovaně, navzdory antikoncepci.

59ceee6f1850a-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

„Rozhodně to nebylo plánované. Jako že bych manžela podvedla a schválně se nechránila. Prostě osud. Miminko si nás vybralo a já jsem za to neskutečně vděčná. Rozhodně tomu nebudu stát v cestě. Jenže se obávám, že můj manžel by to viděl jinak. Uvažuje spíš prakticky než srdcem. Určitě by mě poslal na potrat. A to já bych za žádnou cenu nešla! Raději bych se vzdala jeho, pokud by mě postavil před takové rozhodnutí, než toho drobečka v mé děloze. To říkám upřímně. Ale já něco takového nedopustím. Mám plán,“ svěřuje se Martina, která je rozhodnutá o svém jiném stavu mlčet. Tak dlouhou, než už bude pozdě na jakýkoli gynekologický zákrok, který by těhotenství přerušil.

„Nebudu manželovi lhát, prostě si tuhle informaci jen nechám pro sebe. Pak mu řeknu, že jsem o tom nevěděla. Vždyť takových případů je plno! Kolikrát ty ženské ani nevědí, že rodí, tak co? Zjistit těhotenství ve čtvrtém měsíci není tak neobvyklé,“ plánuje Martina s tím, že si jen musí dávat velký pozor, aby se neprořekla. Nebo na sobě svůj jiný stav nějak nedala znát. Naštěstí nemá žádné obtíže ani nevolnosti.

„Věřím, že dělám to nejlepší. Nejen že chráním naše miminko, ale zároveň i náš vztah s manželem. Odpadne nám dohadování se o možnosti potratu, nebo dokonce jeho odchod od rodiny v případě, že bych měla volit mezi jím a třetím dítětem. Taky jsou takové případy, že chlap dá ženské na vybranou. Můj muž až takový snad není, ale jistota je jistota,“ dodává s úsměvem nastávající maminka. Důvod k úsměvu má. Byla už na prvním vyšetření u gynekoložky a vše probíhá, jak má.

K článku se nám vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Konec příběhu Martiny je optimistický, ale zda bude mít důvod k úsměvu i po sdělení těhotenství manželovi je otázka.
Rozhodnutí, zda mít děti a shoda na počtu dětí by měla být v manželství oboustranná. V tuto chvíli se zdá, že má Martina jasno, pokud by musela volit, zda třetí dítě či odchod manžela ze vztahu. Jen si neuvědomuje, že i tak nastaví manželovi vyživovací povinnost a tím ho zatíží i po eventuálním odchodu. Z e svého muže tak učiní rukojmí svých potřeb. Anebo je i toto součást strategie?
Evidentně to tak ale není. Sama se rozhodla že situaci zmanipuluje tak, že manžel bude postaven před hotovou věc a předpokládá, že mu nezbude jiné východisko, než situaci přijmout. Mnoho příběhů událostí, díky kterým jsme přišli na svět, není zcela ideální. Spousta těhotenství bohužel slouží jak funkční manipulační prostředek k ulovení budoucího tatínka, nebo jako akt usmiřování.
Otázkou ale je, jak tato událost naruší vztah a tím i samozřejmě důvěru mezi partnery. Jakákoli lež a manipulace s druhým významně oslabuje kvalitu vztahu a také není jisté, jak se bude Martině s tímto podrazem vůči svému muži žít.
Z partnerského hlediska zde vyplývá, že Martina evidentně upřednostňuje své zájmy a potřeby před zájmy a přání svého muže. Už jen sdělení, že je žena těhotná by mělo být v ideálním případě přijato s radostí a následného očekávání. Zde je tato reakce velmi nepravděpodobná.

7085cde2ae585-obrazek.jpgBc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi. 

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.